Článek
Už v horizontu nejbližších dnů či týdnů vypíše Česká pošta tendr na poradenskou společnost, která jí pomůže s prodejem a hledáním strategického partnera známé Balíkovny, kterou pošta vlastní. Hotovo by pak mělo být do 12 měsíců.
„Určitě je to do čtyř miliard korun. Ale záleží na předmětu transakce. My víme, kolik potřebuje Česká pošta a pak je otázka, co všechno jsme ochotni do transakce dát,“ říká k ceně za prodej Balíkovny Miroslav Štěpán, šéf České pošty v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
„Balíkový byznys není od toho, aby ho řešil stát, nebo státní instituce. Aby to mělo pro investora význam, tak se bavíme o majoritním podílu, klidně bych řekl až stoprocentním,“ říká Štěpán s tím, že Balíkovna drží na trhu zhruba třicetiprocentní tržní podíl. Zatím je ale otázka, co přesně bude předmětem transakce – od toho se také bude odvíjet cena transakce. Výnosy z prodeje by Česká pošta chtěla použít na modernizaci svých poboček.
Na začátku roku jste řekl, že letos chcete, aby Česká pošta skončila s černou nulou. Podaří se to?
Stále máme v plánu tuto ambici dodržet, ale záleží na několika věcech, které jsou v plánu zaneseny. Velká neznámá je prodej sídla v Jindřišské ulici.
Připomenu miliardové ztráty z minulých let a poslední rok, kdy jste ztrátu snížili na 750 milionů. Když se prodej sídla nepodaří, černá nula nebude?
Ve finančním plánu je více proměnných. Když zhodnotím pololetí, tak se kromě toho, že nebyl zrealizovaný prodej centrály, vyvíjejí ostatní položky podle předpokladů. Bez prodeje by ale byla černá nula hodně ambiciózní. Máme samozřejmě některé aktivity, které jsme neplánovali a jsou přínosem do hospodaření, ale určitě to není otázka 1,5 miliardy.
Co jsou ty jiné přínosové aktivity?
Rozjednali jsme prodej jiných nemovitostí a řekl bych, že se lépe vyvíjí například tržby za listovní zásilky. Co se týká nákladů, ať už osobních, nebo provozních, dokázali jsme najít další úspory. Jdeme tomu naproti, ale 1,5 miliardy je skutečně velká položka.
Velkým úkolem letošního roku je transformace pošty – tedy rozdělení komerční činnosti a té veřejnoprávní. Jak postupuje?
Z mého pohledu podle plánu. Provedli jsme několik opatření ať už vnitřně organizačních, kdy jsme divizi balíkového byznysu vložili do samostatné organizační jednotky, a dotahujeme úplné osamostatnění. Aby bylo hospodaření transparentní a převod třeba do nějaké společnosti byl už jednoduchý krok. Transformace byla rozfázována do několika scénářů a co se týká opatření uvnitř České pošty, máme splněno. Je to ale podmíněno i řadou legislativních kroků. I tady jsme se již výrazně posunuli. Původně jsme ale mysleli, že půjdeme jinou legislativní variantou a tak je tam časový skluz.
O kolik se to tedy zpozdí? Plánovali jste, že 1. 1. 2025 bude hotovo.
Avizovali jsme, že bychom byli rádi, kdyby to bylo někdy k 1. 1. 2025, ale nebyl to klíčový milník. Teď bychom to chtěli dotáhnout a vyčlenit balíkový byznys do samostatné společnosti nejpozději k 1. 7. 2025.
Co bude s balíkovým byznysem, až bude vyčleněný v samostatné společnosti?
Spíš bych se zaměřil na to, co bude s Českou poštou. Ta se v rámci transformace překlápí z obchodně-logistické společnosti ve společnost, která by místo byznysových měla plnit služby pro stát a sloužit státu a občanům.
Proto se ptám, co bude s tou druhou částí?
Balíkový byznys je byznys, kde si trh, zákazník, poptávka, produkt a veškerá zákaznická řešení uměla cestu najít. Já bych tento byznys ponechal v rukou nějakých strategických investorů.
Balíkovna tedy bude na prodej?
Dá se to tak říci.
Celý proces začne po dokončení transformace – v červenci 2025?
