Inflaci 15 procent budeme mít do konce roku, říká viceguvernér ČNB Mora

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Dvouciferné inflace se Česko v dohlednu podle viceguvernéra ČNB Marka Mory nezbaví. Ještě na konci roku nebude inflace o moc níže než nyní.

„Bude to někde nad 15 procenty,“ odhadl Mora v pořadu Agenda speciál. Na přelomu roku se však začne podle viceguvernéra projevovat působení ČNB.

Česko patří, i přes srpnový pokles, hned po Pobaltí v rámci EU k zemím s nejvyšší inflací. „Na konci roku a na přelomu toho dalšího se začneme výrazněji propadat v pomyslném ‚žebříčku šampionů‘. Tam se ukáže, že naše měnová politika začíná působit,“ uvedl bankéř.

Srpnová inflace výrazně zaostala za očekáváním – jak v meziročním vyjádření (17,2 %), tak i svou meziměsíční dynamikou (0,4 %), která je nejnižší od loňského prosince. Trh přitom počítal s meziměsíčním růstem o 0,8 procenta. Inflaci táhly nahoru zejména bydlení a potraviny, z druhé strany ji však tlumily klesající ceny benzinu.

„Dnešní zpráva je po té smršti negativních zpráv částečně dobrou zprávou,“ komentoval výsledek viceguvernér Marek Mora. „Ale musím tu dobrou zprávu trochu korigovat, pořád je ten výsledek velmi daleko od našeho cíle,“ dodal Mora s odkazem na dvouprocentní inflační cíl ČNB.

„Tyto velmi vysoké hodnoty mezi 15 a 20 procenty tu ještě nějakou dobu budou,“ říká Mora. Zároveň však upozornil, že se meziroční růst začne počítat z vyšší základny a že se už začnou ukazovat výsledky zvýšených úroků. V první polovině příštího roku už by podle něj měl být zřejmý rychlejší pokles.

V novém složení, pod vedením guvernéra Aleše Michla, bude rada České národní banky (ČNB) o výši základní úrokové sazby rozhodovat podruhé. Sejde se 29. září. Na svém srpnovém zasedání ponechali radní 2T repo sazbu na sedmi procentech. Pro hlasovalo pět radních, Mora byli s Tomášem Holubem jediní, kdo chtěl sazby zvýšit.

„Nevím, jestli 5-2 bude nějaký dlouhodobý trend, třeba se to bude vyvíjet jiným způsobem,“ komentoval srpnové měnové hlasování. „My naším rozhodováním ovlivňujeme dění za rok až rok a půl,“ upozornil a dodal, že on by ještě úroky zvýšil – klidně i o jeden procentní bod, pro který hlasoval.

Odkázal se na to, že například vývoj ekonomiky ukazuje odolnost a tedy působí spíše proinflačně. „Byl bych rád, abychom ukázali kolektivní vůli v ČNB, že jsme připraveni udělat cokoli, abychom inflaci snížili k našemu dvouprocentnímu cíli co nejrychleji, a ty sazby ještě minimálně jednou zvýšili,“ řekl.

Na srpnovém měnově-politickém jednání šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny pomocí devizových intervencí. Za ně podle výpočtů analytika banky Creditas Petra Dufka utratila už přes dvacet miliard eur, tedy zhruba půl bilionu korun.

„Objemy těch intervencí se velmi různí a je otázka, zda bude ČNB v intervencích pokračovat,“ uvedl Mora. Devizové rezervy podle něj i po prodejích v posledních měsíců jsou v porovnání s velikostí ekonomiky stále jedny z nejvyšších na světě.

Viceguvernérka Eva Zamrazilová však v srpnu v SZ Byznys řekla, že pokud lidé začnou firmy nutit ke zvýšení mezd, může jít ČNB zase se sazbami nahoru.

„Pokud by se ukázalo, že podniky byly přinuceny zvyšovat mzdy o víc než pět až sedm procent, tak máme roztočenou mzdově-inflační spirálu. Výrobce musí ten nárůst propsat do ceny,“ uvedla Zamrazilová.

To připouští i Mora, který varuje před tím, aby se firmy snažily inflaci pokrýt. To by ceny hnalo dál nahoru, což se podle Mory skutečně děje a mzdy rostly rychleji, než banka odhadovala.

V ČNB mají zaměstnanci růst mezd navázaný na inflaci, k tomu dvě a půl procenta navíc. Podle Mory se to brzy změní. „Nikdo podle této formulky zatím navýšení mzdy nedostal. Všichni v ČNB si uvědomují, že to je v dané situaci nerealistické. Myslím, že jsme zajedno, že to zkoriguje směrem dolů,“ uvedl Mora.