Článek
Téměř tři čtvrtě milionu zabitých slepic a sedm milionů zničených vajíček. Mezi škody způsobené ptačí chřipkou se však musí započítat také měsíce, kdy farma v Brodu nad Tichou nedodá na trh ani jedno vejce.
„Celkové škody počítáme. Zahrnují přímé škody ze ztráty zvířat, škody ze ztráty produkce a také vícenáklady spojené s likvidací podestýlky a vajec. Odhaduji, že celkové škody dosáhnou 200 a 300 milionů korun,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys jednatel farmy Zdeněk Pašek.
Na horní hranici této sumy se ale pohybuje částka, kterou plánuje Ministerstvo zemědělství vyplatit za prosinec a leden všem postiženým chovatelům. Kompenzace pokrývají materiální škody, ale už se nevztahují například na ztráty z produkce.
Zemědělský podnik Česká drůbež provozuje také chov ve Velkém Malahově s klecovou technologií. Obě farmy vlastní německá společnost PST-Agrar GmbH.
Jaká je aktuální situace v chovu v Brodu nad Tichou?
Všechny haly jsou prázdné, mechanicky vyčištěné a probíhá mytí tlakovou vodou. Mytí bude trvat ještě minimálně celý únor. Následovat budou dvě dezinfekce, vždy po týdnu, a po nich mytí. Mezitím se budou odebírat stěry. Poté přijde 21 dní karantény a co bude dál, se rozhodne podle výsledků vzorků, zda se tedy může chov znovu naskladnit. Na dobu 121 dní tam bude kontrolní skupina zvířat pro případ, že nějaký kus uhyne.
Kdyby k tomu došlo, celé kolečko si zopakujete?
Přesně tak, proces by se musel opakovat. Ale virus nepřebývá dlouho mimo živou buňku a já doufám, že to bude v pořádku.
Už jste se historicky s ptačí chřipkou potýkali?
Ne, je to poprvé. Společnost funguje zhruba od přelomu tisíciletí a zatím to bylo vždy bez problémů.
Co je ptačí chřipka
- Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka, je virové onemocnění postihující ptáky – jak volně žijící ptáky, tak drůbež, jako například slepice, krůty, kachny a husy. Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže.
Způsob přenosu ptačí chřipky:
- K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.
- Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.
- Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).
- Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psy apod.).
- Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.
Zdroj: Státní veterinární správa
Jaká byla vaše první reakce na úhyny?
Chvíli trvalo, než jsem to vůbec přijal. Do té doby jsem si to nedovedl představit. Když se nákaza rozšířila, říkal jsem si, že to snad není možné, protože projevy nebyly zpočátku závažné. Po několika dnech se to rozjelo ve velkém. Byl to šok.
Došlo k nějakému lidskému pochybení na straně zaměstnanců?
Na nic takového jsme zatím nepřišli, ale ještě to vyšetřujeme. Začalo to v patře uprostřed stáje, opravdu nechápeme, jak se to tam mohlo dostat.
Jak se rozdělí peníze za škody?
Máte německého majitele, společnost PST-Agrar GmbH. Jak na to reagoval?
Velmi pragmaticky. Ihned začal organizovat věci kolem čištění chovu a jeho opětovného naskladnění, protože má zájem, aby farma běžela dobře. Plánujeme ještě přísnější opatření, abychom tomu příště zabránili.
Jaká?
Ještě se utáhne hygienická smyčka. Budeme mít například jednoho odděleného pracovníka obsluhy venku, který nebude smět do hal, chystáme se zakrýt retenční nádrž na dešťovou vodu sítí, aby tam nemohli hnízdit divocí ptáci, provedeme opatření na ventilátorech, opět pomocí sítí. Je to sada drobných opatření, nic zásadního není potřeba měnit.
Váš chov je největším v tuzemsku a zároveň historicky největší obětí ptačí chřipky. Kolik vajec a nosnic jste zlikvidovali a jaké jsou odhadované škody?
Zlikvidovali jsme přibližně 7 milionů kusů vajec a 742 tisíc kusů drůbeže. Celkové škody počítáme. Zahrnují přímé škody ze ztráty zvířat, škody ze ztráty produkce a také vícenáklady spojené s likvidací podestýlky a vajec. Odhaduji, že celkové škody dosáhnou 200 a 300 milionů korun.
