Šéf Pošty: Nechat si Balíkovnu znamená miliardové investice a propouštění

Najde se kupec pro Balíkovnu České pošty? To bude jasné už ve druhé polovině roku. V tuto chvíli probíhá prostřednictvím poradenské firmy Roklen test trhu, který by měl být hotový začátkem června. „Probíhají tržní konzultace a potenciální zájemci jsou touto konzultantskou společností oslovováni. Já si myslím, že je asi šest jednání, která probíhají,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán.

Upozorňuje, že balíkový byznys je ztrátový a stát by neměl být tím, kdo ho bude provozovat – případné investice do modernizace by totiž vyšly na dvě až tři miliardy korun. „Pokud chce být Balíkovna do budoucna konkurenceschopná, musí změnit technologie. Pokud hovoříme o větší automatizaci, logicky by se musel snížit lidský kapitál. Pak se bavíme o tom, že to by byly zase další jednotky tisíc lidí,“ dodává Štěpán s tím, že firma má přejít do soukromých rukou.

Případný zájemce se ztrátovou firmou získá značku, třetinový podíl na trhu, zaměstnance a část majetku. „Věřím, že se prodá,“ dodává Štěpán v první části rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Když jsme se viděli naposledy, mluvil jste o záměru prodat Balíkovnu. Kde to vázne a jaká je aktuální situace?

Nemyslím si, že by to někde vázlo. Jedeme podle plánu. Nebavíme se jen o Balíkovně jako takové, ale o celém transformačním procesu. Ten má tři pilíře. Tím prvním je ekonomická stabilizace, tu jsme zvládli poměrně úspěšně – čísla jsou výrazně lepší a hospodářská situace jiná, než byla počátkem roku 2023.

Druhý pilíř je transparentně osamostatnit komerční balíkové služby. To naplňujeme a 1. 4. vznikne odštěpný závod Balíkovna, která bude nadále dělat služby, které dělá. Zároveň je nachystaná platforma pro diskuzi, jak dál s balíkovými službami na České poště, a zda stát má, nebo nemá v tomto tvrdě konkurenčním byznysu podnikat. Třetí pilíř je pak postavený na nových agendách, které by se daly naimplementovat do České pošty a kde bychom hráli tu roli prostředníka mezi státem a občany.

Začněme Balíkovnou. Kdy budeme vědět, jestli je pro ni kupec?

Spolupracujeme s konzultantskou společností Roklen, která nám vlastně dělá jakýsi test trhu. První informace bychom měli mít začátkem června.

Tušíte už teď, jestli tam jsou nějací vážní zájemci?

Probíhají tržní konzultace a potenciální zájemci jsou touto konzultantskou společností oslovováni. Já si myslím, že je asi šest jednání, které probíhají.

Je poradenská firma potřeba? Někteří senátoři o tom pochybují. Za jakou odměnu pracuje?

Byla na to standardní veřejná soutěž a myslím si, že to není žádná závratná částka. Já se necítím jako odborník, který umí prodat firmu, nikdy jsem žádnou neprodával a myslím, že ani nikdo z kolegů v managementu. Pracujeme se svěřeným státním majetkem a péče řádného hospodáře by měla být prioritou.

Kolik za Balíkovnu chcete?

Posledně jsem na tomto místě řekl cifru, která pak byla zpochybňovaná (do 4 miliard Kč, pozn. red.). Pořád si myslím, že by to měla být taková hodnota, která bude odpovídat ocenění Balíkovny, které teď probíhá.

Jak tedy Balíkovna hospodaří?

V diskusích se o ní často hovoří jako o „zlatém vejci“. Ten, kdo říká, že je to „zlaté vejce“ by měl přinést data a říct, jak velké to vejce je a jakou má hodnotu. Dosud tu taková data nebyla – balíkové procesy nebyly osamostatněné. Teď jsou, my už hospodářskou kondici známe a tato čísla budou diskutována s potenciálními investory.

Jak moc je Balíkovna ztrátová? Je ztráta vyšší než jedna miliarda?

Řeknu jen, že samotný balíkový byznys generuje nějakou ztrátu.

