Ceny elektřiny se časem ustálí kolem stovky eur za MWh, soudí solární král

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Skupina Solek Holding českého byznysmena Zdeňka Sobotky začínala kdysi s prvními projekty solárních parků v České republice. Nezvládnutý solární boom z roku 2010 ale na celou dekádu rozvoj obnovitelných zdrojů u nás zmrazil a Sobotka se zaměřil na fotovoltaiku v Jižní Americe.

Ještě loni byl k investorskému návratu do vlasti skeptický, zvažoval ale investice ve slunečné jižní Evropě. První menší projekt rozjel na Kypru.

Teď se ale Solek ve velkém vrací nejen na starý kontinent, ale přímo do České republiky. „V Evropě bychom chtěli do roku 2025 postavit 500 solárních megawattů. Evropa bude muset stavět stovky gigawattů nových zdrojů ročně, aby se dostala ze současné krize,“ říká Zdeněk Sobotka v pořadu Agenda SZ Byznys.

Co vás přimělo k návratu do střední Evropy?

Primárně ceny energií. Při dnešních astronomických cenách se vyplácí stavět jakékoliv zdroje, hlavně rychle.

Jak dlouho potrvají „astronomické ceny“, kdy a kde se podle vás stabilizují?

V tom máme celkem jasno. Měly by se zastavit na úrovni kolem 100 eur, tedy zhruba na dvojnásobku cen z předchozích let. Kloním se k tomu, že to bude někdy za čtyři roky.

Při jaké úrovni cen elektřiny se investorům vyplatí stavět ve střední Evropě solární parky bez dotací a veřejných podpor?

Dnes se to od sto eur výš bez problémů vyplatí. Problém je v tom, že neseženete na elektřinu dlouhodobý odběratelský kontrakt, který akceptují banky. Tím pádem vás banky neprofinancují, proto potřebujete pořád dotaci.

Banky nejsou ochotny financovat komerční projekty v solární energetice, když jsou skoro všechny vázány pravidly ESG a mají upřednostňovat zelené technologie?

Banka je velmi konzervativní, hledá stabilní a bezpečné investice. A aby byl solární projekt stabilní a bezpečný, potřebuje odběratele, který na 10 let garantuje cenu.

Jak své evropské projekty finanancuje váš Solek Holding?

Na Kypru připravujeme s Bank of Cyprus smlouvu o harmonogramu našich projektů, které s nimi budeme financovat. Zrovna Kypr je pro solární energetiku ideální, slunce tam svítí 350 dnů v roce. Tamní systém se bude hodně měnit, výroba bude hodně decentralizovaná. My máme na Kypru naplánovány elektrárny o kapacitě 150 MW, ale připravujeme tam i řadu projektů v bateriových systémech a dalších energetických úložištích.

Kypr má dnes hlavně mazutové elektrárny, které nejsou moc ekologické, a hlavně jsou drahé. Proto potřebuje úložiště, do kterých nashromáždí elektřinu přes den, kdy svítí slunce, a z toho pak pokryje čtyři hodiny vysokého odběru večer.

Dá se pokrýt dnes dostupnými bateriovými systémy několikahodinová spotřeba elektřiny pro energetiku velikosti Kypru?

Ano, pro baterky to není problém. Ale díváme se i na systémy schopné pokrýt výpadky v délce dnů a týdnů. I na Kypru může být třeba tři dny ošklivé počasí, i když to není běžné.

V Evropě stavíte zatím jen na Kypru? Loni jste plánoval expanzi ve Francii nebo v Maďarsku…

Máme týmy v Rumunsku a v Řecku. Do Rumunska jsme vstoupili už dříve, ale teď tam máme nový developerský tým a chceme tam postavit stovky solárních megawattů. Nově máme týmy také v Maďarsku a Španělsku, rozjíždíme Českou republiku a Slovensko.

V Jižní Americe jsou vašimi finančními partnery investorský gigant BlackRock nebo švýcarská Nala Renewables. Jak budete financovat výstavbu v Evropě, když říkáte, že bankovní financování je problematické?

Ono spíš trvá vyjednávání s bankami dlouho. Myslíme, že nakonec budeme schopni do našich projektů banky zatáhnout, budeme k tomu muset samozřejmě získat kapitál. Naším záměrem je využít takzvaný„green eurobond“, zelené eurobondy. Což ale znamená začínat minimálně na 300 milionech eur, k tomu potřebujeme mít připraveno větší množství projektů.

ČNB vám loni schválila dluhopisový program v objemu pěti miliard korun. Shromažďujete tak kapitál na projekty v Jižní Americe, nebo i v Evropě?

Zatím v Jižní Americe, teď pracujeme na vstupu do Kolumbie. Přespříští týden letím do Bogoty jednat s BlackRockem o potenciální výstavbě 200 megawattů solárních parků, které bychom mohli společně stavět v Kolumbii. Ale BlackRock se nás ptá i na možnosti v Evropě. Není vyloučeno, že naši perfektní spolupráci budeme rozvíjet i tady.

Jak jste na tom s naplněním vašich plánu na vybudování 200 solárních megawattů v Chile do konce příštího roku?

Měli bychom to zvládnout i ve větším rozsahu. Ke dnešnímu dni máme v Chile nainstalováno 186 megawattů, do konce příštího roku chceme atakovat číslo 400 až 500 megawattů, tedy chceme původní plán zdvojnásobit.

