Čechům chybí ambice. Letos to můžeme změnit, shodují se experti

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jaký bude rok 2025? Na tom se experti neshodnou. „Myslím, že rok 2025 bude dobrý. Z podstaty jsem optimista,“ říká ve speciálním díle pořadu Inside Talks investor Ondřej Fryc s tím, že k optimismu napovídá oživení na kapitálových trzích, nárůst valuací a pokles úrokových sazeb. „Peníze nebudou na účtech, ale půjdou do alternativních aktiv, spotřeby a nakupování firem. Objem peněz v ekonomice se znásobí a tohle z mého pohledu vždy vede k hospodářskému růstu,“ říká.

Šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný ale varuje, že tak jednoduché a jisté to nebude. „Když se podívám na úrokové sazby, tak ano – ČNB snižuje krátkodobé sazby, ale středně- a dlouhodobé sazby jsou tento den na nejvyšší úrovni od poloviny tohoto roku,“ říká. Vyšší než odhad je podle něj také reálná inflace. „Já osobně tedy nevěřím tomu, že dosáhneme ekonomického růstu na úrovni 2,5 procenta. Vidíme ekonomiku, která je plně zaměstnaná, a vidíme mnoho faktorů, kde výkon ekonomiky nebude vyšší z hlediska zaměstnanosti nebo poptávky po komoditách, které vyrábíme, zejména po automobilech,“ dodává Spurný.

Naráží přitom na fakt, že prodeje automobilů v Evropě klesají a prodej elektromobilů v Evropě ve třetím čtvrtletí spadl dokonce o 14 procent. „Ta situace v zemích kolem nás – Německo, Francie – prostě není dobrá a nevěřím tomu, že v průběhu roku 2025 bude nějak významným způsobem lepší než to, co jsme zažili v posledním pololetí,“ doplňuje Spurný.

Lidé by se každopádně měli mít lépe. Už jenom proto, že díky tomu, že se inflace dostala pod kontrolu, reálné mzdy porostou, věří šéf Linetu Tomáš Kolář. Upozorňuje také, že pokud skončí ruská invaze na Ukrajinu, měla by to být příležitost, které se má Česko chopit.

Zatímco lidem se bude dařit lépe, s průmyslem už je to ale i podle Koláře horší. „Když se podívám na průmysl, musím souhlasit s Tomášem Spurným. Náš nejsilnější exportní partner – Německo – jde v únoru k volbám a do dubna bude pracovat v rozpočtovém provizoriu. Když vidím, jak se Volkswagen trápí s odbory, které se rozhodly, že tu značku možná pohřbí, tak tam ten optimismus úplně vidět nemůžeme. Velkým otazníkem také zůstávají Spojené státy,“ dodává Kolář s tím, že pokud v USA dojde k zavedení cel, evropskému průmyslu to určitě nepomůže.

Odborník na umělou inteligenci a optimista Jan Romportl varuje před černými labutěmi. „Jsem poznamenaný tím dlouhodobým řešením existenčních rizik od umělé inteligence přes biotechnologické pandemie,“ varuje s tím, že nikdy nevíme, kdy přijde další pandemie a jaká bude naše připravenost na ni. Upozorňuje, že bychom si měli uvědomit, že nám Ukrajina „koupila určitý čas“.

„My teď máme prostor vyřešit hybridní hrozby, postavit se ke všemu čelem a posílit obrané mechanismy a schopnost postarat se o sebe i proti vnějšímu nepříteli. Nebo být ekonomicky užitečný někomu, kdo nám s tím pomůže,“ dodává Romportl.

