Benzin za 80 korun? Takový svět nechci, říká šéf Unipetrolu

Ceny pohonných hmot jsou na rekordech a nahoru jdou i marže rafinérie Orlen Unipetrol. Šéf firmy Tomasz Wiatrak to však do souvislosti dávat nechce.

„V prvním čtvrtletí bylo vidět, že marže nahoru jdou, ale nešly nahoru finanční výsledky. Nám totiž výrazně vzrostly náklady o 1,3 miliardy korun. Rafinářský průmysl funguje v cyklech. V covidu jsme měli ztrátu 5,5 miliardy korun. Nikdo se tehdy neptal, co pro nás může udělat, abychom udrželi výrobu a zdravou firmu. Teď se ale každý ptá, proč máme vyšší marže. Musíme se na to podívat z perspektivy několika let. V tuto chvíli jsme schopni vydělat peníze, které potom investujeme,“ říká Wiatrak.

Snížit cenu rafinerie podle něj nemůže. „Je to globální trh a ceny paliva na mezinárodních burzách neovlivňujeme. Musíme naše výrobky prodávat na velkoobchodním trhu v kotacích, které k nám přichází z Evropy. Pokud bychom tu měli levnější cenu, objevili by se zprostředkovatelé, kteří by paliva vyvezli z Česka do zahraničí a tam prodali,“ dodává.

Kam se bude cena vyvíjet dál, nechce odhadovat, už teď podle něj však začínají řidiči spotřebu omezovat a ve druhém čtvrtletí letošního roku výtoč padá o jednotky procent. „Je jasné, že vysoké ceny paliva nějaký způsobem cestování omezují,“ dodává.

Orlen Unipetrol teď hledá cesty, jak se zbavit závislosti na ruské ropě. Pracujeme na tom, abychom mohli využívat ropovod Adria z Chorvatska a připravujeme investice do navýšení kapacit v ropovodu TAL. Ta jednání běží, ale jsem spokojený. Vypadá to, že to půjde a je jen otázka času, kdy se to nastartuje,“ říká Wiatrak s tím, že o miliardové náklady na zvýšení kapacit v ropovodu TAL se firma „podělí“ se státní společností MERO.

„Myslím si, že do roku a půl budeme mít náhradní infrastrukturu postavenou a situace se uklidní,“ říká s tím, že do té doby podle něj bude cenová politika na čerpacích stanicích srovnatelná s tou dnešní. I tak se ale firma snaží, aby nepadla „magická hranice“ ceny paliva.

Benzín a nafta stojí téměř 50 korun. Je to už strop, nebo ceny půjdou výš?

Také s těmito cenami nejsme spokojeni. Pro nás je nejlepší, když je palivo levné, lidé hodně cestují a objemy jdou nahoru. V tuto chvíli ale máme válečné ceny. A stejně tak, jako nejsme schopni předpovědět, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině, nejsme schopni předpovědět, jak se bude vyvíjet cena paliv.

Jak moc ale teď ještě do cen promluví fakt, že začíná hlavní motoristická sezona?

Určitě to nějaký vliv má. Je volný trh a poptávka je během prázdnin vyšší. Snažíme se na to reagovat třeba tím, že jsme nastartovali program pro naše věrné zákazníky, kde mohou snížit cenu paliva až o 1,50 koruny.

O kolik stoupá provoz v rámci letní sezony?

Poslední roky byl covid a statistiky jsou touto situací ovlivněné. Před covidem to ale bylo o 20 procent.

A o kolik před covidem v létě stoupaly ceny?

To už teď z hlavy nevím. Je ale volný trh a záležitost poptávky a nabídky.

Kde je ta psychologická hranice, kterou by cena paliva neměla překročit? Je to těch 50 korun?

Mechanismu cenotvorby je jedno, jestli je cena 49 korun, 50 nebo 55. Náš svět je postaven na mobilitě a paliva všichni potřebují. Ale ano, já si myslím, že 50 korun je ta psychologická hranice. Snažíme se, aby cena nešla výš.

Největší americká banka JP Morgan ale prognózuje, že cena ropy může v důsledku ruské odvety za nové sankce, které Západ chystá, vyletět až na 380 dolarů za barel. To by v Česku znamenalo 88 korun za litr…

Nechtěl bych vidět trh za těchto cen. To by pro nás bylo velmi složité. Asi bych čekal, že se situace musí za nějakou dobu uklidnit. Teď je trh volatilní a riziko, které je kolem dodávek a toho, jak budou vypadat, trh i ceny ovlivňuje. Očekával bych, že za rok či dva, až se připraví infrastruktura, evropské rafinerie nahradí ruskou ropu a budeme mít nové zdroje paliv, se situace uklidní. Už to bude předvídatelné, plánovatelné a to bude ceny tlačit dolů.

