V Praze mohou vyrůst nové kanceláře. Developeři ale nevědí, zda jim vydělají

Po téměř dvouletém stavebním půstu by se v Praze opět mohly začít stavět kanceláře. Aktuálně je podle dat poradenské společnosti Savills v odpovídajícím stádiu přípravy celkem 16 projektů administrativních budov.

„V průběhu následujících 12 až 18 měsíců by teoreticky mohla být zahájena jejich výstavba,“ uvedl Pavel Novák, vedoucí oddělení pronájmu kanceláří Savills. To znamená, že tyto projekty mají splněny všechny „papírové“ náležitosti a teď je na developerovi, zda se pustí do samotné reálné stavby.

Realita může ale podle jeho slov být výrazně skromnější. Trhu se totiž v posledních letech příliš nedaří.

Kromě prudkého nárůstu cen stavebních materiálů, který se ve stavebnictví drží už od pandemie koronaviru, a dlouhých povolovacích procesů se v posledních dvou letech k problémům přidal ještě výrazný růst úrokových sazeb, který zdražuje financování nových projektů.

„Ačkoli se tržní nájmy zvyšují, není tento růst dostatečný na to, aby pokryl rostoucí výdaje developerů. Vyšší úrokové sazby navíc vedou k tomu, že investoři, kteří pak od developerů často projekty kupují, požadují vyšší výnosy z nemovitostních investic, což snižuje jejich tržní hodnotu,“ vysvětluje Pavel Novák ze Savills.

Tato kombinace faktorů vedla k výraznému omezení nové výstavby kancelářských prostor. Konkrétní data mluví jasně. Podle dat Prague Research Forum od června 2022 do konce loňského roku v Praze nezačala stavba žádné administrativní budovy. Dokončeno bylo 98 400 metrů čtverečních, což je stále výrazně pod dlouhodobým průměrem, meziročně zhruba o třetinu.

V letošním roce bude výsledek podle Pavla Nováka ze Savills ještě horší. „V roce 2024 bude dostavěno cca 84 000 metrů čtverečních v deseti budovách. V šesti případech jde o rekonstrukce, u čtyř novostaveb naopak započala výstavba ještě před červnem 2022,“ uvedl vedoucí oddělení pronájmu kanceláří.

V loňském roce dokončila tři komerční budovy například Penta Real Estate. Dvě v lokalitě Rezidence Waltrovka a budovu Masaryčky u Masarykova nádraží. V letošním roce ale další nezahájí. „Máme ale několik projektů v přípravě,“ říká Pavel Streblov, obchodní ředitel společnosti Penta Real Estate.

Na realizaci podle jeho slov čeká například budova Churchill III u Hlavního nádraží nebo budova bývalé pošty v Hybernské ulici, kterou čeká přestavba na kanceláře a coworkingové prostory.

Navzdory nepříznivé situaci na trhu mluví o začátcích stavby například Leoš Anderle, výkonný ředitel společnosti Sekyra Group, a to konkrétně o kancelářské budově České spořitelny v rámci projektu Smíchov City.

„Přípravné práce se již rozběhly,“ uvedl ředitel developerské skupiny. Budoucí sídlo České spořitelny je součástí projektu, který je svou velikostí jedním z vůbec největších v Česku. Stavba byla zahájena v září 2020 a má probíhat až do roku 2032.

Další rok s omezenou výstavbou administrativních budov, který experti na pražském trhu očekávají, se ale naplno projeví o další rok později.

„V roce 2025 spadne objem dokončené výstavby na nejnižší úroveň za minimálně posledních deset let a plocha nově postavených kanceláří nejspíše nepřesáhne ani 17 000 metrů čtverečních,“ predikuje Novák ze Savills.

Vývoj by v dlouhodobém horizontu mohl znamenat problém pro tuzemské firmy, protože postavené kanceláře již nemusí stačit.

„Je tím narušen přirozený životní cyklus trhu budov, kdy staré budovy dosluhují a nedokážou nabídnout moderní řešení a často mění využití z kanceláří na jiné (byty, hotely), a naopak nové stavby dokážou reagovat na moderní požadavky (energetická úspornost, efektivita, estetika či komfort pro zaměstnance),“ upozorňuje vedoucí oddělení pronájmu kanceláří Savills.

Z rostoucího problému budou profitovat hlavně pronajímatelé. Přetlak poptávky totiž vyžene ceny nájemného prudce vzhůru.

„Očekáváme další růst nájemného. Registrujeme, že poptávka po kancelářích se zvyšuje. Souvisí to mimo jiné s implementací ESG (udržitelné investování, pozn. redakce). Řada nájemců se chce přesunout do nových prostor, které plní všechna environmentální kritéria,“ potvrzuje Leoš Anderle, výkonný ředitel Sekyra Group.

Nejistotu na trhu s komerčními nemovitostmi není vidět ale pouze v Česku. Sleduje ji celá Evropa. Podle dat společnosti Morningstar se už téměř rok stahují z realitních fondů drobní investoři. Měsíčně z nich vyberou zhruba miliardu eur. Důvodem je už zmiňovaný vývoj úrokových sazeb. Vzhledem k tomu, že éra levných peněz je pryč, fondy ztratily na atraktivitě, píše například agentura Bloomberg.

Právě na sazbách bude stát další vývoj. Pokud by Evropská centrální banka přistoupila k jejich snížení, atraktivita trhu by mohla opět růst. ECB od loňského podzimu drží základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta, zatímco americká centrální banka (Fed) má základní úrok v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Sazby jsou tak nejvýše za více než 20 let.

Optimistický je kolem budoucnosti tuzemského trhu například Tomáš Trčka, generální manažer realitního fondu Trigea ze skupiny Partners.

„Stále věřím kancelářím. Firmy stále řeší, jestli je home office v pořádku, nebo ne. Z mých zkušeností ale mohu říci, že rozhodně žádný masivní přechod na práci z domova nenastal. Proto si myslím, že z hlediska potřeby kancelářských prostor na tom tato část trhu není špatně,“ uvedl.

Neobsazenost kanceláří ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku klesla na 7,2 procenta a celková rozloha volných kanceláří na konci roku dosáhla 280 700 metrů čtverečních.