40 až 50 tisíc. Tolik studenti čekají od svého prvního zaměstnání

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco ještě loni plánovalo rozjet vlastní podnikání 11 procent studentů, letos zájem středoškoláků a vysokoškoláků o vlastní firmu klesl.

„Zhruba jen osm procent respondentů uvádí, že by po škole chtělo podnikat. To trochu klesá a naopak roste počet zájemců o klasické zaměstnání. A teď je otázkou, jestli je to dobře, nebo špatně,“ říká k tomu šéf studie TOP Zaměstnavatelé Daniel Novák.

Důležitější než výše mzdy je pro studenty stabilita, jistota a čas na osobní život.

Vydali jste nový žebříček TOP Zaměstnavatelé a opět je na prvním místě společnost ČEZ. Čím studenty tak láká?

Těch faktorů je určitě více. V rámci dlouhodobého pohledu je to ale systematická a dlouhodobá práce skupiny ČEZ, která pracuje s mladým talentem od základní školy. Může to být formou interaktivního představování oborů techniky a fyziky. Je tam velká spolupráce ČEZ se středními školami. Myslím, že dnes mají desítky partnerských škol po celé zemi, kam posílají odborníky, školy zapojují do různých exkurzí. U vysokých škol je tam pak množství spoluprací, programy, stáže. Důležitým faktorem je ale i to, že ten obor samotný dnes láká a má velký potenciál do budoucna.

Znají studenti skutečně prostředí firem, pro které hlasují, nebo spíš vybírají velká a známá jména?

Detaily podmínek konkrétní práce asi znát nemusí. Ze studie vychází, že 60 procent studentů získává informace od přátel, známých a spolužáků. Tomu se firmy přizpůsobily, dlouhodobě se snaží nechat mladé lidi nahlédnout do toho, jak se v dané firmě pracuje, na čem se tam pracuje. I to přispívá ke znalostem, jaké studenti o firmách mají.

Jak klíčové je pro studenty finanční ohodnocení?

Myslím si, že to stále je důležitý faktor, ale rozhodně není jediný. Dlouhodobě platí, že je pro ně důležité, s kým budou pracovat, a smysluplnost práce. Možná to zní jako klišé, ale reflektují nějaké osobní hodnoty a pokud ta práce nesplňuje jejich osobní potřeby a hodnoty, nebojí se práci změnit.

My se snažíme každý rok firmám sestavit top deset atributů vnímání mladých lidí a právě stabilita, smysluplnost práce a přátelské prostředí je pro ně hodně důležité.

Pokud by si tedy studenti měli vybrat mezi vysokým platem a worklife balance, co si zvolí?

Respondenti dlouhodobě zmiňují, že rovnováha mezi prací a volným časem je pro ně důležitější než peníze.

A jakou mzdu studenti očekávají a jakou nakonec dostanou?

Třicet procent respondentů zmínilo, že 40 až 50 tisíc je mzda, na kterou cílí. Tady je samozřejmě pro obě strany prostor pro určitou flexibilitu. Vše se však odvíjí podle oboru. Jsou obory, které jsou velmi žádané. Záleží i na zkušenosti mladých lidí a praxi, kterou během studia nasbírali. Realita od očekávání může být jiná, v prvním roce zaměstnání může být plat i nižší, ale s postupem času platová očekávání rostou a mladí lidé často mění pracovní pozici i z toho důvodu, aby své ohodnocení zvýšili.

Jak moc s žebříčkem dnes pracují samy firmy?

V dlouhodobém pohledu je to jakési zhodnocení jejich práce a aktivit vůči mladé generaci. Projevuje se pohled, který zaměstnavatelům dáváme – aby byli připraveni na to, co mladá generace vlastně požaduje.

Mě osobně třeba překvapilo očekávání jistoty a stability. Možná to souvisí i se současnou dobou a potřebou mít jistotu. Na druhou stranu je tu i to zohlednění osobních potřeb. Myslím, že díky žebříčku se změnilo uvažování firem a vidí, že je pozdě cílit na mladé až na vysoké škole.

Jaká je dnes šance, že se studenti do své vysněné firmy dostanou?

U firem na vrcholu žebříčku bude přetlak zájemců vyšší a mnohdy je počet přijatých v řádu procent. Některé poradenské firmy mají stovky zájemců a do finálního výběru se dostane pár šikovných lidí.

Přinesl žebříček nějaké překvapení?

Mě osobně překvapuje, že zhruba jen osm procent respondentů uvádí, že by po škole chtělo podnikat. To trochu klesá a naopak roste počet zájemců o klasické zaměstnání. A teď je otázkou, jestli je to dobře, nebo špatně.

Hraje roli, jestli je firma česká, nebo jde o nadnárodní korporaci?

Zásadní roli to nehraje. Obecně je známo, že zahraniční společnosti jsou nastavené na spolupráci s mladou generací od svých zahraničních matek, dělají to dlouhodobě a jsou v tom dobré. České firmy naopak dokáží konkurovat atributy, jako je jistota, stabilita, a dokáží nabídnout práci ve službách, které používá milion lidí po celém světě.