Co ale bude do té doby?

Budeme mít to, co máme teď, poslední půlrok. To bude pokračovat.

A dostanou se ceny podle vás nad 80 korun jak predikuje JP Morgan?

Myslím, že ne.

Jak moc se ale už toto zdražení projevuje na mobilitě? Přestávají lidé jezdit?

V první čtvrtině roku to tolik vidět nebylo. Ale opět, srovnáváme se s časem pandemie. Ve druhé čtvrtině roku už to trochu dolů jde. Data ale budeme mít až na konci měsíce. Je však jasné, že vysoké ceny paliva nějaký způsobem cestování omezují.

Co znamená trochu dolů?

Výsledky budeme mít na konci měsíce. Jde ale o jednotky procent.

Vláda hlídá marže, zrušila přimíchávání biosložky, snížila daň. Tomu, aby ceny nerostly nic nepomáhá. U snížení daně navíc paliva zlevnila méně, než odpovídá snížení daně. Proč?

Neřekl bych, že nic nepomáhá. Všechny tyto aktivity pomáhají. Na našich čerpacích stanicích jsme hned o půlnoci snížili ceny o 1,80 koruny, jako se snížila daň. Ale cena ropy a ropných výrobků šla ihned nahoru. Nebýt rozhodnutí vlády, měly bychom teď ceny nad 50 korun.

Snížili jste to o celou částku? Jsou data podle kterých bylo to průměrné snížení v Česku jen o 60 procent.

Ano, snížili jsme o celou částku ihned na všech našich stanicích. Všechny aktivity, které udržují tu cenovou úroveň dole, jsou dobré a podporujeme je.

Jedním z kroků je i konec přimíchávání biosložky. Přestali jste ji přimíchávat?

Nepřestali jsme. Je to rozhodnutí, které by sice mohlo pomoci, ale bohužel jsou tu i evropské zákony, které nás tlačí k omezování emisí CO2. V rámci daného zákona tedy emise nějak redukovat musíme a přimíchávání biosložek je nejlevnější cesta.

Zlevnilo by to ale pohonné hmoty?

Historicky byly biosložky dražší. Asi by se palivo zlevnilo.

Jak tedy takový návrh chápete, když producenti stejně biosložku omezit nemohou?

Očekávám, že je to součástí nějakého delšího plánu, bude připravená legislativa a otevřou se i jiné možnosti.

Důvodem zdražování je růst cen ropy a také prudké zvýšení marží na velkoobchodním trhu, tedy zejména u rafinérií. O kolik má teď vaše rafinerie vyšší marže než před rokem?

To zveřejníme na konci měsíce. Nemohu to komentovat. V prvním čtvrtletí bylo vidět, že marže nahoru jdou, ale nešly nahoru finanční výsledky. Nám totiž výrazně vzrostly náklady o 1,3 miliardy korun.

Co je to za náklady?

Suroviny, elektřina, plyn. Za to musíme platit více stejně jako ostatní.

O kolik vám tedy vzrostly marže v prvním čtvrtletí?

Byly vyšší, ale byly vyšší proti maržím, které byly nulové nebo minusové. Rafinérský průmysl funguje v cyklech. V covidu jsme měli ztrátu 5,5 miliardy korun. Nikdo se tehdy neptal, co pro nás může udělat, abychom udrželi výrobu a zdravou firmu. Teď se ale každý ptá, proč máme vyšší marže. Musíme se na to podívat z perspektivy několika let. V tuto chvíli jsme schopni vydělat peníze, které potom investujeme.

Takže teď potřebujete vydělat peníze, které budete investovat do toho, abyste se zbavili závislosti na ruské ropě?

Určitě investujeme i do nezávislosti na ruské ropě. Nechci ale, aby to vyznělo, že teď musíme vydělat peníze a využíváme tento moment. Tak to není. My trh neovlivňujeme. Je to globální trh a ceny paliva na mezinárodních burzách neovlivňujeme. Ten model je stejný pro všechny rafinerie a výrobce paliva. Musíme naše výrobky prodávat na velkoobchodním trhu v kotacích, které k nám přichází z Evropy. Pokud bychom tu měli levnější cenu, objevili by se zprostředkovatelé, kteří by paliva vyvezli z Česka do zahraničí a tam prodali. Je to globální trh, který neovlivňujeme. Fungujeme stejně jako loni, či tři roky nazpět.

Teď vám ale šly ty marže nahoru…

Ano.

A v druhém čtvrtletí je ten růst ještě vyšší, než v tom prvním?

