Balíky na terminálech i investice do rozšířené reality. Šéf Sazky řekl plány

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Pokles reálných mezd, drahé energie a vysoká inflace. Jaký zájem je v takové době o sázení a platí pravidlo, že právě v době, kdy se ekonomice nedaří, mají sázkovky žně?

„Tohle je mýtus. Určitě platí, že když se ekonomice nedaří, naši sázející sázejí o to méně,“ vysvětluje v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys šéf Sazky Aleš Veselý s tím, že ubývají zejména příležitostní zákazníci. A v takové době musí jít kanceláře svým klientům daleko víc naproti – nabídkou i cenou.

„Sazka už dávno není společností, která nabízí jednu hru jménem Sportka. V době, kdy zákazníci více zvažují, za co své peníze utratí, jsme rozšiřovali portfolio a nabízeli dostupnější loterie, třeba již od deseti korun,“ říká Veselý. V letošním roce se pak firma zaměří na to, aby se při sázení zákazník „nenudil“.

„Chceme, aby v retailu i onlinu mohl zákazník hrát zábavnou formou. To jsou všechna ta kola štěstí, či druhé šance, které zákazníka vtahují do hry. Aby se jen nejednalo o manuální sázení, kde zákazník zaškrtává křížky,“ vysvětluje Veselý.

Sazka je součástí globální herní skupiny Allwyn, která působí ve Velké Británii, USA, nebo třeba Řecku. Jednotlivé země tak vzájemně sdílí i zkušenosti a vyměňují si rady. Česko posílá do světa své know-how v oblasti losů, naopak z Řecka a sesterské loterie OPAP pak přichází inspirace v digitalizaci kamenných poboček. „Sazení tiketů už nemusí být manuální vyplňování papírového tiketu, ale například k tomu použijete svůj chytrý telefon,“ dodává Veselý.

„Z dlouhodobého hlediska se určitě nevyplatí, aby veškerý individuální vývoj byl v každé zemi separátně, plánujeme společné portfolio i společný vývoj některých her, jako je například rozšířená realita. To budou právě věci, které se budeme snažit dělat centrálně,“ říká Veselý. Do vývoje nových her podle něj budou letos směřovat desítky milionů korun.

Za loňský rok Sazka výsledky ještě uzavřené nemá, podle Veselého byla celková výše uzavřených sázek přibližně stejná jako o rok dříve – tedy zhruba 26 miliardy korun. Na výhrách společnost vyplatila 11 miliard - nejvíc v historii. Nejvíc sázek přichází tradičně v pátek třináctého, kdy se počet sázejících i zdvojnásobí.

„Platí to, že ty větší výhry nad 250 000 korun vyplácí přímo Sazka a já jsem potěšen, že u těch velkých výher má většinou zákazník už rozmyšleno, na co výhru použije. K tomu si bere čas, to znamená, on se nám hned nehlásí druhý den po výhře,“ dodává Veselý. Podle něj při větší výhře mají sázející často i více účtů, aby si rozložili riziko.

Zhruba třetina sázek v Sazce dnes přichází z onlinu, stále však dominuje kamenná síť a její  terminály. Ty jsou dnes využívané i pro širokou škálu platebních služeb a nově umí „přijímat“ a „vydávat“ balíky.

Stejně jako další sázkové společnosti teď Sazka řeší změny, které v rámci balíčku na ozdravení veřejných financí proběhly od ledna 2024. Sázející totiž musí nově zdanit výhru nad 50 tisíc korun, zatímco dříve byl hranicí jeden milion.

„Určitě je to komplikace i pro nás, museli jsme hodně upravit IT systém,“ říká Veselý s tím, že firma zároveň proškolila kontaktní centra a operátory tak, aby dokázali lidem poradit ohledně daňového přiznání.

„U kurzových sázek a online kasina je to mnohem komplikovanější než u loterií. Tam si zákazník musí v průběhu roku evidovat své výhry a vklady, a pokud rozdíl přesáhne částku 50 tisíc, musí to dát do svého daňového přiznání. Pokud má více účtů a hraje u jiných společností, musí to udělat za celek,“ říká Veselý s tím, že je velký otazník, zda si hráči skutečně budou vést deníčky a vše evidovat.

„Hlavně věříme, že to hráče neodradí od sázení a nepřesunou se do černého trhu, protože to bychom tratili my i stát na daňovém výnosu,“ říká Veselý s tím, že černý trh je zejména u online kasin. „Za náš hlavní byznys – loterie je to minimum, ale když si dneska zadáte do svého vyhledávače třeba kasino, bonus, vyjede vám celá řada placených a nelegálních operátorů,“ dodává s tím, že často se jedná o zahraniční operátory z postsovětských zemí.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.