V roce 2025 by se ale rozhodně podle expertů, kteří se sešli v pořadu Inside Talks, mělo stát hned několik klíčových věcí. „V první řadě musí ČNB pokračovat v boji proti inflaci, protože inflace je to nejhorší, co nás jako zemi a jako občany ovlivňuje. Druhá věc je, říct lidem pravdu z hlediska toho, že náš penzijní systém a sociální smír můžeme zabezpečit pouze přes kontrolovanou emigraci. A za třetí? To, co dělali úspěšně Římané – stavět. Stavět a investovat. Stavět dálnice, vytvářet infrastrukturu a odstranit legislativní překážky,“ vypočítává Spurný. Zatímco v Německu trvá postavení dálnice sedm let, v Česku je potřeba let téměř čtrnáct.

„Přesně, je to o investicích. Jakákoliv infrastruktura, i ta energetická. Spousta věcí ale není otázkou na naši vládu – hodně věcí je teď v Bruselu,“ doplňuje ředitel ČEPS Martin Durčák, podle kterého bychom se měli v příštím roce pokusit některé věci v Bruselu změnit.

Zejména startupům by pak určitě pomohlo zavedení zaměstnaneckých akcií. „To by se dalo stihnout v příštím roce. A k tomu bych se přimlouval za rozvolnění tohoto nesmyslně zbyrokratizovaného raně podnikatelského prostředí. Doporučil bych každému, ať si jde zkusit založit firmu. Já už bych si příště startup v Česku nezaložil. Udělal bych to rovnou v Delaware. Startupy nepotřebují granty a kapačky státních peněz, potřebují volný prostor,“ doplňuje Romportl.

„O zaměstnaneckých akciích se tu bavíme x let a vždy se vymyslí nějaký paskvil, který pak nikdo nepoužívá. Plus bych zmínil školství. Myslím si, že obrovský problém Česka je, že se neumí odprezentovat. Neumíme mluvit na veřejnosti. Ty soft skills, které se učí studenti v USA, u nás vůbec nejsou. Kdybychom s tím začali, tak za deset let budou mladí lidé na trhu mnohem úspěšnější a nám to pomůže. Vím, není to zítra, ale za deset let ano,“ dodává Fryc s tím, že když se nezačne, můžeme se opět za deset let bavit o tom, co s tím dělat.

Vláda má před sebou už ale pouhých 10 měsíců a už teď je jasné, že ne všechno se za ten čas stihnout dá. „Co se týče eura, tak tato vláda ani nezřídila pozici pro to, aby mohla vyslat signál do společnosti. Naopak, dala signál: Nechceme se tím zabývat. Co ale udělat mohou? Na stole v Evropské komisi leží věci, které se týkají Green Dealu. A jsou na českém stole, jsou nové regulace, jako je kybernetická bezpečnost. Jak je Evropa strašně silná v regulacích, tak my jsme mistři udělat si to ještě mnohem složitější. Takže to prosím nezbabrat a přijmout to tak, jak se to přijmout musí, a nezbabrat to víc,“ říká Kolář.

„Ty regulace, to je něco šíleného a nesmyslného, kdybyste opravdu zažili, co je ESG a co to v tom detailu potom znamená? Obsah je v pořádku, ale znamená to povinné audity, které musíte dělat. My máme v Linetu audit každý týden, máme jich 40 za rok.“

Martin Durčák ale jako „muž z controllingu“ upozornil na platné pravidlo: Cokoliv se naplánuje, dopadne většinou úplně jinak. Hlavní je podle něj změnit myšlení lidí. „Možná se stanou události – třeba jako Ukrajina – které ten mindset změní a lidé zase začnou pozitivně uvažovat. A po těch letech negativních zpráv tu bude zase trošku pozitivity. Možná se změní i něco v přístupu Bruselu v rámci zelené dohody. A že i ta energetika se trošičku rychleji posune směrem ke zlevňování,“ dodává Durčák.

„Myslím si, že lít optimismus do lidí a komunikovat v rámci optimismu je pro vládu kriticky důležité. Když si vezmete, že nejvíc politických bodů se sbírá za to, že lidem vysvětlujete, že se mají špatně,“ dodává Kolář.