Byznysmen: Čeští farmáři vydělávají na válce, drahé jídlo hází na Ukrajince

Krogmanova firma Agromino obhospodařuje na Ukrajině 42 tisíc hektarů půdy.  Zaměstnává 800 lidí a ročně produkuje 200 tisíc tun pšenice, kukuřice a dalších komodit. Na západě země se byznys stále vyplatí, na východě ho dotuje. Tam totiž část polí Rusové ostřelují a ničí techniku, v byznysu ale hodlá Krogman pokračovat.

„Myslíme, že se České republice vyplatí, aby Ukrajina ustála atak Ruska, abychom od sebe měli Rusko co nejdále. Ekonomicky silná Ukrajina je schopná přežít spíš než oslabená země. Kdybychom šli na ruku českým zemědělcům, že už nedovezeme vůbec nic, tak bychom se postavili na stranu Ruska, které se snaží házet Ukrajině klacky pod nohy,“ říká podnikatel a zároveň prezident Česko-ukrajinské obchodní komory SZ Byznys.

Sám Krogman přitom do Česka nevyváží, ale jiní exportéři z Ukrajiny jsou aktuálně pod tlakem zemědělců z Polska, Česka či Maďarska, kteří si stěžují, že jim laciné ukrajinské obilí kazí ceny. A volají po zavedení cel.

Podle Krogmana ale není ukrajinské obilí levné, jen tuzemští zemědělci nechtějí z přemrštěných cen slevit: „Znám takové, kteří odmítali prodat obilí i za devět tisíc korun za tunu. Že jim něco zůstalo na skladě, je smutné, ale je to jejich rozhodnutí. I dnes mohou prodat, kdykoli si vzpomenou, za šest tisíc a je to pořád mnohem lepší cena, než byla před dvěma roky.“

Ceny komodit ale už postupně klesají, stejně jako ceny ropy, plynu, elektřiny a benzinu. „Že se to zemědělcům nelíbí, chápu, že se to snaží hodit na Ukrajince, taky chápu, ale příčina je jinde. Je to celosvětový pokles cen všech komodit obecně,“ tvrdí Petr Krogman.

Už dva měsíce tak klesají například ceny mléka. Ceny obilí jdou dolů už čtyři měsíce. „Má to zpoždění, ale propíše se to do cen pečiva. Cena potravin se teď bude velmi rychle snižovat,“ predikuje Krogman.

Letošní sklizeň v „obilnici Evropy“ ale bude nízká.  Třetina ploch v zemi leží ladem a na export zbude 30 milionů tun obilí, říká krogman, který se před nedávnem z Ukrajiny vrátil: „Ukrajina dokáže vyvážet šest milionů tun měsíčně přes moře. Za pět měsíců po žních dokáže vyvézt celou sklizeň, do prosince bude Ukrajina prázdná a nebude co vyvážet.“

Jak se vám hospodaří uprostřed války?

Hodně těžko. Situace je lepší na západě (země), tam se hospodaří standardně. Horší je to na východě Ukrajiny, kde na některá pole nemůžeme, jsou ostřelovaná. Rusové nám občas poškodí některé farmy. Spoustu zemědělců nesklidilo, desetitisíce hektarů kukuřice nebo slunečnice pořád stojí na polích. Už se ani nevyplatí je sklidit a zpracovat.

Zaseli jste všude?

Na podzim jsme zaseli na většině ploch. Snažíme se jít příkladem. Některá pole jsou ale zaminovaná. Na ně se nemůže a jarní setí bude probíhat do začátku května.

Kolik procent polí tentokrát zůstane ladem ?

Z těch našich určitě zůstane ladem 15 % polí. Celkově na Ukrajině nebude oseta zhruba třetina ploch.

Bude to velký problém pro zásobování komoditami?

Bude to obrovský problém. Ukrajina před válkou vyvezla 107 milionů tun obilí, loni už jen 65 milionů tun, pro letošek očekává Evropská komise už jen 46 milionů tun ukrajinského obilí, to je 40 % předválečného stavu.

Přitom z vyjádření některých zemí v našem regionu se zdá, že problém je opačný. Polsko a další evropské státy včetně Česka si stěžují, že je zaplavilo „laciné obilí z Ukrajiny“. Kolik takového obilí tu může být?

Jediná plodina, která se loni do Evropy z Ukrajiny dovážela ve významnějším množství, byla kukuřice. A to jen z toho důvodu, že tu byla neúroda. Urodilo se tu o 15 milionů tun kukuřice méně. Těch ukrajinských pět milionů tun pokrylo jen třetinu deficitu.

Podobně je to u pšenice, kde se dovezlo o tři miliony tun více, ve slunečnici o dva miliony tun a v řepce jen o jeden milion tun více, jak řekl v Evropském parlamentu eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. To jsou ve srovnání s celoevropskou produkcí, která je 300 milionů tun, tak nízká množství, že to na ceny nemá vliv.

Poláci stopli import ukrajinského obilí do své země až do července. Neměly ale ukrajinské komodity jen proudit evropskými koridory, když jim Rusové odřízli cestu přes Černé moře? A ne se na zdejším trhu prodávat?

Evropská unie se snažila Ukrajině pomoct, aby aspoň někde mohla prodávat, co vyprodukuje, protože Rusové zablokovali Černé moře, než se ho podařilo částečně uvolnit.  Takže pšenice a kukuřice mohly v omezeném množství přijít na evropský trh. Ale to množství je tak mizivé, že na cenu vliv nemá.

