Vláda chce dát obcím zdarma pozemky na byty. Ani po roce nemá nutné razítko

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko se nachází v bytové krizi a stát řeší, jak řešit problém s nedostupností bydlení, která se týká zhruba jednoho z deseti obyvatel. Chtěl by například, aby se města a obce ve velkém pustily do výstavby bytů.

Už vloni v dubnu proto vláda rozhodla o tom, že samosprávám daruje zdarma pozemky, na kterých by mohly bytové projekty vznikat.

„Jde o pozemky, které stát vyhodnotil jako zbytné, ale zároveň vhodné svými rozměry a lokací pro potřeby výstavby dostupného bydlení,“ upřesnil Ondřej Macura, mluvčí Ministerstva financí, pod které rozvojový program spadá.

Podle zveřejněných dokumentů vybrané pozemky odpovídají velikosti zhruba 75 hektarů pozemků. Nejvíce se jich nachází v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Tam by mohly mít obce příležitost stavět dohromady na 370 tisících metrech čtverečních.

V dalších regionech už bude nabídka menší. Například ve Zlínském kraji dostanou samosprávy k dispozici pozemky o velikosti 9 tisíc metrů čtverečních. Což je pro představu zhruba rozloha pražské O2 areny. V Plzeňském a Karlovarském kraji pak stát pro obce nevyčlenil pozemek ani jeden.

Samotný proces rozdělování pozemků ale ani po roce od oznámení, že byl program vládou přijat, zatím nezačal. Není totiž ještě zcela jisté, zda může být reálně zahájen.

„V tuto chvíli jsme v bodě, kdy se vedou intenzivní jednání s Evropskou komisí, aby se zmíněné nepotřebné pozemky státu mohly bezplatně převést na obce, a to za podmínky realizace projektů dostupného nájemního bydlení,“ uvedl Ondřej Macura, mluvčí Ministerstva financí.

Ke spuštění veřejné podpory mělo podle původního plánu dojít už v první polovině letošního roku. Podle aktuálního vyjádření resortu ale zatím nelze předjímat, kdy k samotnému spuštění převodů pozemků dojde.

Podle předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Roberta Špalka je ale v seznamu pozemků jen málo těch, které se nacházejí v blízkosti velkých měst.

„Problém nedostupnosti bydlení má totiž regionální charakter a týká se především Prahy, Středočeského kraje, okolí Brna a některých dalších velkých měst,“ uvádí odborník.

Konkrétně v případě hlavního města stát nabízí necelé tři hektary pozemků v Uhříněvsi.

„Potřeba dostupného bydlení je zde tedy zcela jistě vysoká. Navíc jsou to pozemky zčásti zastavitelné bytovou výstavbou už z pohledu platného územního plánu a plně po schválení metropolitního plánu,“ doplňuje Robert Špalek.

To je totiž druhé klíčové hledisko nabízených pozemků a to, zda jsou podle územního plánu určeny k zastavění. „Obce si sice mohou upravit a změnit územní plán a přizpůsobit ho svým bytovým potřebám, ale je třeba počítat s několikaletým procesem,“ dodává předseda ČKAIT.

Zároveň dodává, že potřeba stavět je i v menších městech stále velká, měla by mít ale jinou podobu, než jsou nájemní byty.

„Často slyšíme o nutnosti získat byty pro učitele nebo lékaře. Ale, upřímně, v menších obcích může být pro tyto žádané profese atraktivnější bydlení v rodinných domech. Takže bych spíše čekal, že tyto profese se budou do okrajovějších lokalit lákat na nájemní domy nebo stavební parcely spíše než na byty,“ upřesnil předseda ČKAIT Robert Špalek.

Snaha státu motivovat obce bezplatným převodem pozemků by se mohla v řadě případů spojit i s dalším vládním programem, který má zvýšit objem výstavby bydlení. Ten v sobě kombinuje dotace a výhodné úvěry, které mohou samosprávy na projekty čerpat. Celkem má Státní fond podpory investic na tuto podporu připraveno 7 miliard korun na roky 2025 a 2026.

Podle Svazu měst a obcí ČR je ale otázka, zda budou mít obce o pozemky vůbec zájem. „Jedním z problémů je nevhodnost některých vytipovaných pozemků. Obce často zjišťují, že pozemky nemají odpovídající infrastrukturu, jsou špatně přístupné nebo nejsou pro budoucí obyvatele atraktivní,“ uvedla mluvčí Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) Alexandra Kocková v lednu pro iDnes.

Postavit ale požadovanou infrastrukturu, jako jsou přípojky a podobně, může být podle Roberta Špalka drahé. „Není to jen o napojení na sítě a komunikace, ale i občanská vybavenost, jako jsou školy, školky, zdravotnická zařízení a další služby. Pokud není v okolí nové bytové výstavby dostatečná kapacita veškeré infrastruktury, musí ji obce započítat do svých nezbytných nákladů,“ potvrdil předseda ČKAIT.

Obce mají obavu také o skladbu nájemníků. „Obávají se, že by mohlo přilákat nájemníky z jiných regionů, což může narušit místní komunitu nebo zvýšit potřebu dalších služeb, například v oblasti sociální péče,“ popsala obavy některých členů svazu Kocková.