Bobek: Lední medvěd je nová panda. Kdo ho bude v ZOO mít, bude za hvězdu

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Pražská zoo momentálně žije narozením malé gorilky – a už se ví, že to je holčička. „Je to pro nás velká radost a v jistém smyslu je to i úspěch, protože je to vnučka slavné Moji. Pro nás je důležitý i ten aspekt, že se zase upoutá pozornost na gorily, které se snažíme chránit,“ říká v rozhovoru pro SZ ředitel ZOO Praha Miroslav Bobek.

Kolik návštěvníků gorilka do zahrady přiláká, se odhaduje jen těžko. „Narodila se uprostřed zimy, navíc za nepříznivého počasí, takže si nemyslím, že to bezprostředně s návštěvností zahýbe. Ale pomůže to na jaře, až se lidé vypraví do zoo masově,“ dodává Bobek s tím, že návštěvnost je závislá na řadě faktorů a tím klíčovým je především počasí. „Takhle významná mláďata určitě hrají roli, ale menší než otevření nových pavilonů,“ dodává s tím, že to se ukázalo i loni, kdy zahradu celkem navštívilo 1 358 292 lidí, méně než v roce 2022. „Rozdíl mezi loňskou a předloňskou návštěvností přesně odpovídá období otevření rezervace Dja – nového pavilonu goril na konci roku 2022. Návštěvnost byla díky pavilonu vyšší,“ vysvětluje.

A nový pavilon chystá zoo i nyní, půjde o expozici Arktida pro lední medvědy a tuleně, na kterou už Praha, coby zřizovatel zahrady, přiklepla 1,2 miliardy. Teď za to zoo i hlavní město ale čelí kritice. Investice totiž přichází v době, kdy Česko čelí ekonomické krizi a tenčí se prostředky například na školství nebo na valorizaci důchodů.

„Je to projekt, který se chystá deset let. Spojovat tuto investici s ekonomickou situací není úplně správné, navíc to není úplně otázka na mě. Já jsem ředitel zoo a jako ředitel mám pochopitelně v popisu práce usilovat o to, abychom neztratili takto významná zvířata,“ vysvětluje Bobek. Podle něj přitom schválení projektu pomohlo i to, že byl na rozdíl od jiných, které měli radní na stole, už předem dobře připravený. Upozorňuje také, že právě lední medvědi budou v dlouhodobějším horizontu „zajímavější“ než například oblíbené, ale také hojně diskutované pandy. „Jednak jsou ohroženi klimatickou změnou a jednak bude dost málo zařízení, která budou schopna jim nabídnout adekvátní podmínky,“ dodává.

Aktuálně zahrada dokončuje zadání soutěže pro výběr zhotovitele, tu vyhlásí v řádu týdnů a věří, že ještě letos začne i samotná stavba. Hotovo má být v roce 2028. Expozice má mít rozlohu 8 tisíc metrů čtverečních – tedy zhruba jako Staroměstské náměstí –, čtyři bazény pro medvědy a tuleně, slanou vodu, ale i zázemí, kde by bylo možné odchovat mláďata, což se nyní nedařilo. Podle šéfa zoo je aktuální cena limitní, a pokud se do soutěže za daných podmínek nikdo nepřihlásí, stavět se nebude.

Pavilon má vyrůst na severozápadní straně zoo a spolu s ním by zahrada získala i další vstupní bránu – tentokrát z jiné strany než z Holešovic. „Není to jen o expozici samotné, ale i zpřístupnění zoo z druhé strany. Vidím potenciál v tom, aby návštěvnost byla ročně o statisíce vyšší,“ dodává Bobek.

Právě ze vstupného má zahrada ročně zhruba 300 milionů korun. V doplňkové činnosti (tedy za pronájem restaurací, parkoviště, suvenýry a podobně) utrží sto milionů a podstatnou část rozpočtu – více než 150 milionů – tvoří dotace od zřizovatele. Jen pro představu, například roční náklady na krmení zvířat jsou 35 milionů korun a jednou tolik zaplatí zahrada za energie a čtyřnásobek za mzdy.

Miroslav Bobek také upozorňuje, že požadavky na velikost výběhů se neustále zvyšují. Prostory, které měli v zahradě první sloni, by dnes absolutně neprošly a nově bude muset zahrada přistavět i voliéry v indonéské džungli, protože už velikost pro orangutany je z dnešního pohledu nedostačující.

O tom, jaká zvířata bude zahrada chovat, se rozhoduje přímo v managementu. To podléhá schvalování zřizovatele. Tím, kdo rozhoduje o tom, jaká zvířata jsou vůbec pro chov doporučena, jsou ale mezinárodní koordinátoři a organizace.

„Některé druhy se už zkrátka v Evropě nechovají. Naším cílem je mít v lidské péči trvale udržitelné populace, to znamená, dostatek zvířat v dostatečném počtu zahrad. To omezuje počet druhů, které můžete chovat. Například u tygrů se od některých druhů upouští, aby bylo dost prostoru na ty, na které se zaměřujeme,“ vysvětluje.

Jakmile je nějakých zvířat moc, nastává totiž problém. „Cesta je buď nenechat je rozmnožovat, což může být někdy docela problém. Pokud ale necháte zvířata projít rozmnožovacím cyklem a pro ta mláďata nemáte umístění, tak se po odchovu utrácejí. To je hodně typické u žiraf a kočkovitých šelem. Je to vlastně nápodoba přírodního výběru, kde také všechna mláďata nepřežijí,“ vysvětluje Bobek.

Pražská zoo zatím k podobnému kroku přistupuje u druhů, jako jsou jeleni či divoké ovce. „Zatím jsme to neudělali u žiraf nebo kočkovitých šelem, ale dříve nebo později ta situace přijde,“ říká Bobek s tím, že ví, že z pohledu návštěvníků je to problém. Připomíná kauzu kodaňské zahrady, která nejprve pojmenovala žirafího samečka Mario, ukázala ho návštěvníkům a pak ho veřejně utratila. „V tom Dánsku to moc nikomu nevadilo, větší emoce to vzbudilo v Německu, nebo tady,“ říká Bobek a dodává, že o nutnosti zvíře utratit ví zahrada vždy dopředu a musí s tím i tak pracovat.

Evropští kurátoři byli také ti, kdo rozhodli, že do Prahy se vrátí Duni – dcera slavné Moji. Ale už teď je jasné, že až její dcera narozená v Praze vyroste, zamíří mimo Prahu.

Zatímco z hlediska zájmu lidí je malá gorila naprostá jednička, pokud jde o prestiž ve světě zoologických zahrad, má úplně jinou konkurenci. „Narození gorily není zas až taková událost jako třeba narození a odchov luskouna. To je úplně jiný level. To je pro nás úspěch světového formátu,“ říká Bobek s tím, že právě prestiž v odborném světě pak pomáhá i při získávání zvířat.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.