Proces prodeje v podstatě začal dávno. Tím, že jsme si řekli, že Česká pošta má plnit svou roli, ke které je určena. Teď proces postupně nabírá konkrétních prvků. Budeme vypisovat výběrové řízení na konzultanta, není to jednoduché prodat takovouto společnost.
Bude to stoprocentní prodej? Nebo minorita, majorita?
Myslím, že není to dnes nic tajného, že balíkový byznys tu není od toho, aby ho řešil stát, nebo státní instituce. Aby to mělo pro investora význam, bavíme se o majoritním podílu.
Majoritní nebo stoprocentní?
Řekl bych, že klidně stoprocentní. Balíkový byznys je něco, co dnes není regulováno poštovní licencí. Je to byznys, který si vybudovala pošta sama a řekl bych, že v rámci možností, které měla, dosáhla výrazného úspěchu. Držíme 30 % trhu. Udržet tržní podíl a být modernější je ale finančně velmi náročné.
Proč by tedy pošta, když něco vybudovala a zhodnotila, z toho nemohla profitovat tím, že příjmy z této transakce využije pro modernizaci té části, která slouží lidem, tedy poboček.
V minulosti jste odhadoval, že Balíkovna ročně utrží šest až sedm miliard. Jakou částku si tedy za prodej představujete?
To není úplně jednoduché. Částka, kterou chceme z transakce využít pro modernizaci, by měla být v řádech jednotek miliard korun. Částka se bude odvíjet od předmětu transakce – tím může být značka, kmen zákazníků i nějaké portfolio aktiv. To je dnes k debatě. Je potřeba tou debatou projít a upřesňovat vše po konzultaci s vysoutěženým poradcem.
Kdy předpokládáte, že by mohlo být hotovo a Balíkovna bude prodaná?
Podle všech prognóz, které jsme dostali z předběžných tržních konzultací, není takový proces jednoduchý. Pokud bychom řekli, že 12 měsíců, je to hodně ambiciózní, ale splnitelné. Jestliže budeme v následujících dnech či týdnech vypisovat zakázku na konzultanta, tak od vypsání této zakázky počítáme 12 měsíců.
Preferujete českého partnera, nebo čekáte zájem i ze zahraničí?
Pokud se bavíme, kdo by mohl mít zájem, logicky se jako první odpověď nabízí někdo z našich konkurentů. Myslím si, že to může být i zajímavá investiční příležitost pro strategického investora. To portfolio případných zájemců je široké – máte i velké obchodní řetězce, které chtějí kontrolovat celý tok zboží. Od dodávky z Číny až po koncové doručení.
Už se někteří hráči nezávisle ptají?
Neřekl bych, že v tuto chvíli proběhla jednání konkrétního charakteru.
Bude tam podmínka dlouhodobé nájemní smlouvy s Poštou?
Balíkovna dnes funguje v nějakých provozech, takže součástí vnitřního řešení a příprav na kontrakt bude i to, aby mezi danou složkou a Českou poštou byly smluvní vazby. Je to vlastně poskytování služeb na komerční bázi a musí být transparentní.
Vrátím se k otázce peněz – o jaké částce se tedy při prodeji bavíme?
Určitě je to do čtyř miliard korun. Ale říkám, záleží na předmětu transakce. My víme, kolik potřebuje Česká pošta a pak je otázka, co všechno jsme ochotni do transakce dát.
Na druhou stranu, proč by se stát měl připravovat o ziskovou společnost a dál pak dotovat základní poštovní služby.
Je třeba říct, že nikdy nebyla vydána žádná hodnoticí zpráva, rozvaha, nebo výsledky samotné Balíkovny. Vždy to bylo komplet za Českou poštu a ta byla ztrátová. Je otázka, jestli byl ztrátový i ten balíkový byznys a kdy začal být na nule. To v tuto chvíli dopočítáváme. A také je třeba říct, že služby, které dnes poskytujeme na základě poštovní licence, nejsou dotovány z balíkového byznysu.
Balíkovna tedy nebyla tak výdělečná část?
Možná v minulosti byla určitě výdělečnější než dnes. Balíkový byznys je ale extrémně složitý. Pokud jste měla průměrnou cenu balíku v minulosti 70 Kč a dneska to trh tlačí ke 30 korunám a přitom rostou náklady na pohonné hmoty i zaměstnance, jednoduše spočítáte, že výdělečnost tohoto byznysu dramaticky padá.
