Zákon o podpoře bydlení je ve Sněmovně před schvalováním

Poslanci po více než tříhodinové debatě poslali zákon o podpoře bydlení do závěrečného kola schvalování.

Zákon stojí na třech základních pilířích, které mají ochránit více než milion obyvatel před bytovou nouzí. Počítá se se vznikem kontaktních míst v obcích s rozšířenou působností, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení.

Poradenská síť by měla pomoci člověku najít náhradu bydlení na komerční bázi, jen například s využitím hmotné pomoci pro zaplacení kauce a pro přestěhování se. Kromě samotného hledání nového bydlení mají poradci řešit právní, dávkové i dluhové poradenství.

Právě téma kontaktních míst pro bydlení byla pro poslance náročným tématem pro hledání dohody už během prvních kol vyjednávání. Opozice upozorňovala na vysoké náklady spojené s provozem původně navržené sítě.

Současný návrh zákona o podpoře bydlení počítá proti dřívějšímu vládnímu návrhu s 115 místy. Původně návrh počítal s téměř dvojnásobkem. Během běžného fungování dnes vyčísluje ministerstvo pro místní rozvoj roční náklady tohoto opatření na takřka půl miliardy korun.

Kromě nových kontaktních míst má podle návrhu vzniknout také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a systém finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.

Totiž výměnou za svěřenou nemovitost bude stát vlastníkům bytů garantovat, že v okamžiku, kdy nájemník způsobí škody nebo nezaplatí nájem, vyplatí mu za něj náhradu.

Zákon předpokládá trvání garantovaného pronájmu, do kterého plánuje stěhovat nájemníky v bytové nouzi, a to na dva roky s možností prodloužení o maximálně jeden rok. Celkové roční náklady má toto opatření stát podle MMR ročně zhruba 310 milionů korun.

Podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) by do systému mělo každoročně přibývat tři tisíce bytů, z toho 2 000 by mělo být obecních a 1 000 soukromých.

„Fond ale můžeme vytvářet až v momentě, kdy budeme mít hotový schválený zákon. Jsme tedy ve fázi mapování dostupných bytů po celém Česku a čeká nás faktické jednání s vlastníky,“ uvedl pro SZ Byznys ministr s tím, že motivovat k tomu, aby byty vlastníci vložili do systému, chtějí jak obce, tak soukromé vlastníky.

Norma dále předpokládá asistenci v bydlení, která bude mít za úkol podpořeným domácnostem pomoci udržet si bydlení a zároveň minimalizovat rizika pro majitele a sousedy.

Součástí této činnosti má být například zajišťování peněz a nakládání s nimi, řešení zadlužení ohrožující bydlení, pomoc s připojením energií a také udržování sousedských vztahů, případně řešení už vzniklých sporů.

Další pozměňovací návrhy například upravují pravidla pro výpověď z nájmu. V případě neochoty spolupráce s asistencí může podle znění návrhu zákona dojít k výpovědi smlouvy.

Poslanci kromě celkového efektu zákona na situaci bydlení v Česku diskutovali pozměňovací návrh, který by do modelu podpory v bydlení zahrnul také Úřad práce. Ten by měl nově vydávat závazná stanoviska k doporučení bytového podpůrného opatření.

„Jediné místo, které má informace o skutečné finanční situaci obyvatel v Česku je Úřad práce,“ komentoval návrh chystané reformy dávek v souvislosti se zákonem o podpoře bydlení ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) poslancům řekl, že zákon nepředstavuje „všespásné řešení“, ale základ, který jinde v Evropě funguje. Norma by měla pomoci zhruba 160 000 lidem s příjmem domácnosti do 1,43 životního minima, kteří jsou ohroženi bytovou chudobou, získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech. Má dostat do systému existující byty, uvedl ministr.