Biometanový lídr EFG spouští investiční fond. Je pro hráče ochotné riskovat

Biometan má být jednou z cest ke snížení závislosti na dováženém zemním plynu. Vyrábí se v bioplynových stanicích z organického odpadu nebo zemědělských přebytků, lze ho vtláčet přímo do plynovodů k zemnímu plynu a využívat v dopravě, průmyslu nebo energetice. Evropa s ním má velké plány, do roku 2030 jím chce nahradit až pětinu fosilního plynu.

Také Česko s biometanem počítá. Podle Ministerstva životního prostředí bychom do roku 2030 měli vyrábět 500 milionů kubíků biometanu ročně. Loni ovšem činila domácí produkce jen asi šest milionů kubíků.

V Česku funguje přes 500 bioplynek, biometan jich ale dodává jen jedenáct. Ostatní bioplyn na místě využijí k výrobě elektřiny a tepla. Po biometanu není v Česku poptávka, už kvůli vysoké ceně. Zatímco megawatthodina zemního plynu se prodává kolem 40 eur, megawatthodina biometanu kolem 100 eur. Biometan v Česku vyrábí také innogy a Gasnet.

Průkopníkem i lídrem biometanové výroby u nás je ale od roku 2016 skupina Energy financial group. Vlastní tři bioplynky, biometan zatím vyrábí ve dvou a dlouhodobě plánuje, že síť rozšíří.

„V tuto chvíli zkoumáme čtyři bioplynové stanice, které by mohly přibýt do portfolia EFG a transformovat se na biometan,“ říká v pořadu Agenda výkonný ředitel EFG Tomáš Voltr. Skupina sází na očekávaný biometanový boom, investuje do něj stamiliony korun a pro chystanou expanzi zakládá investiční fond.

Důvod, proč většina bioplynek v Česku dodává elektřinu, je v dosavadním systému veřejné podpory, na niž výrobci biometanu donedávna nedosáhli. Teprve od loňska mají k dispozici 60miliardový dotační balík, z něhož mohou čerpat doplatky k tržní ceně biometanu.

Podpora je ale určena jen pro výrobny spouštěné od roku 2023 a schvalovala se na posledních chvíli, takže se na ni investoři nestihli připravit. Navíc je nabízená dotace nižší než tržní cena biometanu v zahraničí, kam prodává svou produkci EFG i další hráči. Dotační nabídka se tak zřejmě nevyčerpá.

Systém se proto od příštího roku změní. Producenti biometanu budou o podporu soutěžit v aukcích. Těm, kteří uspějí, bude stát 15 let dorovnávat rozdíl mezi aukční výkupní cenou biometanu a spotovou tržní cenou zemního plynu. Dle Voltra to povzbudí domácí poptávku po biometanu i investiční prostředí.

„Zvýšení poptávky už začínáme evidovat, nový systém navíc vnáší do sektoru relativní stabilitu. Pro výrobny biometanu bude snadnější plánovat cash flow,“ říká šéf EFG.

Výrobu bioplynu i biometanu do budoucna povzbudí také měnící se legislativa pro nakládání s odpady. Rostou poplatky za skládkování, na obce časem přejde povinnost zajistit separovaný sběr gastroodpadu využitelného v bioplynkách. I tak je splnění cílů Česka v biometanu ambiciózní. Dle Voltra vyžaduje transformovat zhruba 150 až 200 dnešních bioplynek na výrobny biometanu. A přesně na tom se chce EFG podílet.

Výrobní kapacita EFG dnes odpovídá zhruba 70 gigawatthodinám biometanu ročně. „Cílíme na 500 GWh do roku 2030, což odpovídá 15 bioplynovým stanicím,“ říká Voltr.

Skupina zároveň investuje do zdrojů na služby výkonové rovnováhy, tedy na zajišťování dodávky elektřiny do sítě nebo odběru ze sítě dle potřeby správce přenosové soustavy ČEPS. Znamená to stavět plynové kogenerační jednotky, které na objednávku ČEPS do sítí začnou operativně dodávat chybějící elektřinu. Případně elektrokotle, které naopak elektřinu odebírají, když jí je přebytek. V roce 2030 chce EFG nabízet pro zajišťování stability v sítích 70 až 75 MW flexibilní kapacity.

