Bankéř zúčtoval s korunou: Je lepší přijmout euro

Projekt bankovní identity, který banky spustily v roce 2021, funguje a „elektronickou občanku“ využívá čím dál víc lidí. Firma, která projekt zastřešuje, je v počáteční fázi přirozeně ztrátová a malé i velké banky se nemohou dohodnout, podle jakého klíče budou doplňovat kapitál na jeho další rozvoj a také jak budou inkasovat budoucí zisk.

„Kolik kapitálu bude třeba doplnit, nedokážu říct. To je pro mě v tuhle chvíli tajemstvím. Nicméně tak, jak je nastavena politika bankovní identity, my od státu nedostáváme nic a mezi sebou si tyto služby účtujeme. A ne úplně vždy souhlasíme s tím, jak se to dělá, ale my to vyřešíme,“ říká šéf Monety Tomáš Spurný v druhé části rozhovoru pro SZ Byznys. (První naleznete zde.)

Jaký bude podle vás rok 2023 pro banky?

Složitý. Je tady několik velmi jednoduchých jevů. Když se podíváte na hodnotu, kolik platíme za depozita (dočasně uložené finanční částky na speciální depozitní účet), tak cena za depozita se dramaticky zvyšuje v celém bankovním sektoru.

Druhým jevem je snížená poptávka (po úvěrech, pozn. red.). To znamená, že jako bankovní sektor budeme více závislí na krátkodobém půjčování našich peněz do centrální banky za relativně dobrou sazbu. Nicméně to pro nás není úplně výhodné ze střednědobého a dlouhodobého hlediska.

Pak zde máme hrozbu vyšších ztrát z důvodu pochybení, tedy že úvěry se dostanou do selhání. A za čtvrté zde máme válečnou daň, takže já bych to nazval perfektní bouří v Atlantiku, kdy nebezpečí sice vidíte na lodním radaru, slyšíte v rádiu, že tam jsou dvacetimetrové vlny, ale kolem vás to ještě vypadá dobře. Jediná otázka je, jak vysoké vlny tam budou v horizontu 12 měsíců a zda budou vyšší než ty, kterými proplouváte nyní. To je zcela jisté.

Jak vysoká bude podle vás vlna těch nesplácených úvěrů, jaký je odhad?

Typicky je tam úměra, že když se hrubý domácí produkt propadne o pět procent, vidíte v podstatě téměř podobnou korelaci s nesplácenými úvěry. Samozřejmě závisí na tom, jak dlouho ta situace bude trvat. Je zde mnoho lidí, kteří předpokládají, že krize bude mělká a krátká. Já osobně s tímto nesouhlasím.

Utíkají firmy nebo i občané k euru? Žádají vás o eurové úvěry?

Co se týče firem, tak dnes 60 procent úvěrové aktivity českého bankovního sektoru je v eurech. My jako banka tomuto tempu nejsme schopni úplně stačit, a když mluvíme o dohledu České národní banky, tak já si myslím, že právě toto jim dělá velké starosti.

Navíc jsme nikdy v České republice neměli problém, že si půjčujete peníze v jiné měně, než ve které vyděláváte.

Eurové úvěry jsou teď vůči korunovým výrazně levnější, ale nemusí to tak být vždycky.

Ano, děje se to zejména v podnikovém sektoru nebo v komerčním bankovnictví. Neděje se to v retailovém bankovnictví, díkybohu. Já jsem část svého života prožil tím, že jsem čistil problémy, které z takové situace vznikly v Maďarsku a Rumunsku.

Musím říci, že by bylo možná pragmatičtější přijmout euro jako hlavní měnu, abychom se tomuto vyhnuli.

Když se ekonomice nedaří, nedaří se ani bankám. Budou se tedy prodávat?

Já si myslím, že v podstatě se otázkou vracíme k windfall tax. Dnes je výhodnější býti menší bankou. To je trošku žert, ale já si myslím, že pokud se naplní to, že ekonomický vývoj v České republice bude negativní dalších 12,24 či 36 měsíců, tak ty malé banky budou jako loďky, které plují na rozbouřeném moři.

