Článek
Do nového centrálního systému stavebního řízení se po měsíci od jeho spuštění dosud nepřihlásilo asi 500 stavebních úřadů a dotčených orgánů, jako jsou například městské úřady, hasičské sbory nebo orgány na ochranu přírody a další. V nové digitalizované soustavě tak aktuálně chybí zhruba třetina potřebných subjektů.
„Pro správné fungování digitalizace stavebního řízení je potřeba, aby se do něj přihlásily všechny organizace, kterých se to podle zákona týká. Z celkových 1400 jich v systému stále zhruba 500 chybí – jedná se hlavně o dotčené orgány,“ uvedl mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Petr Waleczko pro SZ Byznys.
Úřady jsou přetížené
Důvodů, proč se do nového systému ani po čtyřech týdnech, kdy oficiálně začal platit nový stavební zákon a s ním i nová digitalizace, některé organizace nepřihlásily, může být více.
Na dlouhodobě nedostatečné personální kapacity totiž v současnosti navazuje zahlcenost úřadů a dotčených orgánů papírovými podáními. Těch je nebývale vysoké množství z toho důvodu, že stavebníci v obavě, jak bude probíhat stavební řízení podle nových pravidel, spěchali s dokončením projektu a podáním žádosti do konce letošního června. Dnes na úřadech leží těchto žádostí tisíce a úřady nestíhají.
„Loni v červnu jsme v posledních dvou týdnech obdrželi 100 žádostí. Letos za poslední červnový týden jich bylo 900,“ komentovala vedoucí odboru táborského stavebního úřadu Jitka Doležalová.
Úředníci musí sledovat změny každý den
Mimo samotný fakt, že se do centrálního systému ještě nepřihlásila asi třetina potřebných organizací, se v souvislosti s digitalizací od jejího spuštění řeší řada dalších problémů, které jsou s ní spojené. Úředníci od prvního dne upozorňují na technické nedostatky a chyby, které jim práci s novým systémem komplikují.
Ty se snaží MMR za běhu řešit. V této souvislosti v sobotu informoval ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na sociální síti X, že informační systém pro stavební řízení prošel novou aktualizací. Úředníci se tak po víkendu vrátili k nové verzi systému, s jejímiž funkcemi se znovu tento týden učili pracovat.
Zmatkům, které v posledních týdnech zažívá zhruba 13 tisíc úředníků na stavebních úřadech, se podle Roberta Špalka, předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), dalo zabránit.
Digitalizace a účinnost rozsáhlé rekodifikace stavebního práva se podle jeho slov neměly nerozbíhat ve stejný okamžik.
„Proč se nemohl samostatně zdigitalizovat původní proces a po odladění do něj implantovat nový zákon, se jen těžko chápe. Ministerstvo pro místní rozvoj bude muset hasit požáry na dvou frontách a už nyní z praxe slyšíme, že to může vést k zamrznutí stavebnictví na úrovni povolování stavebních záměrů i na několik měsíců,“ uvedl pro SZ Byznys Robert Špalek.
Stavebníci budou na povolení čekat
Navzdory nedostatkům spojeným s digitalizací ale za první týdny, kdy nový systém běží, se stavebníci pokouší o první podání.
„Od prvního července uživatelé poslali přes portál stavebníka přes 4200 žádostí. Na druhé straně dosud úředníci v Informačním systému stavebního řízení začali pracovat se 2300 z nich. To je asi 54 procent,“ komentuje aktuální stav mluvčí MMR Petr Waleczko s tím, že z celkem 1900 řízení jich úřady dokončily zatím dvě stovky. Nejednalo se přitom o žádné stavební povolení, ale například o rozdělování a scelování pozemků nebo kolaudace.
Naopak na povolení si stavebníci podle odhadů expertů z oboru budou muset pravděpodobně počkat delší dobu než dosud.
„Očekáváme, že k určitému zdržení stavebních řízení, a tedy i výstavby nyní může dojít. Je to přechodný problém, zbytečný stres, kterému se dalo předejít. Teď už nezbývá než počkat si, až se nové procesy zaběhnou a nové nástroje vyladí do spolehlivé podoby,“ uvedl pro SZ Byznys Rudolf Vacek, Development Director společnosti Penta Real Estate.
Podle Jana Tvrdka, tajemníka městské části Praha 12, je obava stavebníků, že by se jejich projekty mohly v důsledku aktuálního dění na stavebních úřadech zpožďovat, oprávněná.
„Evidujeme až trojnásobek podání, která na úřad dorazila před prvním červencem. U nich se snažíme dodržovat stanovené lhůty, nejsem si ale jistý, jestli je to v tomto objemu reálné. U nových žádostí je potom problém systém, který nefunguje tak, jak bychom potřebovali. Tam vidím další možnost zpoždění,“ uvedl.
Za zpoždění stížnost
Rodinný dům, který se v rámci nového zákona řadí do kategorie jednoduchých staveb, by měl být nově povolen do 30 dní od podání žádosti. V případě složitějších staveb, jako je například celý bytový dům, bude mít úředník lhůtu dvojnásobnou. Stavební úřad může tyto lhůty prodloužit maximálně o dalších 60 dní.
Do konce letošního roku podle ministra Ivana Bartoše pro úředníky platí speciální překlenovací období, kdy lhůty pro vyřízení jednotlivých požadavků mohou být dvojnásobné.
Radim Loukota, místopředseda představenstva ČKAIT v souvislosti s variantou, že by stavební úřady mohly mít častěji problém s dodržováním stanovených lhůt, upozorňuje, že stavebníci mají v takovém případě možnost na úřady podat stížnost.
„Za všech okolností platí správní řád a jeho správní lhůty. Ty musí stavební úřady dodržovat a v opačném případě je možno podat stížnost,“ uvedl Loukota.
Podle ČTK proběhly také školicí webináře, kterých se zúčastnilo na tisíc úředníků. MMR prý také připravuje detailnější manuál s popisem vedení jednotlivých typů řízení v novém systému. Předpokládá, že ho zveřejní v pátek.