Kvůli válečné dani si Orlen Unipetrol snížil zisk

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Tržby 198 miliard a čistý zisk 15,9 miliardy. Finanční výsledky Orlen Unipetrol jsou jiné, než bylo původně avizováno. V souladu s účetními standardy firma zaúčtovala „opravné položky za znehodnocení majetku v rafinérské a petrochemické části společnosti v celkové výši 3,7 miliardy“.

„Původně jsme avizovali, že náš čistý zisk bude kolem 18 miliard, ale po další práci s auditorem jsme ho museli snížit. Důvodem jsou odpisy spojené s válečnou daní. Část našich investic už nemá takovou hodnotu, s jakou jsme počítali. Odepsali jsme téměř čtyři miliardy, a to ovlivnilo i náš čistý zisk,“ vysvětlil pro SZ Byznys předseda představenstva Orlen Unipetrol Tomasz Wiatrak.

Podle Wiatraka společnost v posledních pěti letech investovala zhruba 50 miliard korun a bylo počítáno s tím, že tyto investice budou generovat určité příjmy. „Ty ale byly počítány s klasickou daní. V situaci, kdy máme daň válečnou, je jasné, že nebudeme generovat tolik, kolik bylo naplánováno,“ říká Wiatrak s tím, že jde zejména o investice v petrochemii a do výroby polyethylenu.

Orlen Unipetrol v loňském roce utržil o 59 procent víc než v roce 2021 a provozní výsledek společnosti (EBIT) se zvýšil ze 3,6 miliardy korun v roce 2021 na 18 miliard korun v roce 2022. Na společnost se proto vztahuje daň z mimořádných zisků. Její výše a podoba je však podle Tomasze Wiatraka neadekvátní a nelogická.

Orlen Unipetrol není jediná firma, která se s takzvanou windfall tax vyrovnává. Že státu odvedou nižší částky, hlásily i banky. V rozhovoru pro SZ Byznys to zmínil například generální ředitel ČSOB Aleš Blažek. Ten ale uvedl, že své hospodářské výsledky kvůli dani z mimořádných zisků v ČSOB neoptimalizovali.

I když se daň bude platit až z letošního roku, už teď odvádí petrochemický gigant vyšší zálohy. „Finální kalkulace toho, jak na nás daň dopadá, uvidíme na konci roku podle výsledků celého roku,“ říká Wiatrak s tím, že tak vysoký zisk jako loni už firma mít ale rozhodně nebude. I proto, že se stále snižuje podíl ruské ropy, který zpracovává. Kvůli propadu poptávky je ruská ropa levnější než ostatní druhy ropy, a navyšuje tak zisky rafinerií, které ji mohou zpracovávat.

V tuto chvíli jede rafinerie v Kralupech kompletně na neruskou ropu a rafinerie v Litvínově zejména na ruskou. Společnost tak využívá ruskou ropu z necelé poloviny, ale věří, že do konce roku podíl klesne na zhruba 30 procent. Kompletní přechod na „neruskou“ ropu by se pak měl konat do roku a půl. K tomu je potřeba navýšení přepravních kapacit v ropovodu TAL a také investice v litvínovské rafinerii.

„Optimistický scénář počítá s náklady 1–3 miliardy korun. Pesimistický scénář pak s vyššími,“ říká Wiatrak s tím, že podle jeho názoru však z dlouhodobého hlediska (vzhledem k plánům EU a odklonu od spalovacích motorů – pozn. redakce) investice v rafinerii nedávají smysl. „Ze střednědobého pohledu ale musíme udržovat výrobu fosilních paliv. Bez toho česká ekonomika nepojede,“ dodává.

Roční produkce nafty Orlen Unipetrol je 3,4 milionu tun. Spotřeba v Česku je ale o necelé dva miliony vyšší. V minulosti tak padaly návrhy, že by Česko mělo být soběstačnější a firma by měla navýšit výrobu. O tom ale společnost neuvažuje. „Snažíme se udržet současnou výrobu, i to je pro nás výzva. Z technologického pohledu výrobu navýšit můžeme, ale byly by to náklady někdo okolo 20 miliard k navýšení o čtvrtinu,“ dodává Wiatrak s tím, že o navýšení výroby sice bylo v minulosti pár schůzek se zástupci státu, ale předpokládá, že takový scénář na straně vlády dnes už ani neexistuje.

Sám si navíc nemyslí, že by nedostatek paliva hrozil. „Vždy se sice může něco stát, ale věřím, že v Česku nehrozí situace jako v Maďarsku. Trh paliv je vysoce mezinárodní. Letos jsme poprvé měli v Česku naftu i z USA. Je tedy odkud brát,“ dodává.

Pohonné hmoty v Česku v posledních dnech citelně zlevňují. V minulém týdnu se litr nafty prodával v průměru za 31 korun 74 haléřů, benzin stál 36,83 koruny. „Já si myslím, že dolů už moc nepůjdou. V tuto chvíli se už sice nafta nevyužívá na topení a koruna oproti dolaru posílila, ale zruší se snížení spotřební daně na naftu a zároveň začíná letní sezona. Můžeme tak očekávat mírné zvýšení cen. Ale už to nebudou takové ty rychlé změny,“ dodává Wiatrak.

Tomasz Wiatrak teď kandiduje do představenstva Svazu průmyslu a dopravy. „Byla chyba, že ve Svazu nebyl nikdo za chemický průmysl. Je to velká část ekonomiky České republiky – zaměstnává téměř 200 tisíc lidí. Teď jsou před námi velké výzvy a velké změny,“ dodává s tím, že mezi jeho témata bude patřit nastartování oběhového hospodářství, lepší čerpání dotací z Evropské unie, ale i lepší propojení akademického světa s byznysem.