Článek
Vláda schválila odklad účinnosti stavebního zákona. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) je smyslem odkladu získat čas na přípravu věcné novely. Tu chce předložit v polovině letošního roku. Základem má ale zůstat verze stavebního zákona, kterou opozice připravila ještě před loňskými podzimními volbami.
Aktuální návrh ministra počítá s částečným odkladem zřízení speciálního stavebního úřadu a státní stavební správy.
Dnes jsme ve @strakovka schválili částečný odklad účinnosti nového stavebního zákona, abychom napravili chyby minulé vlády. Chceme více hájit zájmy občanů, zdigitalizovat stavební řízení, zachovat princip „Jeden úřad, jedno razítko“. Novelu předložíme v polovině tohoto roku.
— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) February 2, 2022
Jedním z důvodů, proč minulá vláda chtěla odpojit státní stavební správu od samosprávy, bylo zajištění nezávislosti. Tento důvod ale současný ministr pro místní rozvoj odmítá, stavební rozhodování by se podle něj oddálilo od lidí a od místního prostředí.
„Stavební úřady jsou na obecních úřadech historicky z dobrého důvodu. Jsou to právě úředníci místních stavebních úřadů, kdo nejlépe zná místní podmínky. Nejde jen o to, že se mohou kdykoliv zajít podívat na staveniště, které nemají 50 kilometrů od úřadu, ale často doslova přímo pod nosem,“ řekl v dřívějším rozhovoru pro SZ Byznys Bartoš.
Plánované změny nového stavebního zákona
Platné znění zákona:
Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním by měly být jednotlivé stavební úřady organizované podobně jako třeba u Finanční správy.
Podle platného znění nabyde nový stavební zákon účinnosti v polovině roku 2023, některé změny už ale začnou platit od 1. ledna příštího roku.
Orgány stavební správy už nebudou orgány územních samosprávných celků (obcí a krajů) jako doposud, ale státní správa na úseku veřejného stavebního práva bude zajišťována už jen státními orgány. Státní stavební správu tvoří:
- Nejvyšší stavební úřad,
- Specializovaný a odvolací stavební úřad,
- krajské stavební úřady.
Návrh změny:
Představitelé stran vládní koalice, tedy ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a Pirátů, přijali návrh na roční odklad účinnosti většiny nového stavebního zákona.
Cílem chystané předlohy je hlavně oddělit a odložit vznik krajských stavebních úřadů jako orgánů státní stavební správy.
Do konce tohoto roku zároveň chce, aby Sněmovna probrala věcnou novelu stavebního zákona jako takovou. Až ta bude mít podle ministra za cíl zcela zvrátit vznik Nejvyššího stavebního úřadu.
„Jednalo by se o nový úřad, který by měl stovky úředníků, část by se sice přesunula z jiných úřadů, ale velká část by byla nová a duplicitní. Ve zkratce – nemyslíme si, že problém byrokracie vyřešíme zřízením nového úřadu. Na tomto panuje politická shoda,“ okomentoval věc ministr.
Úkoly, které nový zákon svěřoval Nejvyššímu stavebnímu úřadu, by podle Bartoše mělo vykonávat Ministerstvo pro místní rozvoj.
Nejvyšší stavební úřad
Podle doposud platného znění stavebního zákona
V čele státní stavební správy měl stát Nejvyšší stavební úřad, který měl vzniknout a převzít roli a některé činnosti Ministerstva pro místní rozvoj.
Nemělo jít však o prostý převod agendy z ministerstva na Nejvyšší stavební úřad. Úřad měl mít více pravomocí a zároveň silnější postavení ve struktuře státní stavební správy, než má aktuálně Ministerstvo pro místní rozvoj.
Nejvyšší stavební úřad má být ústředním správním úřadem, a to nejen ve věcech stavebního řádu, ale i ve věcech územního plánování a vyvlastnění.
Myšlenku Nejvyššího stavebního úřadu plánuje MMR nahradit takzvanou integrací procesů. Jádrem má být digitalizace. Úředníci, občané nebo firmy, kteří staví nebo stavbu plánují, budou do systému přistupovat vzdáleně, přičemž by měl zůstat zachován princip „jeden proces jedno razítko“.
