Agrofertu se může právní válka se státem vymstít, říká šéf dotačního fondu

Na základě výsledků evropského auditu o střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše zastavil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) téměř tři desítky dotací pro Agrofert za více než 530 milionů korun. Teď je ticho před bouří a fond čeká, zda ho Agrofert zažaluje.

Podle Petra Dlouhého, který fond řídí teprve tři měsíce, by však soudní spor otevřel pomyslnou Pandořinu skříňku a místo o stovky milionů korun by mohl holding přijít o miliardy korun na dotacích vyplacených v minulosti.

„Pokud by došlo k soudním sporům, tak je tu také možnost, že se výsledný výrok soudu bude vztahovat i na nárokové dotace, zejména přímé platby,“ řekl. O jednotlivých typech dotacích si přečtěte v boxu níže.

Zemědělské a potravinářské firmy v holdingu z Babišova svěřenského fondu získaly od ledna 2019 do června 2022 na nárokových dotacích, zejména hektarových platbách SAPS, v součtu přes 4,8 miliardy korun.

Kromě boje o dotace chystá nové vedení SZIF zásadní změny – chce zrušit 40 pozic včetně kontrolorů, a ušetřit tak desítky milionů korun. Do kontrol chce nasadit satelity, díky kterým nebudou nutné fyzické kontroly na farmách.

Vláda v programovém prohlášení slíbila omezit investiční dotace tak, aby na ně dosáhly pouze podniky s minimálně třiceti procenty příjmů ze zemědělství včetně propojenosti podniků. Jak to chcete zajistit?

Pro nás jako pro platební agenturu je ohromný problém s kontrolou propojenosti jako takové. Kombinace prokazování aktivního zemědělce nad rámec propojenosti je absolutně neúnosná. Museli bychom například zjišťovat zahraniční firmy, s kým jsou jak propojené a podobně.

Takže to, co je obsaženo v programovém prohlášení vlády, v praxi technicky zjišťovat nelze?

Abychom udělali stoprocentní kontrolu za situace, kdy poskytujeme tisíce investičních dotací ročně, tak je to v podstatě administrativně nemožné.

Pokud to máme na nějakém vzorku dat ověřit a zjišťovat, tak je to až detektivní činnost, kterou jsme schopni splnit jen do nějaké úrovně. Ale vezměte si, že tady jsou družstva, akciové společnosti s více akcionáři, zahraniční společnosti nebo společnosti, kde ten vlastník končí například v daňových rájích, a další komplikované případy. A tohle všechno – propojovat a zjišťovat informace ještě o těch jejich příjmech, třeba na navazující firmy – tak je v podstatě nereálné. Obecně je naší snahou maximálně využívat softwarové kontroly a získávat informace z externích rejstříků a minimalizovat ruční práci či kontrolu.

Údajně se zvažuje náhradní varianta, kdy se investiční dotace omezí jinak – jedna propojená skupina bude moci za programové období pobírat nejvýše 100, případně 200 milionů korun. Je toto řešení?

Je to trošku jiná forma, jak omezit dotace pro propojené skupiny, ale nastavení je záležitostí Ministerstva zemědělství. Otázka se bude řešit v pracovních skupinách ministerstva. A pokud vím, bude se diskutovat limit maximálně 150 milionů korun na jednu skupinu.

Souhlasíte s názorem, že dotační politika byla v uplynulých letech vychýlena ve prospěch velkých podniků?

Je potřeba se podívat na jednotlivá opatření. V rámci potravinářského sektoru jsou malé a střední podniky podporovány primárně ze strany Ministerstva zemědělství a velké podniky případně z národních dotací nebo prostřednictvím dotací z rezortu průmyslu. U jiných, dejme tomu zemědělských opatření, si myslím, že rozhodně nejsou velké podniky nějak preferovány.

Proč bychom z veřejných peněz měli platit miliardářům „nekřesťanské dotace“?

Zemědělská politika je postavena nejen na produkci, ale také na údržbě krajiny. Na velké podniky jsou kladeny stejné podmínky jako na kohokoliv jiného a dotace je stimulují k tomu, aby hospodařily správně. Nemůžeme dopustit, aby byly na evropském trhu nekonkurenceschopné. Když dostávají dotace v Německu, není možné, abychom tomu v ČR bránili.

Asociace soukromého zemědělství tvrdí, že se navzdory slibům zjednodušení byrokracie v nové dotační „sedmiletce“ zhoršily podmínky čerpání dotací pro mladé začínající zemědělce, kteří musí splnit mnohem víc podmínek než ostatní…

Pokud jde o opatření pro zahájení činnosti mladých zemědělců, tak se de facto vůbec nic nezměnilo. Naopak vyplácíme dotaci již před realizací projektu, po podpisu dohody. A dotace se v případě zpracování zemědělské produkce zvýšila, z 1,5 milionu korun na dva miliony. Navíc dojde k úpravě ve vztahu k tendrům a navýší se limit pro přímé nákupy ze 100 tisíc na 500 tisíc korun. Myslím, že ministerstvo Asociaci soukromého zemědělství i obecně malým podnikatelům vychází vstříc.