„V areálu bioplynové stanice ve Vyškově budujeme zdroj na 20 MW flexibilního výkonu,“ popisuje Voltr. Vyškovskou bioplynku doplní kogenerační jednotka s osmi MW výkonu, dalších 12 MW záporné služby zajistí elektrokotel s akumulací tepla. „Máme dvě další lokality, kde bychom rádi zrealizovali podobný projekt,“ dodává Voltr. Celkově EFG plánuje do roku 2030 investice za tři miliardy korun.

K financování má pomoci investiční fond, který skupina právě spouští. „Cílová hodnota aktiv v rámci fondu v roce 2030 je na úrovni šesti miliard korun. Už letos bychom ve fondu měli mít aktiva v hodnotě zhruba 600 milionů,“ říká šéf EFG. Fond je určen pro kvalifikované investory připravené vložit minimálně milion korun.

„Fond bude investovat jak do stávajících aktiv, tak do nových projektů. Jeho smyslem je podpořit strategické investice a přinést do skupiny equitu. Do jisté míry je cílem eliminovat zadlužení, které vzniklo emisemi našich dluhopisů,“ říká Voltr.

Dluhopisy vydával holding dvakrát. V roce 2020 je poprvé nabídla mateřská společnost EFG, předloni dceřiná firma EFG Acquisitions & development. První emise je splatná v roce 2027, druhá o rok později. Závazky EFG z dluhopisů se ke konci roku 2023 blížily 1,7 mld. korun.

Oslovený analytik Martin Dočekal, který se specializuje na podnikové dluhopisy, považuje investice do EFG za rizikové. Poukazuje na to, že firmy z holdingu EFG zatím dlouhodobě prodělávají.

„Dluhopisy pro EFG nahrazují rizikový kapitál. V jeho sběru byla v minulosti úspěšná, v současné době je závislá na jeho dalším refinancování a prodlužování. Ze své činnosti jej není schopna splatit,“ říká Dočekal po prostudování dostupných údajů o hospodaření EFG a jejích dcer. Poslední zveřejněné informace jsou ke konci roku 2023.

Skupinu tvoří kromě matky 16 dceřiných a vnukovských firem. Kromě provozu tří bioplynek a biomasové elektrárny v Mostku u Přerova zajišťují sběr gastroodpadu, obchod s energiemi, inženýring, development, logistiku a další služby.

Dočekal analyzoval skupinu EFG v roce 2022 pro svůj projekt Dluhopisář a opakovaně nyní na žádost SZ Byznys. „V době naší první analýzy na základě čísel z roku 2021 mělo 14 firem ze skupiny EFG bilanční sumu v prostém nekonsolidovaném součtu celkem 657 milionů Kč, v roce 2023 to již bylo 1,439 miliardy korun. Naopak vlastní kapitál klesl za tu dobu z plus 89 milionů na minus 62 milionů korun. Firma tak zdvojnásobila dluh, zatímco její vlastní kapitál klesal,“ říká.

„I když tržby a obrat skupiny stouply v letech 2021 až 2023 na dvojnásobek (obojí ke 350 milionům korun), hospodářské výsledky se stále držely v červených číslech. Provozní ztráta se lehce snížila z minus 70 na minus 50 milionů korun, čistá ztráta ale stagnovala kolem minus 90 milionů,“ shrnuje Dočekal.

Zbylé dvé společnosti holdingu do hodnocení nezahrnul, protože neměly za rok 2023 zveřejněné výkazy. Jedna z nich přitom v roce 2021 spravovala majetek za více než 300 milionů korun a v roce 2022 vytvořila 150 milionů tržeb, i tak ale v obou letech prodělávala. „Druhá firma byla v roce 2021 prázdnou schránkou,“ říká Dočekal.

