Brzy si auto nabijete na každé benzince, říká šéf E.ON Drive

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Praha chtěla do roku 2030 vyměnit všechny taxíky, které v metropoli jezdí, za elektromobily. Návrh vyhlášky však zastupitelé neschválili s tím, že pro zhruba 15 tisíc pražských taxíků není dobíjecí infrastruktura dostatečná. Taxíky pouze na elektrický pohon už přitom tři roky jezdí například v Kodani.

„Konkrétní číslo v Kodani se pohybuje zhruba na 5 tisících vozidel taxislužby a už jsou plně elektrická. V Praze je to zhruba 15 tisíc. Obavy tam panovaly úplně stejné, jako se dnes objevují v Česku v médiích,“ říká v pořadu Agenda ředitel E.ON Drive Martin Klíma.

Nabíjení kodaňských taxíků zajišťuje právě E.ON. Kromě veřejných nabíječek využívají ještě jeden dobíjecí hub poblíž letiště, a to je vše.

„Ten v průměru obsluhuje zhruba 400 aut denně, auta tam zavítají zhruba obden. Určitě není pravda, že by potřebovala dobíjet každý den, všechna a najednou. Zbytek dobíjení obstarává klasická veřejná dobíjecí síť. Když se bavíme o počtu dobíjecích stanic, tak to jsou nižší desítky, které jsou potřeba pro těch 5 tisíc taxíků,“ říká Klíma s tím, že by určitě nebylo potřeba vybudovat další desítku tisíc nabíjecích bodů. Podobný systém dobíjení elektrotaxíků E.ON buduje například i ve Stockholmu.

Podle některých radních však Praha nebude mít jinou možnost než k regulaci emisí v dopravě přistoupit, pokud chce mít do roku 2030 méně emisí.

Dobíjecí infrastrukturu řeší i další česká města a obce. Navíc od loňského roku platí nová legislativa, která říká, že musí na každém nově postaveném či rekonstruovaném parkovišti být i nabíječka pro elektromobily.

Poptávka po nabíječkách je podle Klímy zvýšená nejenom ze strany měst a obcí, ale i retailu. „Bavili bychom se o stovkách procent, protože zhruba před dvěma lety byla ta situace taková, že pokud jsme někde chtěli budovat dobíjecí infrastrukturu, tak jsme v podstatě žadonili a prosili, abychom se mohli s obcemi a retailovými subjekty domluvit. Situace je dnes zcela opačná, protože ‚bombardují‘ s nabídkami,“ popisuje Klíma.

Možnosti E.ON Drive do těchto nabíječek investovat však nejsou neomezené. „Už si vybíráme, kde tyhle projekty budeme realizovat. Dneska jsme v situaci, kdy drtivou část té poptávky odmítáme a města si následně musí zřizovat infrastrukturu na vlastní náklady,“ říká Klíma.

E.ON Drive má aktuálně přes 857 dobíjecích bodů zhruba v 250 lokalitách. „Když se podíváme na ten počet lokalit, tak se vlastně už dnes můžeme měřit s poskytovateli tradičních paliv,“ říká Klíma.

Pražská energetika nyní provozuje 874 dobíjecích stanic, na nichž se dá nabít 1367 elektromobilů najednou. ČEZ v únoru přidal do své sítě tisící dobíjecí bod.

„Ambiciózní plány máme i pro další roky, kdy se chceme podílet na dokončení národní páteřní sítě a také dále zkvalitňovat pokrytí a parametry dobíjení. Na konci letošního roku chceme provozovat více než 1250 stojanů a celkový výkon sítě posunout k hranici 130 MW,“ říká Pavel Cyrani, místopředseda představenstva ČEZ.

Největší zájem mezi řidiči je o ultrarychlé nabíjení. ČEZ loni zprovoznil přes 130 ultrarychlých stojanů. E.ON do budoucna cílí na 500 ve sto lokalitách.

„Čeká nás intenzivní období. Je to logické, protože když se podíváte na prodej elektrických modelů, tak rostou, zároveň se zahušťuje počet těch elektrických modelů, protože výrobci uvádějí jeden model za druhým, takže na to musíme reagovat. Výstavba infrastruktury trvá nějaký čas,“ popisuje Klíma.

Dříve investory nejvíce trápilo stavební povolení, ale s tím už se podle Klímy naučili žít a do roka mohou mít stavbu schválenou. Teď je hlavní brzdou rozvoje dobíjecí infrastruktury kapacita distribuční sítě a spekulativní žádosti o připojení, kterými jsou distributoři zahlceni.

„Abych uvedl příklad, když najdu novou lokalitu a zažádám o připojení, tak standardně to trvá 24 až 36 měsíců. Nejsem schopen rychleji postavit nabíječky než za dva až tři roky, což samozřejmě je poměrně dlouhá doba a hůř se počítá i samotná návratnost investice. Třeba v Dánsku se bavíme o šesti až 12 měsících, ale třeba i v zemích na východ od nás, jako je Maďarsko a Rumunsko, je tento proces výrazně rychlejší,“ popisuje Klíma.

E.ON by také chtěl budovat nové nabíječky například na dálničních odpočívadlech, která jsou ale v majetku Ředitelství silnic a dálnic a většinou se na nich nacházejí čerpací stanice.

„Mají poměrně dlouhé nájemní smlouvy a nebyli jsme schopni se do těchto míst vnořit. Snad se blýská na lepší časy. ŘSD by nějakým způsobem mělo realizovat tendry na tyto lokality, kde už nebude svazovat provoz dobíjecích stanic s provozem čerpacích stanic. Samozřejmě my jako energetický subjekt nemáme žádný zájem na tom provozovat čerpací stanici. Tím pádem změnu vítáme,“ říká Klíma.

Klíma věří, že za několik let řidiči elektromobilů budou moct nabíjet na každé tuzemské benzince. „Tento model už běžně funguje v západních zemích, kde opravdu už nemusíte koukat do žádné aplikace nebo do infotainmentu auta, kde bude příští dobíjecí zastávka. Věřím, že to bude v brzké době. Koneckonců i plány samotných čerpadlářů tomu napovídají, že sami budou instalovat nabíjecí infrastrukturu,“ popisuje.

Zájem je také o dobíjení elektrických kamionů, zejména od zahraničních dopravců, kteří Českem projíždějí. E.ON zatím provozuje dvě nabíječky určené pro těžkou nákladní dopravu, ale do budoucna chce umožnit nabíjení těmto vozům na každém 150. kilometru.