Nastartovaná zemědělská reforma snižuje základní dotaci na hektar, ale každý dostává na prvních 150 hektarů navíc takzvanou redistributivní platbu, což je výhodnější pro menší farmy. Sledujete, zda nedochází k účelovému porcování farem kvůli dotacím?

Monitorujeme to, ale nemáme informace, že by v tuto chvíli šlo o rozšířený jev. Máme navíc kontrolní mechanismy, jak to případně odhalit. Samozřejmě v praxi zůstane možnost rozdělit farmu tak, že to nebude definováno jako obcházení pravidel, ale lze očekávat, že budou i případy, které vyhodnotíme jako účelové. V tom případě dotace neproplatíme.

Čekáte právní spory o to, co je a není účelové dělení farem?

Budeme vycházet ze selského rozumu, ale máme na to samozřejmě i spoustu kontrolních mechanismů. Když to zjednoduším, existují třeba dva společníci, kteří se rozhádají a dvousethektarovou farmu si rozdělí po sto hektarech. Tak je to v pořádku. Pokud ale farmu rozdělí na dvě a oba budou mít v každé 50 procent, tak už samozřejmě budeme mít jisté podezření, že to je účelové.

Na základě loňského výsledku auditu Evropské komise o střetu zájmů Andreje Babiše vámi řízená agentura SZIF ukončila 28 žádostí o dotace firmám z Agrofertu. V tuto chvíli je už pro vás tento holding „normální společností“ a jeho dceřiné firmy mohou žádat bez omezení?

Je to tak. V krátkosti tento případ shrnu. My tam máme tři okruhy střetu zájmů, které jsme řešili. První je případ proplacené dotace u firmy Schrom Farms. Tu jsme vymáhali, žadatel ji zaplatil a odvolal se.

Potom je tu 21 případů projektů před podpisem dohody, které jsme ukončili. Tam se žadatelé mohou obrátit na přezkumnou komisi, nebo nás případně přímo žalovat.

U zbývajících sedmi případů jsme ukončili administrativu, respektive proplatili nulovou výši dotace. Tyto projekty byly před žádostí o proplacení a žadatel tam má navíc možnost sporného řízení v rámci správního řádu. Já jsem mezitím měl možnost v celé této věci jednat se zástupci Agrofertu.

Co vám říkali?

Oni byli poměrně překvapení, že jsme ukončili i těch 21 projektů před podpisem dohody. Jejich výklad je takový, že za situace, kdy Andrej Babiš už není z pohledu zákona veřejným funkcionářem, tak pominuly důvody pro to, abychom nepokračovali v administraci u těchto 21 projektů. Na fondu na to máme rozdílný názor, navíc máme finální rozhodnutí Evropské komise. Teď je míč na straně jednotlivých žadatelů a společností, zdali se budou odvolávat, případně podávat žaloby. Běží dvouměsíční lhůta.

Jaké vidíte možnosti vývoje tohoto sporu?

Pokud by žaloby nebyly podány, což bychom preferovali, spory by tím skončily. Střet zájmů by byl definitivně vyřešen. Ale pokud by došlo k soudním sporům, tak je tu také možnost, že se výsledný výrok soudu bude vztahovat i na nárokové dotace, zejména přímé platby. A tím pádem bychom poté museli po Agrofertu vymáhat částku mezi čtyřmi až pěti miliardami korun. Je samozřejmě otázka, zdali tuto „Pandořinu skříňku“ z jejich strany otevírat.

K výkladu zákona o střetu zájmů si za vašeho předchůdce Martina Šebestyána SZIF objednal hned několik externích právních posudků. Jako novináři jsme o ně v minulých letech vícekrát žádali, ale nebyly nám dlouho zpřístupněny. Co si o tom myslíte?

Tohle je jedna z mála věcí, které mě na této kauze mrzí asi nejvíce. Nechci být generálem po bitvě, ale myslím, že v tomto měl být SZIF otevřenější a transparentnější. Zveřejnění těchto dokumentů bych se rozhodně nebránil.

Co byste chtěl dělat jinak než váš předchůdce?

Určitě chci řídit fond trošku „po svém“. Chci, aby byl fond otevřenější a transparentnější, uvnitř i navenek. Chci všechny věci více vysvětlovat a obhajovat, a to nejen zemědělcům. Určitě mám rozdílný pohled na strategii fondu a řízení. Chci změnit strategické cíle a celkově chci určité věci více delegovat na ředitele jednotlivých sekcí. Budu muset samozřejmě najít nové řešení oblasti ICT, protože nám zhruba v období mezi rokem 2027 až 2030 končí podpora stávajícího informačního systému. Rozhodně se chci zaměřit na revizi marketingových značek Klasa, Regionální potraviny a Bio-potraviny. Celkově bych chtěl také navázat větší spolupráci s Evropskou unií.