Ministerstvo zemědělství ale počítá za dva měsíce s kompenzacemi za ptačí chřipku ve výši 300 milionů korun pro všechny postižené chovatele. Zřejmě vám tedy pomoc nebude stačit.
Nevím, vyjednáváme s Ministerstvem zemědělství. Zatím jsme zažádali o zálohu.
Seženete na trhu kuřice, kterými potřebujete doplnit stavy?
Máme už kuřice na duben i na červen, protože náš majitel zasahoval velmi rychle, takže bychom haly mohli rychle naskladnit, asi do konce září. První vejce by mohly snášet v květnu, ale farma je velká, bude se naskladňovat postupně. Potřebujeme mix vajec od mladších i starších slepic.
Kdy se dostanete na plnou kapacitu?
V říjnu, když se všechno podaří.
Co znamená výpadek vaší farmy pro český trh? Mluvilo se o výpadku 15 procent celkově na trhu, a dokonce 45 procent v halových vejcích.
Nedokážu to posoudit. Jsme moc malý trh na to, abychom tvořili cenu vajec v rámci EU. Má to zásadní okamžitý dopad na výpadek a chvíli trvá, než se vejce podaří nahradit z dovozu.
Hlavně rychle, ať nás někdo nenahradí
Dodávali jste do řetězců, hrozí teď, že vás někdo nahradí?
Musíme se co nejrychleji vrátit, aby se to nestalo. Samozřejmě se to stát může, takové je riziko podnikání. Vejce ale na trhu chybí, výpadek je také v Polsku, v Německu, ve Francii nebo Holandsku. Umíme být konkurenceschopní i vůči ostatním zemím a pokud se nám podaří rychle zvířata naskladnit, odbyt bude.
Stíháte přestavby klecových chovů na halové do roku 2027, kdy bude platit zákaz?
Teď se to trochu časově zkomplikovalo, ale musíme to stihnout. Máme už vyřízeno stavební povolení. Klecovou technologii máme na naší druhé farmě ve Velkém Malahově. Je to nákladné, na jednu stáj přestavba vychází na desítky milionů korun. V Německu už je klecových chovů minimum, tlak na jejich ukončení tady je a bude a musíme se tomu přizpůsobit.
Dodáváte vejce i do zahraničí?
Moc ne, spíš jen menší počet vajec na zpracování.
Co ještě udělá ptačí chřipka s cenami vajec?
Záleží na tom, jestli se bude dál šířit v tuzemských chovech. Pokud bude zasažen další velký chov, bude to problém. Ale trh je evropský, budeme se vždy pohybovat v cenách, které jsou v okolních státech. Do budoucna zase vejce zlevní, pokud zlevní energie a krmiva.
Dlouhodobě nejsme v pozici, kdy si můžeme ceny diktovat. Letos poprvé za dobu, kterou se tomu věnuji, nastala situace, kdy byl výraznější nedostatek vajec. Jindy jsme spíš zápolili s tím, abychom po Vánocích dokázali vajíčka prodat.
Kontrakty s řetězci uzavíráte na delší dobu?
Je to různé, jsou zakázky na měsíc, čtvrt i půl roku. Ale jistotu odbytu na delší dobu nemáme. Před Vánocemi a Velikonocemi byla vždy cena vyšší a poté spadla. V minulých letech dost záleželo na tom, kolik se doveze z Polska. Začátkem války na Ukrajině tlak dovozu z Polska i z Litvy utichl.
Čím se vaše mateřská společnost v Německu ještě zabývá?
Jen produkcí vajec, na kterou se specializují. Chtějí to dělat dobře a netouží po tom, rozšiřovat se do dalších oborů. Nepatří ani mezi největší evropské chovatele, je to menší hráč. Měli jsme donedávna v tuzemsku jeden milion slepic, ale třeba farmy Woźniak z Polska mají 14 milionů slepic. Další velcí hráči mají pět až deset milionů. Říká se, jak jsou v Česku obří farmy, ale v rámci Evropy nejsme velký producent. Platí to i o produkci prasat, drůbeže a chovu dobytka.
