Článek
O příčinách rozsáhlého blackoutu, který na Iberském poloostrově ostřihl od elektřiny kolem 60 milionů lidí, nejsou ani s denním odstupem k dispozici spolehlivé informace. „Stále není jasné, co bylo jeho prvotní příčinou. Což je neobvyklé,“ říká energetický analytik Jiří Gavor.
Zakladatel poradenské energetické společnosti ENA a výkonný šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií stále nevylučuje, že výpadek mohl způsobit kybernetický útok. A to i přesto, že s touto možností už sami Španělé nepracují. Za malérem, který vyjde na miliardy eur, ale podle něj mohla stát i obyčejná chyba dispečerů zodpovědných za řízení stability přenosové sítě.
Vaše společnost ENA dlouhodobě sleduje evropské energetiky včetně té španělské. Už máte představu, co pondělní blackout na Iberském poloostrově způsobilo?
Bohužel ne. A zneklidňuje mne, že přesnou představu alespoň doteď (rozhovor natáčíme v úterý od 10:00, pozn. red.) zřejmě nemají ani španělští energetici. Aspoň to vyplývá z jejich zpráv, které jsou formulovány velmi neurčitě. To je asi to nejpodivnější, protože obvykle, když dojde k takové mimořádné události, je příčina identifikována poměrně rychle a jednoznačně už v té prvotní zprávě.
Včera se jako příčina uváděly vysoké teploty, mimořádný atmosférický jev nebo chvění vzduchu, navečer to energetici vyvrátili.
Ono to neznělo zrovna věrohodně. Současné teploty ve Španělsku jsou kolem 20 stupňů, to není nic mimořádného. A bylo by to velice špatné vysvědčení pro španělský přenosový systém, protože v létě tam občas teplota stoupá k padesátce. Nad příčinami se vznáší otazník. Apriori bych jako příčinu nevylučoval ani kyberútok.
I když ho španělský správce přenosové soustavy vyloučil?
Ano, Španělé to vyloučili, ale třeba francouzští kolegové už tak jednoznační nebyli a tuto možnost připouštějí. Co určitě stabilitě španělské i portugalské sítě nepřispívá, je přece jen jejich extrémně vysoký podíl obnovitelných zdrojů.
Španělsko má v solárech instalovaný výkon kolem 30 gigawattů, ve větru ještě o něco víc. Dohromady to odpovídá 30 českým Temelínům. Je to moc?
Zrovna v minulém týdnu média reportovala, že několik hodin byla prakticky veškerá spotřeba ve Španělsku pokrytá solárními a větrnými zdroji. Tak vysoký podíl přece jen přináší určitá rizika. Klasické točivé stroje přinášejí do soustavy setrvačnost, zvyšují její robustnost a odolnost. Vysoký podíl obnovitelných zdrojů klade vyšší nároky na dispečerské řízení sítě. Je docela možné, že právě řízení sítě kolegové ve Španělsku zcela nezvládli, což je varovné znamení pro budoucnost.
Indický rekord
Ve Španělsku to nebyl ani první, ani největší blackout, ke kterému ve světě došlo. Jaké byly ty nejhorší?
Rozsahem nejhorší byl výpadek v Indii někdy po roce 2000. Tehdy bylo bez proudu 700 milionů lidí. Trvalo to více než den a vznikl velký chaos. Nebyl to ale nejdelší blackout v historii, k těm nejdelším dochází většinou v oblastech, které jsou nějak izolované. To se událo na Novém Zélandu, v Aucklandu, kde byl překopnut podmořský kabel a trvalo několik týdnů, než se soustava obnovila. V Evropě se poslední blackout odehrál ani ne před rokem. Jeho centrum bylo v Černé Hoře a rychle se rozšířil do sousedních států, do Chorvatska a Albánie.
Jaké to mělo na Balkáně následky?
Pondělní událost je horší než ta na Balkáně, jen Španělsko má téměř 50 milionů obyvatel, Portugalsko zhruba 10 milionů. Balkánský výpadek nadělal méně škody. Z pohledu škod jsou nejhorší blackouty, které postihují hustě zalidněné metropole. To byly třeba dva výpadky v New Yorku. Ten první v roce 1977 byl spojen bohužel i s násilnostmi, s rabováním. To bylo velké memento pro další vývoj, potvrdilo se, že blackout je i bezpečnostní hrozba.
Na druhou stranu, když se po necelých 30 letech stala podobná událost, která zasáhla New York v roce 2003, už to probíhalo odlišně. Jednak se to odehrálo ve velmi teplém počasí, energetici byli už poučenější a bezpečnostní situace v New Yorku byla podstatně lepší, takže to trochu vypadalo jako večerní happening - některé bary rozdávaly jídlo a pití zdarma, protože by se jim stejně zkazilo v nefungujících mrazácích.
Ale žádný blackout se nikdy neobejde bez značných hospodářských škod. I v tom přívětivějším New Yorku s nižší zločinností docházelo ke ztrátám na lidských životech, třeba z prostého důvodu, že v noci nefunguje pouliční osvětlení, nefungují semafory a podobně. O život tehdy přišlo asi 13 lidí.
Dokážete odhadnout, v jakých řádech se mohou pohybovat hospodářské škody z posledního iberského blackoutu? Chápu, že na přesnější součty škod je brzo…
Pokud jsou postiženy desetimiliony lidí a trvá to déle než pár hodin, jako v tomto případě, pak půjde řádově o miliardy eur. Dá se to odvodit právě z těch severoamerických historických událostí, kde byly škody nakonec vyčísleny na jednotky miliard dolarů.