V tuto chvíli je pro mě ale absolutní prioritou spuštění nové Společné zemědělské politiky. Jsme ve fázi, kdy kvůli zpoždění unijní legislativy došlo ke zpoždění v rámci schvalování strategických plánů. Pro nás i pro ministerstvo je klíčové dotáhnout schválení jednotlivých nařízení vlády, neboť se kvapem blíží plánovaný termín příjmu jednotné žádosti (15. 4. 2023), nemáme už dost času na výrazné změny parametrů u některých dotačních titulů, což si však některé zájmové organizace neuvědomují.

Nová zemědělská politika štědřeji podporuje ekologické zemědělství. Přecházejí zemědělci, zejména ti, kteří hospodařili intenzivně, do „bio“ režimu?

To nedokážu v tuto chvíli odhadnout, ale předpokládám, že se žadatelé těmto podmínkám přizpůsobí.

Budete přísněji kontrolovat, aby i tady nedocházelo k účelovému a ryze zištnému chování?

Rozhodně máme možnosti, jak to kontrolovat. Pro nás je nyní naprosto klíčovým prvkem ověřování skrze satelity. Nově takto budeme kontrolovat sto procent pozemků, dosud jsme ověřovali jen zhruba pětiprocentní vzorek prostřednictvím fyzické kontroly na místě. Systém satelitní kontroly bude mnohem spravedlivější, ale také bude klást mnohem větší požadavky na žadatele, aby měli správně podané žádosti a správně uváděli data do registru půdy LPIS.

Ubude díky tomu fyzických kontrol na farmách a povede to k personálním úsporám?

Určitě do budoucna počítáme s úsporou kontrolorů, nicméně protože jde o první rok a nemáme zkušenosti, tak nevíme, kolik lidí bude potřeba na ověřování satelitních snímků a další aktivity v komunikaci se žadateli.

Co nového přinesou kontroly pomocí satelitů?

Na týdenní bázi budeme zpracovávat satelitní snímky z družic Sentinel I a Sentinel II, radarová a multispektrální data. Díky tomu můžeme ověřit dodržování základních podmínek – zda je pozemek obhospodařovaný, zda je provedena seč a v jakém termínu a také zda na pozemku roste správná zemědělská kultura či plodina.

Kolik lidí ušetříte?

Mohou nastat dva extrémy. Pokud s námi žadatelé budou perfektně komunikovat prostřednictvím mobilní aplikace, resp. geotagovaných fotografií, tak nebudeme potřebovat žádné kontroly na místě. Když s námi nebudou komunikovat, tak budeme potřebovat víc kontrol než doposud. Teď nemohu říct, že ušetříme do budoucna padesát lidí, ale až se systém všichni naučí používat, určitě úspory přinese.

Zajímá nás momentální dopad, protože státní rozpočet je v deficitu, chybí desítky miliard na důchody a na ministerstvech musí být tlak na úspory.

Budu řešit tři základní okruhy úspor. Počítáme, že na konci tohoto roku zrušíme 40 funkčních míst na dobu určitou. Jsou to většinou pozice na regionálních odborech, kontroloři a podobně. Zároveň bych chtěl zrevidovat část pozic na centrále a asi deset funkčních míst naopak poskytnout regionům.

Ušetříme hlavně na energiích, správě budov a podobných věcech. Tím, že se žadateli komunikujeme prostřednictvím Portálu farmáře, jsme loni ušetřili už takřka deset milionů korun. Díky povinnosti zavedení datových schránek ušetříme zase na poštovném. Další úspory přijdou v rámci ICT, pojištění nebo poradenství. Očekávám, že letos úspory budou v desítkách milionů korun.

Poznáte teď ze satelitních snímků při kontrole, jestli je na poli jetel, nebo vojtěška?

Systém sám to nerozpozná, ale pokud víme, jaká tam má být plodina, tak jsme prostřednictvím analýzy schopni ověřit, zda tomu tak skutečně je. Máme ohromnou zkušenost s algoritmy, které se každý rok učí, protože jsou jiné klimatické podmínky, tlak nebo oblačnost. Systém má svá omezení v rozlišení snímku, které je 10 × 10 metrů. Mohou existovat i dejme tomu pěstební plochy malého rozsahu, které nebudeme schopni satelitem ověřit. Tady budeme hledat jiné cesty, například ověřovat leteckým snímkem nebo návštěvou na místě či komunikací s žadatelem.

Jak v tom může pomoci zemědělec?

Ideálně bychom s žadateli komunikovali prostřednictvím aplikace, kdy nám zašlou takzvanou geotagovanou fotografii. Její pořízení chytrým telefonem trvá pět sekund. Jsme schopni snímek vzít jako relevantní podklad a vyhodnotit, zda dochází k naplňování podmínek. Zemědělci budou snadno vědět, v jaké fázi jsou jejich žádosti, zda už podmínky na jejich půdním bloku byly ověřeny, a budeme je informovat o důležitých termínech, například kdy provést seč, či naopak do kdy ji neprovádět.