Můžete nám porovnat ceny, za které se vykupuje obilí ukrajinské provenience a za kolik to české?

Aktuální obchodní cena obilí je šest tisíc korun za tunu, za takovou cenu může zemědělec prodat. Což dokládá, že je pšenice pořád nedostatek. Před válkou byla ta cena na čtyřech tisících, loni v létě  to bylo dokonce devět tisíc. Já zemědělce chápu, že by ji chtěli takhle uchovat, ale je dobře, že cena pomalu klesá.

Stejně jako si všichni přejeme, aby klesly ceny ropy, plynu, elektřiny, benzinu, tak z nesmyslných výšek pomalu klesá i pšenice a kukuřice. Že se to zemědělcům nelíbí, chápu, že se to snaží hodit na Ukrajince, taky chápu, ale příčina je jinde. Je to celosvětový pokles cen všech komodit obecně.

Takže podle vás zemědělci všeobecný pokles odmítají promítnout do svých cen?

Znám takové, kteří odmítali prodat obilí i za těch devět tisíc. Že jim něco zůstalo na skladě, je smutné, ale je to jejich rozhodnutí. I dnes mohou prodat, kdykoli si vzpomenou, za šest tisíc a je to pořád mnohem lepší cena, než byla před dvěma roky.

Takže když polská vláda stopla do července import obilí z Ukrajiny, tak podle vás pouze podlehla nějaké zemědělské lobby?

Samozřejmě. Je jen část zemědělců, kteří prodávají obilí. Proti nim stojí zemědělci, kteří ho musí kupovat, protože produkují maso, mléko, vejce. Pak tu máme potravináře, pekaře a nás všechny, kteří chceme levnější potraviny…

Ale i producentům obilí přece stouply náklady. Podle Zemědělského svazu vyskočily od začátku války o třetinu. Paliva, energie a hlavně hnojiva…

Ale dnes je cena obilí o 50 % vyšší než před válkou. Pořád vydělávají mnohem více než před ní. Zní to špatně, ale i čeští zemědělci na válce vydělávají.

Čeští zemědělci taky tvrdí, že ukrajinské obilí je méně kvalitní než to zdejší. Je to pravda? Na Slovensku kontrolní úřady zjistily v zásilce obilí zbytky pesticidů. Česko na to konto kontroly zpřísnilo.

Ukrajinské obilí je dnes kontrolovanější než to evropské. Evropský zemědělec nemusí udělat test na 500 pesticidů, ukrajinský ano. Na dovozové zboží je větší přísnost než na to domácí.

Poláci tlačí Evropskou unii k zavedení cel proti ukrajinskému obilí. Co by to přineslo?

Poškodili bychom se sami. My vyvážíme na Ukrajinu víc, než z Ukrajiny dovážíme. Bez započtení zbraní. Evropské unii se obchod s Ukrajinou vyplácí, je čistý vývozce.

Jak podle vás obilné spory skončí?

Pokud Česko a Unie podlehnou volání části zemědělců, kteří by chtěli vydělávat ještě víc, než vydělávají dnes, a podaří se jim zafixovat vysoké ceny obilí a kukuřice, tak budeme mít zafixované i vysoké ceny potravin a inflaci. A doplatí na to 100 % spotřebitelů. To by bylo špatně.

V opačném případě, pokud tedy trh zůstane volný, podle vás půjdou ceny mouky a pečiva dolů?

Ceny obilí jdou dolů už čtyři měsíce. Má to zpoždění, ale propíše se to do cen pečiva. Už dva měsíce klesají ceny mléka. Cena potravin se teď bude velmi rychle snižovat.

Jak se na cenách jídla projeví skutečnost, že bylo na Ukrajině kvůli válce méně zaseto?

To na nás dopadne za rok. Ukrajina během dvou, tří měsíců vyveze vše, co má z minulé sklizně. Ta letošní sklizeň bude nízká, z těch 46 až 50 milionů tun po odečtení domácí spotřeby zbude 30 milionů na export. Ukrajina dokáže vyvážet šest milionů tun měsíčně přes moře. Za pět měsíců po žních dokáže vyvézt celou sklizeň, do prosince bude Ukrajina prázdná a nebude co vyvážet.

Jak je to aktuálně s exportem vaší firmy?

Je to složité a drahé. Vyvážíme do Itálie a Hamburku, vlaky. Neprodáváme České republice. Musíme platit 120 eur za přepravenou tunu. Přičemž prodejní cena je zhruba 260 eur, polovinu tedy utratíme za dopravu, ale pořád je to lepší než prodávat přes Černé moře, kde je obchod blokovaný Ruskem.

Stále se vám to vyplatí? Neuvažoval jste o tom, že byste s byznysem sekl?

Neuvažoval. Na západě (země) se nám hospodaření vyplatí, na východě ho dotujeme. Protože si myslíme, že se České republice vyplatí, aby Ukrajina ustála atak Ruska, abychom od sebe měli Rusko co nejdále. Ekonomicky silná Ukrajina je schopná přežít spíš než oslabená země. Kdybychom šli na ruku českých zemědělcům a nedovezli k nám už vůbec vůbec nic, tak bychom se postavili na stranu Ruska, které se snaží házet Ukrajině klacky pod nohy.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.