Článek
Pád Silicon Valley Bank a rychlý víkendový prodej tradiční švýcarské banky Credit Suisse… bankovní trh se otřásá v základech. Jak zabránit runu na banku a čelit nervózním klientům?
„První je likvidita – musí se zajistit dostatek likvidity. Za druhé je potřeba získat na svou stanu novináře, aby měli nějaké pozitivní zprávy, že je banka schopná uspokojit své klienty. Třetí krok je úzce spolupracovat s bankovním dohledem, regulátorem a centrální bankou jako takovou, aby poskytla podporu, když se ta situace vymkne z rukou. Tohle jsou základní kroky, “ říká šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný s tím, že důležité je i transparentně komunikovat se zaměstnanci a připravit jim dobré argumenty, proč takový tlak není opodstatněný.
Plný trezor peněz před kamerou
Sám zažil podobnou situaci hned třikrát. Nejhorší to bylo v roce 2003 na Slovensku. „Tehdy byla vydána jakási falešná zpráva, že máme problém,“ vzpomíná Spurný na dobu, kdy šéfoval slovenské Všeobecné úvěrové bance a na veřejnosti začalo se šířit, že je banka v problémech a bude na ni uvalena nucená správa.
„Nakonec se ta situace uklidnila po dvou až třech dnech. Z banky bylo tenkrát vybráno pět procent vkladů. My jsme ten útok tehdy zastavili tím, že jsme pozvali slovenskou televizi, aby natočila pobočky, které byly napěchovány hotovostí,“ říká Spurný s tím, že banka tehdy v televizi fyzicky ukázala hotovost s tím, že ji má, a kdo si v bance potřebuje vybrat peníze, ať přijde. „Tehdy to celou situaci úplně zastavilo. Ani jsme nepotřebovali, aby nám pomohla Slovenská národní banka,“ dodává Spurný.
Podobná situace nastala i v roce 2009 v Maďarsku, kde řídil banku skupiny Intessa. „Tehdy po pádu Lehman Brothers probíhala celosvětová finanční krize. Viděli jsme tlak na depozita. Já jsem v té době nastavil cenotvorbu úrokové míry na vkladech tak, že to bylo atraktivní a v podstatě jsme z té situace vyšli ještě silnější, než jsme do ní kráčeli. To bylo pozitivní, “ vzpomíná.
Třetí moment pak nastal během jeho kariéry v Komerční bance. „Tehdy stát převzal IPB a znovu byl tlak na vklady v IPB. Ty se přelily do jiných bank. Tam jsme byli beneficienty této nejistoty,“ vzpomíná.
První vlnu musí banka ustát
Podle Spurného je však otázka, zda by stejné řešení, jaké zvolil počátkem milénia na Slovensku, fungovalo i dnes. „Dnes je ten svět úplně jiný. I Lubor Žalman, bývalý ředitel Raiffeisenbank, v rozhovoru konstatoval, jak je velice jednoduché takovýto tlak na banku zorganizovat prostřednictvím sociálních médií a negativních zpráv,“ říká Spurný s tím, že těžko dnes ohodnotit, jak by se situace vyvíjela.
„Banka ale musí mít dostatek likvidity, aby takovouto první vlnu ustála. Pokud je ten tlak delší než jeden měsíc, tak se to stává velice obtížné to vyřešit,“ dodává.
