Systém se hroutil, proto vznikly stropy na energie, říkají experti

Kabinet přistoupil v minulých dnech k zastropování cen energií pro domácnosti. Maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu na tři koruny.

Vláda také nastínila obrysy pomoci firmám. Těch by se nemělo týkat zastropování, ale mohly by žádat o kompenzace, na které má vláda připraveno 30 miliard korun. Konkrétní parametry ale zatím nejsou jasné.

Na začátku roku 2021 stála elektrická energie 50 eur za megawatthodinu. V srpnu 2021 okolo už 80 eur, v září to bylo přes 120 eur, v prosinci téměř 330. A pak následoval strmý růst – na konci letošního srpna cena přesáhla na evropských burzách 1000 eur.

Cena plynu se na začátku loňského roku pohybovala na nízkých úrovních, v prosinci ale vyšplhala na 180 eur. Letos v srpnu stál plyn 280 eur, 16. září byla velkoobchodní cena pro evropský trh 187 eur.

„Cena 1000 euro za MWh elektřiny vyprovokovala i evropské lídry k tomu, že tržní fundamenty se bortí v základech,“ říká Blahoslav Němeček z EY.

„Sice nám tady svítí cena, ale nedá se obchodovat, není od koho elektřinu nakoupit, není kdo by ji nabídnul. To byl start pro to, aby se začala přijímat nějaká ochranná opatření, která ochrání obyvatelstvo a byznys a ekonomiky států budou moct fungovat nějak rozumně dál,“ říká Němeček.

To byl první impulz pro to, aby česká vláda něco změnila. Od října začne pro domácnosti platit úsporný tarif, dále plošné odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje a od listopadu se projeví již zmíněné zastropování.

„Já jsem výrazně optimističtější, než jsem byl v dubnu, kdy jsem předpovídal, že na podzim bude problém. Kvůli nervozitě na trhu nastal ještě dřív,“ říká Jiří Matoušek z Centropolu.

Celkové předpokládané výdaje na zastropování cen dosáhnou 130 miliard. Otázkou je, zda tato částka bude stačit. „Může to být ještě méně. Hodně to bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet cena elektřiny do konce roku, protože bude docházet k nákupům pro velké firmy a státní správu,“ říká Matoušek.

Vláda chce peníze získat také zdaněním neočekávaných zisků bank či rafinérií. V horizontu tří let by se náklady mohly podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) rozpočtu vrátit. „Pokud se tohle povede, tak to nebude inflaci zhoršovat,“ dodává Kubátová.

Energie začaly postupně zdražovat během loňského roku. Podle expertů ceny uhlí a plynu vzrostly jako důsledek hned několika výrazných faktorů. Dlouhá zima, vyprázdněné zásobníky, oživení ekonomik po ústupu pandemie, špatné počasí pro větrné elektrárny a omezené dodávky plynu z Ruska.

Vláda však začala růst cen pořádně řešit až v posledních týdnech. „Dlouho se spoléhala jen na úsporný tarif, u kterého se ukázalo, že je zralý k přepracování a zůstal z něj jen zlomek,“ říká Kubátová. Resort průmyslu a obchodu chce část tarifu, která bude platit od Nového roku, zcela přepracovat a zacílit pomoc jen na zranitelné zákazníky.

Zatím má zastropování cen platit po celý rok 2023. „Je třeba se ale začít bavit o tom, jak bude vypadat rok 2024. Nemá smysl v tom nechat obchodníky vykoupat a pak vymýšlet, jak to kompenzovat,“ upozorňuje Němeček s tím, že se hlavně řeší rok následující a rok 2024 zatím zůstává „zaparkovaný“.

„Jakmile si za pár týdnů otřeme čelo ohledně nastavení roku 2023, je seriózní bavit se o tom, co s rokem 2024. Mnohé nám ukáže trh. Je fér uvažovat i o tom, zda stropy zůstanou, případně nějaké zásahy kolem povolenek,“ dodává partner z EY.

Kubátová ale upozorňuje, že se elektřina musí kupovat s předstihem a většina energie na příští rok už je prodaná. „Stát si novelou energetického zákona připravuje půdu pro to, aby si elektřinu od elektráren mohl vykupovat buď on, nebo další subjekty na energetickém trhu za ceny, za které se dohodnou,“ říká.

V evropském měřítku jde podle Němečka o biliony euro, které mají subjekty nalité na „marginingu“ (zajištění) na burzách, kde s energiemi obchodují. „Těmto firmám došel dech, zcela objektivně. Segment nebyl na nic takového zvyklý. Bavíme se o mnohanásobcích toho, jak ten byznys fungoval deset, patnáct let předtím,“ říká Němeček.

Ozývají se ale hlasy, které tvrdí, že nejlepším krokem bude odchod z burzy. „To mě hrozně tahá za uši. Tam nikdo chodit nemusí, když nechce. Je to třetí strana, která ručí za závazky těch protistran. Kdyby neexistovala, muselo by se to složitě vyjednávat,“ vysvětluje Němeček.

Právě kvůli těmto extrémům diskutuje Evropská unie nejen o úsporných opatřeních, ale také o oddělení cen elektřiny a plynu a možném zastropování cen. Evropské země společně pracují na tom, jak krizi vyřešit.

Opatření, která tuzemská vláda připravila, jsou ale jen krátkodobá a reagují na aktuální krizi. „Určitě čeká jak Česko, tak Evropu úkol, jak situaci v energetice vyřešit, tedy nastavit trhy a výrobu tak, aby to fungovaly. Na tom se ale zatím pracovat nezačalo,“ podotýká Kubátová. S návrhem reformovat energetický trh nicméně minulý týden přišla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zatím ale na evropské úrovni žádné konkrétní návrhy, jak to udělat, nepadly.

Riziko však podle Kubátové nespočívá jen v tom, kolik budeme mít stupňů v obýváku a kolik budeme platit za elektřinu a jestli budeme mít dostatek plynu pro všechny výroby.

„Myslím, že to spočívá i v tom, co to udělá se společností a co si z toho lidé odnesou. Bude zima, bude draho, zvedne se nezaměstnanost. Ale v těchto situacích se společnost dokáže semknout pod nějakým charismatickým lídrem. Ale myslím si, že na tento fakt se v politice zapomíná a hodně se podceňuje. Toto by měla vláda řešit úplně stejně, jakými nástroji ošetřit cenu,“ říká Kubátová.

Partnerem Byznys clubu byla společnost Centropol.