Ceny energií bych nezastropoval, lidé přestanou šetřit, říká exšéf innogy

„Takové krize, jako je ta současná energetická, v minulosti naštěstí nebyly. Na druhou stranu s tím právě proto bohužel nemáme zkušenosti,“ je přesvědčen Martin F. Herrmann, člen expertní rady Climate & Sustainable Leaders ČR a bývalý generální ředitel innogy ČR.

„Můžete něco plánovat, ale já jsem přesvědčen, že ta realita bude vždycky nakonec jiná. Nikdo neví, co bude. Německý regulátor už říká, že se dají očekávat výpadky na regionální úrovni,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys.

Je přesvědčen, že diskuse v Česku a Německu je stejná. Nespokojenost firem se státní pomocí a vizí také.

„Extrémně vysoké ceny, které rostou každý den, nás všechny trefí. Vidím snahu vlád pomáhat, otázka je jak – zda cíleně, či plošně například. Navíc, co funguje v jedné zemi, nemusí fungovat v druhé. Já sleduju každý den dění tady i v Německu a ta diskuse je úplně stejná,“ tvrdí Martin Herrmann.

Je německá vláda v pomoci tamním firmám dál? To je v Česku předmětem kritiky.

Já bych rozhodně neřekl, že je v pomoci německá vláda oproti Česku dál. Vidím stejně tak nespokojené německé firmy. Ta debata je skutečně všude stejně bouřlivá. Samozřejmě ceny energií zvyšují prodejní ceny a zase stoupá inflace. Ta diskuse je, jestli je to fér a zda uplatnit plošný mechanismus, kdy každý musí něco zaplatit nebo každý něco dostane.

Z čeho máte největší obavy, jaké krizové scénáře v hlavě nosíte?

To je na křišťálovou kouli. Já nevím, co bude. Nikdo neví. Teď se koncentrujeme na každý den, zkusíme šetřit. Šetřit zemní plyn, snížit naše potřeby a skladovat. To je alfa a omega toho, co se dá udělat. Zajistit dostatečné zásoby plynu a zajistit, aby byl transportován do Česka.

Která z okolních zemí je na zimní sezónu nejpřipravenější?

To je taky dobrá otázka a je těžké odpovědět. Čím blíž Rusku, tím jsme měli větší dodávky z Ruska a tím těžší je nyní najít dodavatele. Další věc je, nakolik jste závislí na zemním plynu.

Bude muset Evropa zrevidovat odstup od fosilních paliv a jádra?

Co se týká uhlí, určitě ne. Aspoň v dlouhodobém horizontu. Co se týká jádra, tak každý myslí, že je to řešení. Například, že je bezemisní ohledně CO2. Ale vidíme, co se děje ve Francii, že tam elektrárny stojí, protože mají technické problémy, běží revize anebo není dost vody na chlazení. To je obrovský problém pro tuto zemi, která teď musí elektřinu importovat a kupovat za vysoké ceny.

A Německo udělalo chybu, když se rozhodlo odstavit jaderné elektrárny?

Diskuse okolo toho byla dlouhá a většina Němců tuto variantu alespoň v posledních letech podpořila. Takže myslím, že je dost zbytečné diskutovat, co by bylo, kdybychom jaderné elektrárny neodstavili.

Koukáme dopředu a myslím, že cestou je další rozšiřování obnovitelných zdrojů. Zelený vodík je něco, co bude hrát významnou roli. Je naším úkolem zajistit dostatečné dodávky, protože sami, ani tady v Česku, ani v Německu, nebudeme schopni vyrobit množství, které budou země potřebovat.

A optimální energetický mix?

Myslím, že důležité je budovat fotovoltaiky a větrné elektrárny. Plus vodík, plus vodní elektrárny. A když to geologie dovolí, tak geotermální vrty. No a otázkou jsou pak právě ty jaderné elektrárny, ale tam je odlišná situace v Německu, kde ukončujeme provoz, a v Česku, kde se naopak diskutuje o rozšíření. Samozřejmě budou pomáhat a jsou schopné dodávat takzvané základní množství elektřiny, které země potřebuje. Problém je, že od plánování až po realizaci je ta doba tak dlouhá, že nikdy nevíte, co se mezitím stane. Navíc je to velmi drahá záležitost. Takže otázka je, zda to chce země riskovat. V pohledu na to se právě Česko a Německo liší.

Co se týče cen, všichni se pořád odkazují na burzu v Lipsku. Není čas změnit model cenotvorby v době, kdy hrozí nedostatek plynu, který zároveň momentálně určuje ceny elektřiny?

Otázka je, jak to ale nastavit jinak. Můžete samozřejmě prodávat za nákladové ceny, ale tam žádné marže nejsou a je otázka, proč do toho jít. Myslím, že cenové signály jsou teď velmi důležité, aby řídily poptávku v této době. Když je cena vysoká, každý se zamýšlí, kolik toho ve skutečnosti potřebuje, zda například tolik topit a tak dále. Protože je to drahé. Kdyby to bylo levné, tak se na to každý vykašle a může svítit v celém domě a bude mu to jedno, protože to nic nestojí.

A zastropovat ceny, což se teď dost diskutuje – Francie to už udělala, je taky ošemetné. Na jaké úrovni zastropovat ceny, protože tím sáhnete do trhu. Lidé potenciálně nemají motivaci šetřit, ale náklady budou stále vysoké a někdo je musí kompenzovat.

Energetické firmy tedy elektřinu vyrobí za vysoké náklady, ale nedostanou tržní cenu, což se teď děje ve Francii.

Takže je to vždy složité a sáhnout do trhu chce obrovskou diskusi o tom, jestli to dává smysl.