Marže jdou postupně nahoru.

Jak jste připraveni na variantu bez ruské ropy?

Docela dobře a nebojíme se toho. Spolupracujeme se státem, státními firmami a připravujeme náhradní systémy infrastruktury, které zaručí, že ropa bude do Česka plynout.

Jaké systémy?

Ropa do Česka plyne přes ropovody Družba z Ruska a přes TAL-IKL (transalpinský ropovod a „Ingolstadt“) z Itálie. Pracujeme na tom, abychom mohli využívat ropovod Adria z Chorvatska a připravujeme investice do navýšení kapacit v ropovodu TAL.

Půjde to navýšit? Je to už předjednané? Česko má přeci v TAL velmi malý podíl.

Ta jednání běží, ale jsem spokojený. Vypadá to, že to půjde a je jen otázka času, kdy se to nastartuje. Myslím si, že do roku a půl budeme mít náhradní infrastrukturu postavenou a situace se uklidní.

Jaký je u vás teď podíl ruské a neruské ropy? 50 na 50?

Ruské ropy máme mezi 40 až 50 procenty. Díky tomu, že jsme součástí mezinárodní skupiny Orlen, tak se nám jiné dodávky daří zajistit. Za několik let jsme otestovali asi 100 druhů ropy. Víme, jakou ropou můžeme použít, máme podepsané smlouvy s dodavateli. Můžeme to zvládnout i bez ruské ropy.

Jak velké investice budou potřeba. Ať už do navýšení kapacit Adria, TAL nebo do úpravy vaší rafinerie?

Co se týká Adria, budeme využívat stávající kapacitu, která tam je. U TAL ještě není schválený celý plán, ale odpovídá za to hlavně státní společnost MERO.

Ty náklady půjdou čistě za MERO?

Nabídli jsme, že se přidáme a investici uděláme společně. Finální podmínky jsme ale ještě nedomluvili.

Vy jako firma tedy počítáte s jakou investicí? Kolik vás bude stát přechod na neruskou ropu?

Všechny investice, které jsou s tím spojené, tak tam se určitě bavíme o částkách v řádu miliard korun.

Desítky miliard?

To ne. Ale i kvůli tomu, že jsme už v posledních pěti letech do naší výroby investovali už více než 40 miliard korun.

Do rafinerií jako takových budete investovat kolik?

Tam jsou to investice hlavně do údržby. Každé dva roky děláme odstávku a každá představuje investice na úrovni dvou až tří miliard korun.

To, co jste popsal, je situace za dva roky. Co by se ale stalo, kdyby ta ropa přestala téct zítra? Jak byste to zvládli?

Využívali bychom státní rezervy.

Ty jsou na 90 dní…

Využívali bychom i naše rezervy.

Ty jsou na jak dlouho?

Na několik týdnů. Hlavně by záleželo na tom, jak by vypadala geopolitická situace. Domluvili bychom se s dalšími státy.

A kdyby ani další státy neměly ruskou ropu?

Je samozřejmě otázka, jestli by netekla jenom k nám, nebo jestli by netekla vůbec do Evropy. Setkáváme se partnery a řešíme situaci. Tohle je hypotetická varianta a těch scénářů jsou desítky.

Přesto předpokládám, že v nějakém nejčernějším scénáři máte i variantu, že ruská ropa přestane téct kompletně.

Určitě takové scénáře existují, ale jak říkám, těch scénářů jsou desítky a my budeme reagovat podle situace. Věřím, že ropu a paliva tu budeme mít.

Pojďme se ještě podívat na čerpací stanice jako takové – Benzina se mění na Orlen, kolik stanic už máte přemalovaných?

Bavíme se o pěti stanicích. Do konce roku jich chceme mít 10. Je to postupný a klidný proces a vážíme si tradice značky Benzina. Uvidíte ji i na těch přeměněných stanicích.

Je dobrá doba na rebranding? Možná si řidiči řeknou, proč utrácíte peníze za přemalování stanic a nezlevníte místo toho paliva….

To nejsou spojené věci. Ale jak jsem řekl, tady se bavíme o pěti až deseti stanicích za rok. Od začátku říkáme, že je to dlouhodobý proces. Nespěcháme.

Kdy budou přemalované všechny?

To nijak neplánujeme. Díváme se na to, jak na to trh reaguje a snažíme se i zbytečně neinvestovat. Bude to postupné, v rámci modernizace stanic a je nám jedno, jestli to bude za pět nebo deset let.

Jak na to zákazníci reagují?

Rozumí tomu procesu a na pumpách, které už jsou Orlen, nevidíme větší změny.