Samozřejmě je lepší svázat dvě loďky dohromady, kdy je nižší pravděpodobnost, že se někdo převrátí. A já si myslím, že ke konsolidaci musí dojít.

Vy jste o konsolidaci usiloval. Narážím na fúzi Monety s finančními firmami ze skupiny PPF (Air Bank a Home Credit). Máte jiný nápad?

Já jsem tu myšlenku nikdy neopustil. Když znovu trošku zažertuji, jsem ten, kdo byl relativně vytrvalý v prosazování, až se mi to podařilo, ale nakonec to nedopadlo.

Nicméně si myslím, že pro Monetu je konsolidace sektorů v tuto chvíli velice složitá. My nějaké nápady určitě máme, ale jak jsem řekl, posledních šest let jsme vypláceli akcionářům 84 procent kapitálu.

Nyní jsme s akcionáři komunikovali v tom smyslu, že budeme vyplácet 80 procent. To znamená, že nejenom z důvodu dividend, ale i z důvodu kapitálových požadavků, které vyplývají z regulace, je získání kapitálu náš prvotní cíl do konce roku 2022.

Nyní jsme úspěšně vydali další emisi dluhopisů za 1,5 miliardy korun. Budeme v tom pokračovat i v následujícím roce, takže jakmile se dostaneme do situace, že dokončíme kapitálový požadavek, včetně nároků na držení kapitálu na potenciální záchranu banky, budeme se znovu zabývat tím, jak potenciálně akcelerovat naši strategii.

Ale nyní na lodi Moneta přibíjíme poklopy, aby do ní neteklo, abychom byli dobře připraveni na to, že pokud ekonomika zpomalí, tak se budeme muset potýkat s obtížnějším získáváním likvidity a s vyšší ztrátovostí úvěrového portfolia. Samozřejmě že se potýkáme s inflačním tlakem na náklady banky, takže děláme mnoho pro to, abychom inflační tlaky odstranili.

Poslední věc je bankovní identita. Banky nedávno založily společnou firmu, přes kterou poskytují bankovní identitu, což je elektronické ověřování identity občana, taková elektronická občanka. Je tato firma v zisku a jak se vyvíjí?

To je úžasný příběh, protože prvotně zde byly, tuším, tři banky, které bankovní identitu chtěly udělat. My jsme se následně spojili do jakési aliance malých bank. A nakonec jsme se v bankovním sektoru dohodli na vytvoření společného podniku a toto je jeden výsledek.

Dnes máme také druhý výsledek a tím je, že bankovní identita je velmi úspěšná, a to v tom smyslu, že digitální identita je akceptována více než dvěma miliony klientů v České republice. Když se na to ale podíváme z perspektivy provozní, tak tady ne vždy panuje úplná shoda mezi velkými akcionáři a menšími akcionáři, ale to je normální.

To znamená, že se neshodnete ohledně rozdělování zisku, nebo naopak doplňování kapitálu?

Zisk ve firmě ještě asi žádný nebude, protože je to v počáteční fázi. My se zatím dělíme o ztráty, které tam jsou, a diskutujeme, jakým způsobem bankovní identitu dále rozvíjet a kdo ji bude rozvíjet.

Ta debata je relativně složitá pro všechny zúčastněné, neboť pro velké banky je to jednoduché, tam se v těch velkých číslech nějaký milion ztratí. Moneta je ale malá banka, platíme dobré úrokové míry, takže počítáme každý pětník nákladů a snažíme se optimalizovat.

Takže bankovní identita je z hlediska digitalizace přístupu klientů do českých státních institucí ohromným počinem. A pokud počítám správně, tak do ní banky investovaly 250 milionů korun.

Kolik kapitálu je tam třeba doplnit?

To já v tuhle chvíli nedokážu říct. To je pro mě tajemstvím. Nicméně tak, jak je nastavena politika bankovní identity, my od státu nedostáváme nic a mezi sebou si tyto služby účtujeme. A ne úplně vždy se shodneme na tom, jak se to dělá. Ale my to vyřešíme.