Mateřské společnosti EFG se mezi roky 2021 a 2023 dluhy téměř zdvojnásobily na 1,9 miliardy korun, vlastní jmění kleslo ze 138 milionů na 108 milionů korun. V roce 2021 EFG vydělala 200 milionů, o rok později 31 milionů, předloni se propadla do 30milionové ztráty. „Emitent dluhopisů EFG Acquisitions & development byl na konci roku 2023 nečinnou schránkou s dluhy za 34 milionů korun a nulovým vlastním kapitálem, vykázal ztrátu minus pět milionů,“ podotýká analytik. A dodává, že do cash flow skupiny není vidět vůbec.

„Pokud chce EFG udržet důvěru kapitálového trhu, měla by zapracovat na transparentnosti a zveřejnit kompletní konsolidovaná čísla. Jen tak se dá udělat lepší obrázek o její skutečné finanční situaci,“ shrnuje Martin Dočekal.

Dle Voltra jsou ztráty EFG v minulých letech dány masivními investicemi při vysokých nákladech na kapitál. Jen ve Vyškově přišla přestavba původní bioplynky, navýšení kapacity zpracování odpadu a instalace biometanové jednotky celkem na 250 milionů. Loni tam dalších 40 milionů spolkla příprava na služby výkonové rovnováhy pro ČEPS.

V Rapotíně EFG navyšovalo výrobu biometanu téměř na trojnásobek za 50 milionů, i tam se chystá nabízet služby pro ČEPS. „K tomu jsme investovali do rozšíření vozového parku v naší logistické společnosti a tak dál. Souhrn investic jen za minulý rok odpovídá zhruba 350 milionům,“ říká Voltr.

Během loňského roku dál rostly tržby skupiny, letos by díky modernizovanému Vyškovu měly dle Voltra stoupnout až k 800 milionům. A nový investiční fond by měl pomoci snížit náklady.

„Vlivem zapojení fondu bude docházet k postupnému snižování kapitálových nákladů a k postupnému navyšování equity. V kombinaci s náběhem již zainvestovaných projektů očekáváme významný nárůst tržeb při stabilních nákladech, čímž se bude postupně zvyšovat ziskovost celé skupiny. Investiční fond bude cílit na výkonnost v rozmezí 8 až 12 procent ročně,“ říká Voltr.

Dočekal ale upozorňuje, že i účast ve fondu bude riziková, podobně jako koupě dluhopisů. „Vzhledem k dosavadním ekonomickým výsledkům, které navíc nejsou transparentní, by skupině pomohl spíš vstup velkého investora, který bude znát ekonomický detail a celý byznys plán. U fondů kvalifikovaných investorů velmi záleží na konstrukci: zda se bude jednat o fond, který má firmy nakupovat, či fond, který má sloužit jen jako další zdroj financování, takže bude poskytovat do skupiny další půjčky po boku dluhopisů,“ říká. Druhou možnost označuje za „rizikovou konstrukci, na našem trhu však ne neobvyklou.“

Ani šance na státní podporu na biometan pro EFG nemusí znamenat jistý obrat k ziskům. „Vliv státní podpory obecně na ekonomiku firmy může být prospěšný, pokud ho firma dokáže využít k modernizaci nebo zefektivnění provozů. Ale pokud má hlubší finanční problémy, samotná podpora je jen těžko vyřeší,“ soudí analytik Dočekal.

Dle Voltra však EFG na dotace ani do budoucna nespoléhá. Šéf EFG je přesvědčen, že už letošní rok přinese skupině odraz ode dna.

„V tomto roce počítáme s dalším nárůstem tržeb a cílíme na zisk EBITDA okolo 100 milionů korun. Letošek je pro nás zlomový. Budeme pokračovat tímto tempem. A nesoustředíme se jen na bioplynové stanice, ale budujeme kolem nich celou infrastrukturu – máme systém na sběr gastroodpadu, zkušenosti s výstavbou i provozem stanic, umíme biometan obchodovat. EFG má byznysový potenciál a věřím, že si pozici biometanového lídra v Česku můžeme udržet,“ uzavírá Tomáš Voltr.