Chile pro vás pořád zůstává hlavní destinací, i přes ohlášený návrat do Evropy?

Zatím ještě ano, ale byl bych rád, kdyby se od roku 2024 výstavba v Chile vyrovnala výstavbě v Evropě. To je náš cíl. Bavíme se o 500 megawattech, které bychom v Evropě chtěli postavit do roku 2025. Evropa bude muset stavět stovky gigawattů ročně, aby se dostala ze současné krize.

Čím se ty stovky vznikajících obnovitelných elektráren v Evropě budou zálohovat? Původně to měl být plyn, je ale otázka, jestli po konfliktu s Ruskem Evropa potřebné množství plynu za rozumné peníze získá. Máme jiné alternativy?

Já myslím, že kolem roku 2025 dojde v energetice k zásadní změně a nastane tvrdá decentralizace. Už to nebude tak, že velké elektrárny zásobují celé oblasti. Bude to na tisících, statisících menších elektráren propojených přes internet, které budou výkon mezi sebou balancovat. A nejen elektrárny. Kdo bude mít třeba elektromobil, nebude ho nabíjet večer, kdy je největší spotřeba a nejvyšší cena, ale přes den, kdy může být cena elektřiny ze sluníčka kolem 70, 80 eur za megawatthodinu.

Změna spotřebitelského chování pořád neřeší problém výpadků solárů a větrníků. Už jsme zažili v minulosti, že počasí najednou nepřeje ani jednomu z těchto obnovitelných zdrojů, a energie potom chybí.

Máme přečerpávací elektrárny…

Ale ty vydrží dodávat do sítě řádově hodiny, nikoliv dny.

To je pravda, na druhou stranu prediktabilita větru a soláru je vysoká, u solárů zvlášť. Víte 48 hodin dopředu celkem přesně, co vyrobíte. Můžete se připravit.

Ale pořád zůstává otázka, co v obdobích výpadků soláry a větrníky v tom obrovském rozsahu nahradí. Nepřízeň počasí můžete předvídat, ale nedokážete ji změnit.

Evropa je dnes propojená, když v Německu fouká, větrná energie dorazí až k nám. A když budeme chytří, levnou elektřinu vyráběnou za příznivých podmínek si uložíme. Dnes vznikají kromě baterií nové systémy, třeba takzvaný CO2 Energy Dome. To je zařízení, které stlačuje CO2 nebo i jiný plyn do tekuté formy. Při zpětné reakci se plyn rozpíná a nafukuje nějakou halu. Při tom dosahujete elektrického točivého výkonu.

Můžete tímto způsobem energii zálohovat. První CO2 Energy Dome je dnes v podobě pilotního projektu na Sardinii, my bychom toto zařízení chtěli implementovat na Kypru i v Chile. Tam takové úložiště už jedna společnost – nikoliv naše – připravuje. Jsem si jist, že tyto technologie přijdou.

Otázka je, jestli budou komerčně fungovat ve velkém měřítku a hlavně jestli to může být už kolem roku 2025, o kterém mluvíte.

Nemyslím, že v roce 2025 můžeme Evropu pokrýt pouze obnovitelnou elektřinou. Ale můžeme díky ní výrazně snížit spotřebu plynu a uhlí – těch dnes nejdražších komodit. Já bych plynové elektrárny rozhodně nezavíral, nechme si je pro případy nutnosti. Ale pokud slunce svítí nebo fouká, neplýtvejme nejdražšími palivy.

Jak do vaší představy budoucí energetiky zapadá Česká republika?

Dobrá otázka. Za mne se za poslední roky hodně rehabilitovala. Vlády konečně začaly chápat, že solární energetika může zemi pomoci. My solárníci už nejsme „vyvrhelové“, lidé šílí po solárních instalacích na svých domech, protože vědí, že to je jediná možnost, jak si snížit účet za elektřinu. Myslím, že jdeme dobrou cestou, i když ne tak rychle, jak bych si představoval.

Mně pořád vadí přílišná regulace, pomalý povolovací proces pro solární projekty. To se týká i rodinných domků – trvá řadu měsíců, než dostane dotaci nebo elektroměr, je kolem toho nesmyslná byrokracie. Ale dělají se postupné kroky. Limit pro elektrárny bez licence se třeba zvyšuje z 10 kW na 50 kW.

Jak rychle a co chcete začít stavět v České republice?

Začínáme na střechách průmyslových budov. Snažíme se to připravit tak, aby řada podniků mohla už v příštím roce využívat levnou energii ze slunce. A pracujeme i na pozemních instalacích, kde je ale ještě větší problém se schvalováním. Máme připraveno několik menších projektů řádově o desítkách megawattů, ale pracujeme na dalších.

Naším cílem je postavit v Česku elektrárny o kapacitě nižších stovek megawattů. Pokud se naší skupině podaří přidávat každý rok v Česku 50 až 100 megawattů, budeme spokojeni. Česká republika musí postupovat mnohem rychlejším tempem než dosud. Němci dnes mají v solárech přes 60 gigawattů instalované kapacity, my jen něco přes dva gigawatty, tedy v přepočtu na hlavu čtyřikrát méně. A při tempu našich povolovacích procesů to bohužel hned tak nedohoníme.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.