Takzvaný Portál stavebníka, ve kterém by se měla v příštích letech odehrávat většinová stavební administrativa, ale už dnes hlásí zdržení. Systém podle slov ministra totiž nemůže vzniknout, dokud není k dispozici nový stavební zákon jako takový.
„Nejde digitalizovat proces, když nevíme, jak bude vypadat. Děláme ale vše pro to, aby systém vznikl paralelně se zákonem a mohl být spuštěn v roce 2024, tedy s účinností upraveného zákona,“ dodal Bartoš.
Nový stavební zákon počítá s digitalizací stavebního řízení:
- O stavební povolení bude možné požádat klidně z domova z gauče v obýváku.
- Komunikace s úřady bude transparentnější a bude jednodušší hlídat dodržování lhůt.
- Komplexní digitalizace měla být podle plánů minulé vlády dokončena v polovině roku 2023. Dnes noví vládní představitelé čekají v souvislosti s plánovanými změnami zpoždění. Portál stavebníka by měl začít fungovat o rok později, v roce 2024.
Odložení účinnosti někteří tleskají
Proti dodržení plánovaného termínu účinnosti se krátce po výsledcích parlamentních voleb ohradilo například Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR). To usiluje o odklad účinnosti alespoň o osmnáct měsíců.
„To je minimální doba nezbytná pro to, aby byla současná podoba stavebního zákona upravena a zohlednila návrhy předkládané v předchozích měsících. Ty mají za cíl zmírnit negativní dopady stavebního zákona na funkčnost stavebního řízení, na lidi v regionech i na státní rozpočet, na něž jsme dlouhodobě upozorňovali,“ řekl předseda SMS ČR Stanislav Polčák.
S dalším projednáváním těch nejnutnějších změn souhlasí ale i například největší český rezidenční developer Dušan Kunovský ze společnosti Central Group.
„Není to tak, že by vše ve stavebním zákonu bylo jednoznačně špatně. Nová vláda přináší požadavky a my s nimi souhlasíme. Věřím, že úprava by se měla projednat v horizontu nejbližších měsíců. Odklad účinnosti by měl být co nejkratší – půl roku, zcela mezně do roku. Vše ve stavebnictví totiž trvá dlouho. Po schválení první efekt, který se projeví na trhu, bude nejdřív po dvou letech,“ okomentoval Kunovský v nedávném rozhovoru pro SZ Byznys.
K odkladu není důvod, brání zákon autorka
Na úvahy o odložení účinnosti reagovala také bývalá ministryně pro místní rozvoj a čerstvá šéfka poslaneckého výboru pro regionální rozvoj Klára Dostálová (za ANO), která za původním stavem stavební normy primárně stojí.
„Opravdu není důvod posouvat účinnost nového stavebního zákona. Uvádět jako důvod odkladu účinnosti nového zákona zpožďování digitalizace stavebního řízení nedává smysl,“ vyjádřila se během minulých debat o možném odkladu Dostálová pro SZ Byznys.
Digitalizace se podle jejích slov musí stihnout už jen z toho důvodu, že jsou na ni vyčleněny peníze z fondů EU, které se musejí vyčerpat v průběhu roku 2023, takže odklad účinnosti by byl v tomto smyslu plýtváním prostředky a ohrožením čerpání evropských peněz.
Podle Ivana Bartoše jsou ale v současné době prostředky zatím v bezpečí. „Této situace jsme si vědomi a intenzivně ji řešíme. V tuto chvíli není čerpání prostředků ohroženo a vynasnažíme se, aby se vše stihlo řádně a včas,“ reagoval v rozhovoru pro SZ Byznys ministr na výrok Dostálové.
Odklad účinnosti původního stavebního zákona nyní musí schválit Parlament. První čtení vládního návrhu zákona o odkladu účinnosti nového stavebního zákona by mělo v Poslanecké sněmovně proběhnout v polovině února a do května by mohl návrh ve zrychleném projednání projít parlamentem. Novela stavebního zákona pak bude předložena v polovině tohoto roku.