Propojené sítě: výhoda, či riziko?
Portugalsko stáhl do blackoutu kolaps španělské sítě. Evropská komise přitom jako jeden z receptů na zlepšení evropské energetiky doporučuje větší propojování národních energetických sítí. Nezvyšuje větší propojení riziko šíření blackoutů?
Jsou tu „pro“ i „proti“. Samozřejmě, když je mimořádná událost, tak se například ztráta výkonu šíří jako infekce do okolních soustav. Na druhou stranu právě ty zdravé okolní soustavy mohou vypomoci postižené zemi. A toto pozitivum podle mého názoru jednoznačně převažuje.
Výhodou České republiky je, že je velmi dobře propojena se sousedními státy, zejména s Německem. To může pomoci v případě, že by u nás došlo třeba k výpadku temelínského bloku. Ale kromě toho na takové situace musí být energetici připraveni sami o sobě. Jedna událost by nikdy neměla vést k výpadku. Když se pokazí jeden klíčový prvek, soustava má vždycky schopnost ho nahradit. Když vypadne druhý prvek, taky to ještě většinou jde. Ale když se k tomu přidá třetí, to už je často smrtelná situace. Pak se soustavě musí pomáhat ze zahraničí a trvá, než se výkon nahodí zpátky.
Říkáte, že zatím neznáme příčinu iberského blackoutu. Víme jen, že došlo k velmi rychlé ztrátě výkonu až 15 GW. Máte alespoň nějaké hypotézy, co to mohlo způsobit?
Do dnešního dne nebyl reportován výpadek žádného klíčového výrobního zdroje. To mi připadá nejpodivnější. Mohla se stát chyba při dispečerském řízení sítě ve Španělsku. Při tak vysokém podílu solárních elektráren, kdy soustavě chybí setrvačnost, možná dispečeři řízení nějak zanedbali a došlo k oscilacím, které se nakonec rozmohly až do kaskádovitého výpadku.
Zelené riziko
Může rozsáhlou poruchu způsobit i přebytek výkonu v síti? S přebytky energetici bojují za slunečných dnů i ve střední Evropě, předpokládám, že ve Španělsku tento problém bývá horší.
Ano, to je samozřejmě nebezpečí. Přetoky do sítí se třeba v České republice také řešily, je to pár let zpátky. Česká energetika na to reagovala správně. Instalovalo se několik fázových transformátorů, které přebytečný výkon, který se valil ze severomořských německých větrníků, dokáží odrazit a distribuovat. Ano, i přebytek výkonu může být pro soustavu nebezpečný, ale existují dispečerské nástroje na to, jak se s tím vypořádat.
Koneckonců energetika Španělska a Portugalska může být už svou geografickou polohou trochu zranitelnější, protože propojení se sousedními státy je omezeno víceméně na Francii. Ta je naštěstí exportérem elektřiny, takže přispěla k postupnému nahazování výkonu a eliminaci rozsahu blackoutu. Rozhodně to ale je s možností zálohování systému na Iberském poloostrově horší než ve střední Evropě.
Jak celkově hodnotíte stav španělské energetiky s jejím vysokým podílem obnovitelných zdrojů, dostatkem zemního plynu a s jadernými elektrárnami? Je to dobrý mix?
To, že mají Španělé také jádro, je pro ně určitě stabilizující faktor. Podíl obnovitelných zdrojů mají nepochybně jeden z nejvyšších v Evropě.
Ve Španělsku se diskutuje o odchodu od jádra. Myslíte, že pondělní zkušenost v té debatě sehraje roli?
Uvidíme. Každopádně řada západních zemí svůj původně striktně odmítavý postoj k jádru přehodnotila. Například Itálie nemá žádný jaderný blok, Italové se v referendu před lety dohodli, že ani žádný nebudou stavět, ale nyní rozvíjejí plány na možnou výstavbu jádra. A řada států se vydala cestou oddálení plánovaného odchodu od jaderné energetiky - třeba Belgie a Švédsko.
Vidíte nějaké poučení, které z posledního blackoutu ve Španělsku a Portugalsku vyplývá pro českou energetiku?
Blackout je vždycky velké memento, je to skoro to nejhorší, co se může v energetice stát. To vůbec nejhorší, co jsme zažili, byla havárie v Černobylu, ale požadavky na jadernou bezpečnost se po ní extrémně zvedly. Takže doufám, že třeba u nás něco takového nikdy nenastane. Hrozba blackoutu je v tom, že zasáhne do běžného života a pokud se neodstraní rychle, do jednoho či dvou dnů, způsobuje bezpečnostní rizika, hrozby rabování i pouličních nepokojů. Je to námět nejen pro energetiky, ale i pro bezpečnostní složky. A vlastně pro každého z nás osobně.
Já jsem si třeba včera uvědomil, že jsem zvyklý si potmě svítit mobilním telefonem, který se při blackoutu vybije. Takže jsem v zásuvce vypátral starou dobrou svítilnu na baterie. Pokud někdo užívá léky, měl by je mít vždycky v zásobě, stejně jako je dobré mít zásobu potravin na jeden dva dny. Aby se nestávalo, že při výpadku elektřiny budou dlouhatánské fronty v těch pár obchodech, které zůstanou v provozu, jako jsme to viděli teď ze záběrů ve Španělsku.
