Článek
Podle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) je více než milion obyvatel v Česku na hranici takzvané bytové nouze. Jejich výdaje na bydlení jsou totiž vůči příjmům tak vysoké, že si do budoucna budou moci jen těžko své bydlení udržet.
Rezort pod vedením ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) tak už více jak rok chystá zákon o podpoře bydlení, který má trend přibývajících rodin, které potřebují pomoc, po letech zvrátit.
Zhoršující se situaci v bydlení mají vyřešit kontaktní místa, na kterých budou úředníci nabízet poradenství, posuzovat bytovou nouzi a navrhovat možnou podporu. Rezort také chystá systém garancí pro soukromé majitele, kteří byty pronajímají, a kompenzace pro obce pronajímající byty v rámci obecního podporovaného bydlení. Fungovat má také takzvaná asistence v bydlení, tedy podpora nájemníků. Ta je podle MMR nezbytná, aby lidé své bydlení neztratili, ale i pro zmenšení rizik pro majitele bytů i sousedy.
Všechny tyto kroky mají podle aktuálního výpočtu rezortu vyjít státní rozpočet každý rok na 1,468 miliardy korun. Největší položkou na seznamu má být právě asistence. Dále také poradenství v obcích.
Náklady zákona o podpoře bydlení
Náklady zákona | |
---|---|
Opatření financovaná dle zákona | Roční náklady v pátém roce |
Poradenství v obcích | 439 mil. Kč |
Obecní podporované byty | 182 mil. Kč |
Asistence | 561 mil. Kč |
Bydlení s garancí pro vlastníky bytu | 227 mil. Kč |
Krajské úřady a rezorty | 57 mil. Kč |
IT systém | 2 mil. Kč |
Celkem | 1,468 mld. Kč |
Zdroj: MMR |
Konkrétně asistence, poskytování garancí a podnájemního bydlení a obecní podporované bydlení mají být financovány výkonově. Za každou podporovanou osobu nebo za poskytnutý byt bude poskytovatel čerpat příspěvek. Ten bude vyplácet krajský úřad.
Rezort proti kritice příliš vysokých vynaložených nákladů argumentuje tím, že finanční dopady bytové nouze, kterou je v Česku postiženo více než 150 tisíc lidí, jsou výrazně vyšší. Podle dat ministerstva totiž průměrná domácnost v bytové nouzi stojí stát ročně 61 tisíc korun. Celkově se náklady na bytovou nouzi bez přijatého zákona pohybují aktuálně ročně kolem čtyř miliard korun.
V prvním roce po přijetí zákona by měl stát utratit necelou miliardu korun. V roce 2028 už by měly být výdaje na plánované výši – 1,5 miliardy korun.
V prvních letech padnou kvůli dalším výdajům největší částky. Jde například o náklady spojené se zdravotním stavem osob v bytové nouzi nebo náhradní rodinnou péčí, a suma se tak dostane na přibližně čtyři miliardy korun.
Celkové výdaje se ale podle rezortu budou každý rok snižovat a se situací, která je dnes, se vyrovnají v šestém roce fungování zákona. Pak by měl systém začít vycházet levněji, bytová nouze by totiž měla u části postižených ustávat. Do 10 let by se měl podle plánů rezortu počet lidí v bytové nouzi snížit nejméně o 30 procent.
Ekonomický model, který kalkuluje dopady zákona o podpoře bydlení, predikuje konkrétní výsledky.
Dopady opatření zákona o podpoře bydlení
Dopady jednotlivých opatření zákona | |
---|---|
Varianta | Domácnosti v bytové nouzi po 15 letech |
Bez zákona | 81 214 |
Mix opatření | 40 414 |
Pouze poradenství a sociální služby | 49 955 |
Pouze bydlení | 70 019 |
Zdroj: MMR |
„Problematika nedostupnosti bydlení je velice komplikovaná. Víme, že pouze výstavba situaci nevyřeší. Tento zákon je pouze dalším dílem mozaiky. Chystáme rozsáhlé investice do výstavby a rekonstrukcí, protože schopnost některých obcí je v otázce výstavby velice omezená. Zároveň chceme také zjednodušit družstevní výstavbu,“ dodal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).