Článek
Od ledna příštího roku se změní systém, jakým doposud fungovaly dražby a aukce. Začne totiž platit nový zákon o veřejných dražbách.
V praxi bude změna zákona znamenat jediné – aukce, na které se dosud nevztahovala prakticky žádná pravidla zákona, naplno nahradí dražby. Změnu pocítí všichni účastníci prodeje nejvíce v nových pravidlech pro převod vlastnictví.
Zatímco v případě dražeb dochází k mírnému rozvolnění podmínek, protože dosud přecházelo vlastnické právo u veřejné dražby už finálním příklepem, nikoliv až podpisem kupní smlouvy, u aukcí půjde o pravý opak. Zadavatel bude mít nově povinnost kupní smlouvu s vítězem podepsat, a to i navzdory tomu, že nebude spokojen s finální výší příhozu.
Státní výjimka
Stát se ale nyní snaží vyjednat výjimku pro prodej státního majetku. V rámci novely zákona o majetku České republiky totiž v Poslanecké sněmovně nyní leží pozměňovací návrh, který by v případě elektronického prodeje státního majetku nastavil vlastní a poněkud přívětivější podmínky.
„V případě, že bude tento návrh schválen ve třetím čtení, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a další státní úřady a organizace získají výjimku z povinnosti postupovat podle zákona o veřejných dražbách, aby mohly realizovat specifika nakládání s majetkem státu,“ uvádí Petr Waleczko, tiskový mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj, které za zákonem o veřejných dražbách stojí.
V praxi by podle znění pozměňovacího návrhu, který připravil poslanec Jiří Havránek (ODS) mělo jít o to, aby Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který prodeje státního majetku organizuje, mohl navzdory zákonu v aukcích pokračovat, jako tomu je dosud.
Stát, kraje a obce by tak byly při prodeji majetku, kde se finální kupec hledá pomocí licitování ceny, jediným prodávajícím, který bude mít od ledna příštího roku po zahájení aukce možnost od prodeje nakonec odstoupit.
Redakce SZ Byznys oslovila poslance Jiřího Havránka s dotazy k jednotlivým záměrům pozměňovacího návrhu. Dosud na ně ale nereagoval.
Cílem není prodej
Hlavním argumentem úřadu, proč by měl být současný systém zachován, je, že výběrové řízení pomocí elektronické aukce nemá za primární cíl prodej uskutečnit. Ale například si majetek „nanečisto ocenit“. Navzdory tomu, že v aukčním řádu Elektronického systému aukcí stojí, že účastník výběrového řízení je povinen předem odsouhlasit předložené znění kupní smlouvy a zavazuje se ji v případě vítězství uzavřít.
„Návrh kupní smlouvy je zveřejněn z důvodu efektivity a zrychlení procesů. Současně z důvodu právní jistoty prodávající státní instituce, že podmínky kupní smlouvy jsou pro kupujícího akceptovatelné. V žádném případě to však automaticky neznamená, že kupní smlouva bude uzavřena,“ reagovala tisková mluvčí ÚZSVM Michaela Tesařová.
Na stejném principu ale dnes fungují také všechny ostatní aukce, které organizují soukromí dražebníci. Podle ředitele aukcí a dražeb v realitní společnosti Gavlas Ondřeje Gavlase tak není překvapením, že se chystaná výjimka může zdát z pohledu dražebníka nespravedlivá.
Obavy s dopadů nového zákona
„V důvodové zprávě k novému zákonu o veřejných dražbách zákonodárce uvádí, že je novela potřeba právě z proto, aby kupující (účastníci aukce) nebyli zmateni rozdílnými podmínkami jednotlivých dražebníků,“ uvedl Ondřej Gavlas s tím, že právě stát by měl být primárním článkem, který bude na dodržování nového zákona trvat.
Dražebníci se totiž v rámci nového zákona, který z aukcí fakticky vytvoří nové veřejné dražby, obávají důsledků.
„Jelikož nový zákon neumožňuje aplikovat limitní cenu, které když není dosaženo, prodávající nemusí nemovitost prodat, předpokládáme odklon zájemců o tuto formu prodeje z volného trhu,“ uvedl pro SZ Byznys Ondřej Gavlas.
„Ideální by samozřejmě bylo ponechat možnost konání aukcí pro všechny subjekty trhu,“ dodává dražebník.
Pozměňovací návrh mimo jiné argumentuje také potřebou státních organizací odstoupit od podpisu kupní smlouvy například v případě, že až po proběhlém výběrovém řízení o věc projeví dodatečně zájem jiné složky státu nebo státní organizace, nebo se zjistí, že existuje veřejný zájem, aby byl majetek převeden na územním samosprávný celek, který dorovná zájemcem nabídnutou cenu.
Je ale na místě podotknout, že vyhradit si specifické podmínky, za kterých vzniká právo odstoupit po dražbě od kupní smlouvy, umožňuje i nový zákon o veřejných dražbách, ale to v rámci dražební vyhlášky, která pro takové případy stanovuje specifická pravidla.
Pozměňovací návrh, který nyní čeká na projednání, schvaluje Ministerstvo financí, pod které ÚZSVM kompetenčně spadá.
„Co se týče samotného návrhu, Ministerstvo financí s ním souhlasí. Elektronická výběrová řízení byla spuštěna již v roce 2018 a jsou pro veřejnost standardním a osvědčeným způsobem prodeje nepotřebného státního majetku. O tom svědčí i více než tři miliony unikátních návštěvníků systému, více než 33 tisíc uskutečněných výběrových řízení, z nichž stát získal již téměř čtyři miliardy korun,“ uvedl tiskový mluvčí resortu Petr Habáň.