Do kdy bude jasné, jestli je kupec, nebo Balíkovna zůstane státu?

Uvidíme, jak dopadnou rozhovory, jak dopadne test trhu. V druhé polovině roku bychom si měli říct, jestli tady zájem je, nebo není.

A když nebude?

Ten byznys v podmínkách České pošty funguje na nějakých číslech. Pokud je ztrátový, je třeba vést relevantní debatu, kdo tu ztrátu bude financovat. Já upřímně říkám, že by to neměla být Česká pošta a neměl by to být ani stát. Balíkovna má přejít do privátních rukou, které jsou akčnější, schopnější, protože to, že dnes není funkční v podmínkách státního podniku, není nic špatného. Stále je totiž ten trží podíl tak zajímavý, že pokud pojede na platformě u někoho jiného, klidně může být i ziskový.

Česká pošta není v současném fungování schopna zisku? Jak velké investice by byly potřeba?

To je poměrně jednoduché. Když se podíváte na naše konkurenty, moderní logistické operátory, je u nich podíl lidské práce na procesech asi 25 procent. U nás je to 75 procent. Potřebovali bychom investice v řádech 2–3 miliard, které by dokázaly přinést větší automatizaci a menší závislost na lidské práci.

Ale zase – než v podmínkách státního podniku něco proinvestujete, je to strašně dlouhý proces. I kdybychom si na modernizaci půjčili, což nechceme, jsme schopni to naimplementovat za dva až dva a půl roku. Jenže kde v tu dobu bude zbytek trhu? Možná už úplně jinde. My ten trh v podmínkách státního podniku neustále doháníme a technologicky a inovačně ho nejsme schopni dohonit.

Tedy rozdíl mezi Balíkovnou a Zásilkovnou, která se prodala za miliardy, je ten, že Zásilkovna je moderní dynamická firma, minimálně závislá na lidské pracovní síle?

Přesně tak. A také není tolik závislá na okolní legislativně. Legislativa kolem státní pošty je v podmínkách tržní soutěže opravdu kontraproduktivní.

Z toho, co říkáte, ale vyplývá, že ať zůstane Balíkovna komukoliv, jsou potřeba automatizace a propouštění.

Pokud chce být Balíkovna do budoucna konkurenceschopná, musí změnit technologie. Pokud hovoříme o větší automatizaci, logicky by se musel snížit lidský kapitál. Pak se bavíme o tom, že to by byly zase další jednotky tisíc lidí.

Věříte, že se Balíkovna prodá?

Já věřím, že jo, protože drží 30 % trhu. Jsou to opravdu tisíce a tisíce zasmluvněných klientů, takže si myslím, že to je poměrně zajímavé portfolio pro to, abychom dokázali debatovat o vstupu investora.

Ale tak jako tak se to spojí s dalším propouštěním…

Nemohu hovořit za případného investora, co udělá s lidmi. Za Českou poštu jsem se vyjádřil jasně – musíme vést férovou debatu a byznys z něčeho financovat.

Pokud je Česká pošta dlouhodobě v záporném hospodářském výsledku, ale tu veřejnou poštovní službu se jí podařilo dostat do ekonomické stability, kde to může být někde na úrovni černé nuly, někdo prostě musí zafinancovat tu ztrátu a pošta na to nemá. A nemyslím si, že by to měl financovat daňový poplatník prostřednictvím toho, že by to stát vlastnil a dotoval a dotoval.

Jak tedy hospodařila Česká pošta? V roce 2023 měla ztrátu 756 milionů, pro loňský rok jste plánovali snížení ztráty na 130 milionů, teď u poštovní služby mluvíte o nule.

Plánované hospodaření bylo dostat se téměř na tu nulu, mít nějakých -130 milionů. V těch výsledcích jsme ale počítali s příjmem za prodej sídla v Jindřišské a to se nepodařilo. Příjem měl být 1,5 miliardy. Loni jsme hospodařili s výsledkem minus 1,25 miliardy.

Druhou část rozhovoru s Miroslavem Štěpánem o České poště publikujeme během několika dní.