Řecko získalo nejcennější starověkou minci vyraženou po vraždě Caesara

Do majetku Řecka se vrátilo 29 starověkých artefaktů v hodnotě více než 20 milionů dolarů, tedy asi 440 milionů korun. Jde o zlaté šperky, různé mramorové a bronzové sošky a také nejcennější starověkou minci na světě, kterou vyrazili k oslavě atentátu na Caesara.

Informace i záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

V rámci takzvaného repatriačního ceremoniálu je minulé úterý předal řeckému konzulátu Bezpečnostní úřad v New Yorku. A to jen pár dní před řeckým Dnem nezávislosti.

Některé starožitnosti patřily člence správní rady Metropolitního muzea umění Shelby White, která jich několik zapůjčila k vystavování - jako sbírku lidských a zvířecích sošek z doby 5000 až 3500 let před naším letopočtem, jejíž hodnota se odhaduje na tři miliony dolarů.

Newyorští vyšetřovatelé ale zjistili, že artefakty z Řecka vyvezli a dostali na trh pašeráci, a proto je i ve spolupráci s investorkou do umění a muzejní sběratelkou zabavili a Řecku vrátili.

Asi největší rozruch ze všech artefaktů vzbudil takzvaný Brutův aureus - nejcennější starověká mince na světě, která se v roce 2020 vydražila za 3,5 milionu dolarů, tedy asi 80 milionů korun. Jak symbolizují dýky i nápis „Eid Mar“ na její rubové straně, byla vyražena k oslavě úspěšného atentátu na římského císaře Julia Caesara - dva roky po jeho smrti v roce 42 před naším letopočtem.

„Po obou stranách rubové strany mince můžete vidět dvě dýky a mezi těmi dýkami můžete vidět čapku - frygickou čapku. Tu nosili římští otroci, když byli osvobozováni, když jim byla udělována svoboda,“ vysvětluje symboliku Lucia Carbone, kurátorka sbírky římských mincí z Americké numismatické společnosti.

„Takže kombinace dýk a frygické čapky znamená svobodu pomocí zavraždění tyrana. Takže zotročení Římané byli osvobozeni zavražděním tyrana pomocí dýk reprezentujících atentát na Julia Caesara,“ doplňuje.

Na světě existuje jen 80 autentických exemplářů této mince, z toho jsou pouhé tři zlaté. Jednu vystavuje Britské muzeum, druhá je v majetku německé centrální banky Deutsche Bundesbank a o existenci poslední se dlouhý čas spekulovalo, dokud se v roce 2020 neobjevila na dražbě aukčního domu Roma Numismatics v Londýně.

Podle detektivů ale Brutův zlatý aureus už v roce 2016 nabízeli (bez osvědčení o původu) na mezinárodním trhu umění v Mnichově, odkud byl propašován do Británie. Šéfa londýnské aukce proto letos zatkli.

„Teď si pojďme zanalyzovat ten nápis: Eid Mar. Zkratka pro Eidibus Martiis neboli ke dni březnových id, tedy 15. března. To byl důležitý den v římském kalendáři, protože to byl den, kdy se splácely dluhy. A také to byl den oslavující Annu Perennu - italskou bohyni úrody. A ta reprezentovala obnovu vegetace - začátek nového života,“ popisuje v reportáži americká odbornice na staré antické mince.

„Zavraždit Caesara na 15. března, ke dni Anny Perenny, propojuje atentát na Caesara s obnovením života, s obnovením vegetace. Takže zabití Caesara při atentátu na něj, jeho zavraždění, mělo uvést Řím do nového věku svobody - do nového života,“ dodává Lucia Carbone.

Minci dal vyrazit samotný iniciátor převratu i atentátu a jeden z vrahů Marcus Junius Brutus, který se také nechal vyobrazit na její lícové straně.

„Tady můžete vidět portrét Bruta. Navzdory faktu, že Brutus chtěl být považovaný za osvoboditele, tak následoval ikonografickou tradici iniciovanou Juliem Caesarem. Před Caesarem nebyla žádná žijící osoba vyobrazená na římské minci. A proto je Julius Caesar skutečně tím, jehož portrét měl trvalý vliv na ikonografii římských mincí všech nadcházejících let,“ vysvětluje v reportáži druhou stranu mince expertka z Americké numismatické společnosti.

„A teď se tu pojďme zaměřit na nápis: IMP. To znamená ‚imperátor‘, vyhrávající generál, který oslavuje triumf - triumfální přehlídku. A teď se zaměříme na druhou část nápisu, která zní: L. Plaet. Cest. Zkratka pro Lucius Plaetorius Cestianus, tedy jméno mincíře. Toto je asi jediná neinovativní část z ikonografie a nápisů této mince, protože víme, že jména mincířů z dozorčího triumvirátu se začala objevovat na římských mincích už ve 2. století před naším letopočtem,“ dodává Lucia Carbone.

Předešlý rekord nejcennější starověké mince na světě držel řecký statér z antického města Pantikapaion vyražený mezi lety 350 a 300 před naším letopočtem, který se v roce 2012 prodal za 3,25 milionu dolarů. Vysoce kvalitní portrét Satyra na líci jej s jemnými detaily a expresivitou zařadil mezi největší mistrovská rytecká díla. Brutův zlatý aureus je ale zřejmě ještě vzácnější.

„Ve svém designu nese inovace představené už v dřívějších dekádách Římské republiky. Rubová strana pomocí dýk a frygické čapky symbolizuje svobodu získanou zavražděním Caesara. Ale lícová strana s portrétem Bruta a titulem IMP ukazuje, že dokonce i Brutus se musel podvolit inovacím představeným Caesarem,“ uvádí dál v reportáži odbornice.

„Tato mince shrnuje rozpory v ideálech vrahů Caesara. Na jedné straně chtěli vrátit ideály Římské republiky, ale na druhé straně přijali imperátorský styl představený Juliem Caesarem,“ dokončuje výklad Lucia Carbone z Americké numismatické společnosti.

Nedávná zpráva Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) už dříve nařkla Metropolitní muzeum umění v New Yorku z toho, že nějakou vazbu na pašeráky a lupiče má až okolo 1000 předmětů v jeho sbírkách. Mluvčí galerie nicméně serveru CNN uvedl, že instituce je „lídr“ v posouvání sběratelských standardů a iniciovala už „mnoho“ repatriací takto nelegálně obchodovaných artefaktů.

Samotné město New York už od ledna 2022 vrátilo do 17 zemí asi 950 starožitností v hodnotě více než 160 milionů dolarů, čili 3,5 miliardy korun. Skoro 200 předmětů tak loni v listopadu zamířilo do Pákistánu po zatčení indicko-amerického pašeráka Subhashe Kapooora, a bezmála 60 artefaktů se vrátilo i do Itálie, přičemž některé z nich právě zabavili ve známé newyorské galerii - včetně mramorové hlavy bohyně Athény.

Přímo do Řecka pak minulý týden v rámci repatriace Vatikán vrátil tři reliéfní fragmenty neboli části výzdob z athénského chrámu Parthenon.