Změna pro územní plány. Obce by si mohly připlatit a vzít je do svých rukou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko stále řeší, jak zmenšit propast mezi nabídkou a poptávkou po novém bydlení.

Kromě nového stavebního zákona, který začal platit od 1. července a který má urychlit a zjednodušit celé stavební řízení, začali experti z Ministerstva pro místní rozvoj připravovat další novinku.

Změna se dotkne územního plánování samospráv. Zatímco doposud zajišťovala proces přípravy a projednávání územních plánů státní správa, nově by měly tyto kompetence přejít na obce samotné. Mohly by tak samy rozhodovat, co a kde může být postaveno.

Podle předsedy České komory architektů Jana Kasla současné nastavení přípravu projektů před finální výstavbou zdržuje. „Je to administrativní proces, ve kterém je samospráva závislá na rychlosti, vůli, ochotě a schopnosti státní správy administrovat všechny velmi složité úkony,“ uvedl.

Podle informací, které pro SZ Byznys poskytlo MMR, resort aktuálně připravuje takzvaný návrh věcného záměru, který předloží ještě před samotným zákonem.

„Návrh věcného záměru má být v souladu s touto koaliční dohodou předložen nejpozději v roce 2025,“ uvedl tiskový mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Petr Waleczko.

O změnách tak velmi pravděpodobně rozhodnou až noví vládní představitelé, kteří zvítězí ve sněmovních volbách příští rok.

Umožnit samosprávám pořizovat vlastní územní plány Česká komora architektů kvituje. Podle Kasla by se však tato možnost měla stát právem, nikoliv povinností. Zatímco dosud je příprava a projednávání územních plánů obcí nákladem státu, po schválení novely zákona by toto financování přešlo na jednotlivé samosprávy.

„Některé obce se bránily, že na to nemají kapacity a peníze. Řešením by bylo, kdyby byla dána možnost pořizovat a schválit vlastní územní plán pro ty obce, které pochopí, že tudy vede cesta k odpovědnému rozvoji sídel,“ uvedl Kasl s tím, že zbývajícím obcím by mohl plány zpracovat státní pořizovatel.

Lepšímu plánování výstavby v Česku by však podle slov architekta pomohla změna celého systému územních plánů, jejich obsahu i závaznosti.

„Při změně obsahu a typu územního plánu by se z plánů mohl stát opět koncepční dokument znamenající dohodu o využití území mezi volenou samosprávou a občany. Samozřejmě musí být respektovány celostátní a krajské záměry, strategické investice, ochrana přírody a krajiny, památek,“ uvedl architekt.

Přestože je územní plán pro novou výstavbu zcela zásadní, v Česku zatím brzdí řadu velkých rezidenčních i komerčních projektů, které by investoři chtěli realizovat. V mnoha lokalitách totiž nejsou plány aktuální.

S touto problematikou bojuje i hlavní město Praha, které se dosud řídí územním plánem, jenž vznikl před více než dvaceti lety. Na rozhodnutí, zda bude možné například na pozemcích bývalých průmyslových areálů stavět, tak investoři mohou čekat i roky.

Příkladem jsou Bubny-Zátory v pražských Holešovicích. Ty jsou s rozlohou 110 hektarů jedním z největších transformačních území v Praze a o jejich budoucnosti se jedná už více než deset let. Naposledy v prosinci 2020 představilo hlavní město územní studii, která navrhuje bydlení až pro 25 000 obyvatel, kompletní veřejnou vybavenost či velký centrální park. Taková výstavba si však žádala změnu územního plánu, ke které došlo zhruba až o dva roky později.