Expert vysvětluje, proč platíme za proud jinou cenu než Španělé či Němci

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Spotové ceny elektřiny v Česku loni strávily v záporu celých 134 hodin. Proti minulým letům jde o absolutní rekord – v roce 2022 totiž bylo takových hodin jen osm.

„Je to jednoduché. Pokud nemáte bateriové nebo úložné systémy, do kterých by se elektřina uložila na pozdější dobu, v určitou chvíli je maximální výroba, ale proti ní není spotřeba,“ vysvětluje šéf společnosti ČEPS Martin Durčák. S nárůstem obnovitelných zdrojů se podle něj počet hodin s nulovými či zápornými cenami bude rozšiřovat.

Přesně k tomu došlo i před rokem na Velikonoce – spotřeba byla nízká, průmysl nejel. „Nedej bože, když do toho začne svítit sluníčko a foukat. Pak máme nadbytek. V rámci toho nadbytku se ceny nejdříve posunou k nule. A obchodník se, pokud tu elektřinu nezobchoduje, dostává do rizika odchylky a musí reagovat – ta elektrárna by neměla vyrábět,“ říká Durčák.

Loni ale situace došla tak daleko, že ČEPS musel poprvé sáhnout k tomu, že dal impulz k vypnutí stovky solárních elektráren, které tak po určitou dobu nesměly do sítě dodávat.

„Byla to opravdu mimořádná situace – začalo svítit asi o den nebo dva dříve, než trh předpokládal. Elektřina, která měla být podle prognóz vyráběna v určitém množství, byla vyráběna v daleko větším množství, které obchodníci nestačili zobchodovat. Naše podpůrné služby, které mají 350 megawattů, nestačily a v okolních zemích měli stejný problém jako u nás,“ říká Durčák.

Podle něj se na letošní Velikonoce firma připravila posílením soustavy. „Díváme se na opatření síťového charakteru, komunikujeme s okolními zeměmi. Podle předpovědi počasí to zatím nevypadá na nějaký dramatický přechod fronty, takže uvidíme,“ sděluje Durčák.

A možná ještě víc než Velikonoce teď ČEPS zaměstnávají prohlášení o odklonu od uhlí dřív, než bylo původně plánováno. Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač řekl, že zvažuje uzavření elektráren Počerady a Chvaletice a svých dvou uhelných lomů už na jaře 2025.

„Aktuálně se mluví o tom, že by mohlo vypadnout z naší bilance na systémových elektrárnách zhruba sedm terawatthodin. V minulém roce jsme byli v exportní pozici devět terawatthodin. Čistě teoreticky dojde k tomu, že budeme na nějaké černé nule,“ říká Durčák.

„My si propočítáváme dopady, exportní vývozy nejenom v průměru, ale počítáme si to na každou hodinu. Díváme se, kdy se exportuje, kdy se importuje, jak to dopadá na celkovou bilanci, a podle našich propočtů by těch sedm terawatthodin nemuselo nějak výrazně zahýbat s cenou, která dneska je,“ pokračuje Durčák.

Otázkou však je, jaká situace by byla, kdyby se od uhlí odklonili i ostatní hráči. „My v těch rovnicích ještě spoustu faktorů neznáme. Nevíme, jak zareagují jiní vlastníci, kdy plánují vypínat, jaká bude cena povolenky, jak to bude vypadat s plynem a podobně. Pracujeme na několika scénářích a v tuto chvíli ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ještě nemáme finální podobu,“ říká Durčák.

Pokud by však začaly vypadávat i ostatní elektrárny, bude nutné elektřinu dovážet a to může způsobit určitý nárůst.

„Kdyby nám začaly vypadávat i ty ostatní systémové elektrárny, tak v dnešní situaci, a bavíme se o roku 2024, by to ceny do určité míry mohlo posunout. Bavíme se o jednotkách eur. Proti tomu ale jde systém „debottleneckingu“ – tedy odstranění úzkých míst v Evropské síti. To půjde přesně proti potenciálnímu nárůstu ceny,“ dodává Durčák.

I když je energetický trh propojený v celé Evropě, toto propojení není dokonalé. „Kdyby bylo toto propojení dokonalé a nebyla žádná úzká místa, bylo by úplně jedno, jestli elektřinu importujeme, nebo exportujeme. Cena v Evropě by byla všude stejná, “ vysvětluje Durčák s tím, že proti těmto úzkým místům už existuje dlouhodobý investiční plán.

„I my máme svůj investiční plán. V roce 2027 a 2028 budeme významně posilovat propojení do Německa z Kadaně do Rensdorfu. Tyto plány mají i ostatní státy. Německo bude mezi lety 2027 a 2028 dokončovat svou investici do čtyř klíčových propojení sever–jih. To zase nějakým způsobem odšpuntuje to úzké hrdlo,“ dodává.

Zatím se však podle něj nedá říct, kdy k tomu dojde. „Evropa velmi intenzivně rozvířila diskuzi ohledně výstavby a zefektivnění výstavby sítí. Už to není jen o solárech a o větru a Evropa přiznává, že propojení je stejně důležité,“ říká Durčák.

Aktuálně se cena elektřiny na burze pohybuje kolem 80 eur. Před rokem byla dvojnásobná.

„Je to otázka recese, ceny plynu, která je teď hodně nízká, výhledu ceny plynu, počasí v zimě. To všechno jsou faktory, které ovlivnily nízkou cenu a které ji budou ovlivňovat do budoucna. Je tam jeden externí faktor, a to cena povolenek,“ říká Durčák. Pokud se cena okolo 80 eur udrží, přijde pro spotřebitele další zlevnění. Podle aktuálních cen by tak kilowatthodina elektřiny na burze, tedy bez daně a dalších poplatků, vyšla zhruba na dvě koruny.

S takovou cenou však zatím spotřebitelé počítat nemohou. Dodavatelé totiž nakoupili část objemu v minulosti, kdy ceny nebyly tak výhodné, a teď ty dražší nákupy musí rozředit. Pokud však současné ceny vydrží, postupně se dostaneme k ještě lepším cenám, než jaké dnes dodavatelé nabízejí.