Solárník chce v Česku testovat novou metodu ukládání energie

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Globální energetika se už léta snaží vyřešit zásadní problém: jak skladovat přebytečnou energii, aby se dala využít v době, kdy je po ní poptávka. Po světě se testuje řada nových technologií, zatím se však nenašlo nic vhodnějšího než bateriová úložiště.

K experimentátorům s novými technologiemi se chce přidat i česká skupina Solek Holding.

Solek se specializuje na stavby a provoz solárních elektráren, většinu aktiv má v Chile, v Evropě působí v osmi státech. Letos firma podepsala smlouvu o spolupráci s italskou firmou EnergyDome, která vyvinula nový typ energetického úložiště. Má se stát alternativou velkokapacitních baterií či přečerpávacích elektráren.

A Solek Holding zvažuje, že novátorské úložiště EnergyDome postaví v Česku.

Technologie EnergyDome je založena na opakovaných přeměnách skupenství oxidu uhličitého. CO2-baterie se nabíjí tak, že nasává ze zásobníku oxid uhličitý, který pak drží pod vysokým tlakem. Když je třeba baterii vybít, tedy vyrábět elektřinu, CO2 se zahřívá, odpařuje, rozpíná, rozběhne turbínu a pak se shromažďuje opět v zásobníku.

Celý cyklus opakovaně probíhá v uzavřeném zařízení, takže do atmosféry neunikají žádné emise skleníkového plynu.

„EnergyDome je vlastně malá plynová elektrárna, jen se v ní plyn nespotřebovává, ale opakovaně využívá. Výhodou CO2 technologie je, že umí uchovávat velké množství energie a má obrovskou životnost, může fungovat v podstatě 50 let,“ říká majitel skupiny Solek Zdeněk Sobotka.

Zařízení od loňského roku funguje jako demonstrační jednotka o kapacitě čtyř megawatthodin na Sardinii. „Je to zatím jen malý pilotní projekt, standardní velikost těchto úložišť se plánuje kolem 250 megawatthodin,“ říká Sobotka.

Firma EnergyDome už má podle něj podepsanou řadu smluv s možnými odběrateli v různých zemích. „Technologie je odzkoušená, víme, že funguje a je pro ukládání energie vhodná. Uvidíme, jestli obstojí v konkurenci klasických bateriových systémů,“ říká majitel skupiny Solek.

Solek jedná o instalaci elektrárny EnergyDome zatím s nejmenovaným tuzemským partnerem. Hlavním hendikepem projektu je však vysoká cena.

„Cena je zatím srovnatelná s bateriovými úložišti, což vypadá dobře jen na první pohled. U baterií očekáváme pokles ceny, zatímco EnergyDome stojí na standardizované, lety odzkoušené technologii, tam se tak silný pokles ceny očekávat nedá,“ vysvětluje Sobotka.

Technologie má také o něco nižší účinnost než baterie. „Účinnost je podobná jako u vodních přečerpávacích elektráren, kolem 75 až 80 procent,“ říká Sobotka. Podle experta na akumulační systémy Pavla Hrziny z pražského ČVUT bývá účinnost bateriových systémů v praxi zhruba 85procentní.

Energetici upozorňují, že rozvoj obnovitelné energetiky v Česku by měl být provázen obdobně rychlým rozvojem akumulačních technologií, které pomáhají vyrovnávat výkyvy ve výrobě solárů a větrníků a snižují zátěž rozvodných sítí. Jejich výstavbu má povzbudit chystaná novela Energetického zákona, takzvaný lex OZE III, který už schválila vláda a míří do Sněmovny.

Podle Sobotky budou v energetickém mixu České republiky dominovat klasická lithium-iontová bateriová úložiště. Ve světě se vyvíjí řada dalších technologií, které zpracovávají energetické přebytky a dokáží posílat elektřinu do sítě, když obnovitelné zdroje stojí a cena elektřiny na trhu stoupá. Zatím se však alternativy klasických baterií neprosazují do praxe, vesměs kvůli vysokým nákladům – bez dotací je pořízení akumulačních systémů neekonomické.

Ani největší úložiště navíc nejsou schopná pojmout takové objemy energie, aby sloužila k sezonní akumulaci. Tedy aby dokázala uchovávat třeba přebytky solární energie z léta na zimu.

EnergyDome je podle Sobotky dalším z řady řešení pro krátkodobou akumulaci. „Je to krásná industriální záležitost, která se hodí do průmyslových zón, například do bývalých těžebních lokalit. Měla by být v energetickém mixu České republiky, ale samozřejmě zatím budou hrát i u nás v akumulaci prim baterie,“ prohlásil. „Máme v Česku partnera, se kterým se o vybudování úložiště s technologií EnergyDome bavíme. Záleží ale na tom, jak bude vycházet ekonomika projektu,“ dodal.

Solek zkouší i další akumulační technologii. Už před dvěma lety oznámil, že vybuduje vodíkovou elektrárnu napojenou na fotovoltaický park v chilském přístavu Puerto San Antonio. Projekt je však od té doby stále v přípravě.

„Je to pilotní projekt, na kterém si chceme odzkoušet možnosti vodíku. Ale také vodíkové technologie narážejí na ekonomickou realitu. Místním provozovatelům přístavu se do toho bez dotací moc nechce, protože bateriová konkurence pořád vychází lépe než vodík,“ říká Sobotka. Je však přesvědčen, že vodíkové investice povzbudí silná podpora, kterou jim v USA přislíbil prezident Joe Biden. „Myslím, že i díky tomu se svět k vodíku překlopí,“ řekl.

Sobotkův Solek začínal v Česku v dobách solárního boomu před 13 lety. Po útlumu veřejné podpory od roku 2011 se zaměřil na zahraničí a budoval fotovoltaické parky hlavně v Chile. Tam také nyní chystá svou zatím největší instalaci, elektrárnu s instalovanou kapacitou 96 megawattů ve městě Leyda, necelých 100 kilometrů na západ od hlavního města Santiago de Chile.

Solární park na rozloze 140 hektarů financuje americká finanční skupina BlackRock s dalšími partnery. „Jsme v počátku výstavby. Máme 15letou smlouvu na výkup elektřiny v ceně kolem 30 dolarů za megawatthodinu s italskou skupinou Enel, díky čemuž může projekt bez problémů ekonomicky fungovat,“ říká Sobotka.

Solek před třemi lety oznámil návrat do Evropy, kde je dnes činný v osmi státech, elektrárny má například na Kypru či v Rumunsku. V Česku zatím dokončil jednomegawattový park, chystá se však na větší projekty. Podle Sobotky to znamená získat dlouhodobé kontrakty na výkup elektřiny, což v českých podmínkách není tak snadné jako v Chile.

Na výstavbu fotovoltaických parků sice nabízí dotace Modernizační fond, podle Sobotky ale nabízená podpora kryje jen asi pětinu celkových investic a i s dotací je zajištění návratnosti projektů ve střední Evropě obtížné.

Skupina Solek v létě oznámila vydání nových dluhopisů za 380 milionů dolarů. Mezi investory je již osvědčený americký partner BlackRock. Nový kapitál má sloužit k dalším solárním investicím hlavně v Chile, kde Sobotkova firma chystá osm velkých projektů.

Od ledna se Solek rozdělí na dvě divize, jedna se soustředí na development elektráren, druhá na jejich provoz a správu dlouhodobého majetku. „Děláme to hlavně proto, že chceme získat strategického investora,“ řekl Sobotka. Jednání s potenciálním partnerem, jehož jméno zatím tají, chce rozjet začátkem roku.

Na jaře Solek ohlásil, že chce letos zdolat hranici 400 megawattů instalovaného solárního výkonu. Podle Sobotky cíle dosáhne, byť možná ne přesně do Silvestra. „Myslím, že už máme daleko přes 300 megawattů a když započtu projekty ve výstavbě, jsme stoprocentně přes 500 MW. Záleží jen na termínech finální kolaudace. Ale myslím, že se cíli blížíme,“ řekl.

Tržby Solek Holdingu by se v letošním roce měly blížit loňské úrovni kolem dvou miliard korun, zisk je podle majitele „mírně kladný“.