Hlavní obsah

Stavět bez povolení se Češi nebojí. Nový zákon je to tvrdě odnaučí

Foto: Pexels.com

Ilustrační foto.

V Česku jsou stavebníci, kteří na vydání povolení pro stavbu nečekají. Stát proti rostoucímu počtu černých staveb chce bojovat pomocí nového stavebního zákona. Získat povolení dodatečně tak bude mnohem složitější a dražší.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Česku se ve velkém staví nelegálně. Podle mluvčího Ministerstva pro místní rozvoj Petra Waleczka bylo v roce 2022 z celkového počtu více než 70 tisíc stavebních povolení každé desáté vydáno jako dodatečné, tedy na stavbu, kterou někdo začal stavět načerno.

Podle donedávna platných pravidel pro stavebníky bylo takovou stavbu možné relativně snadno a levně dodatečně povolit. Nový stavební zákon, který vstoupil v účinnost letos v červenci, však tuto možnost ztěžuje. Cílem je podle vyjádření mluvčího resortu počet černých staveb dlouhodobě snižovat.

Získat povolení stavby dodatečně bude těžké

Pokud tedy stavební úřad zjistí, že stavba byla postavena bez povolení, to dodatečné bude možné získat, pouze pokud nebude vyžadovat jakékoliv rozhodnutí o povolení výjimky z požadavků na výstavbu nebo povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu.

„V tomto vidíme kámen úrazu, protože z praxe máme zkušenosti, že v mnoha případech jde právě o černé stavby, které vyžadují povolení některé ze zákonných výjimek, např. z odstupových vzdáleností od okolních staveb, ke stavbě nevede zpevněná přístupová komunikace, část stavby zasahuje na sousední pozemek nebo je u stavby nedostatečný počet parkovacích míst,“ upozornila v únoru v článku na svých webových stránkách advokátní kancelář Petráš a Rezek.

Kromě přísnějších podmínek vydání stavebního povolení se mění i pravidla žádostí.

„Pokud bude žádost o legalizaci černé stavby zamítnuta, nepůjde požádat znovu. Navíc žádost musí být podána jen ve lhůtě do 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby,“ uvedla Eva Kuzmová, právní poradkyně České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

V případě, že by tuto lhůtu stavebník nestihl, stavbu se mu dodatečně povolit už nikdy nepodaří.

Stavebník si za nelegální stavbu připlatí

Dodatečné povolování bude pro stavebníky také mnohem dražší. Oproti běžné žádosti o stavební povolení až čtyřnásobně.

„Správní poplatek za vydání rozhodnutí o dodatečném povolení se zásadně zvyšuje. Například za rozhodnutí o povolení jednoduché stavby bude poplatek činit pět tisíc korun, pokud ale půjde o dodatečné povolení, správní poplatek bude činit 20 tisíc korun,“ popsal zvýšení cen mluvčí MMR.

U ostatních staveb je správní poplatek za vydání dodatečného povolení stanoven na 30 tisíc korun. A u vyhrazených staveb, jako jsou například dálnice, je pak stanovena výše 50 tisíc korun.

Dosud si stavební úřady za dodatečné povolení stavby účtovaly správní poplatky ve stejné výši, jako by stavebník stavbu legalizoval ve standardním procesu. U jednoduchých staveb se zpravidla jednalo o nižší tisíce korun.

Rostou poplatky, ale hlavně pokuty

Kromě správního poplatku bude muset stavebník zaplatit také pokutu. Dle starého stavebního zákona v případě nové stavby bez stavebního povolení hrozila stavebníkovi nebo vlastníkovi pokuta až jeden milion korun.

Za provádění změny stavby bez potřebného povolení činila pokuta až 500 000 Kč. Za výstavbu v chráněném území, v ochranném pásmu, na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území mohl stavební úřad uložit pokutu až dva miliony korun.

„Nový stavební zákon zvýšil všechny pokuty za porušení stavebního zákona. V případě tzv. černých staveb to je dokonce na dvojnásobek, což znamená, že za realizaci stavby bez povolení bude moci stavební úřad uložit pokutu až do výše dvou milionů korun,“ uvedl Petr Waleczko.

V případě, že by šlo o černou stavbu umístěnou ve zvlášť chráněném území, mohla by pokuta vystoupat až na čtyři miliony korun.

Celý proces dodatečného povolení stavby by podle nově nastavených lhůt ve stavebním zákoně mohl být rychlejší. Dvě řízení – o odstranění stavby a o dodatečném povolení se totiž v novele stavebního zákona spojují v jedno.

„Pro dodatečné povolení platí stejné lhůty jako pro vydání povolení pro řádně povolovanou stavbu. U jednoduchých staveb musí být vydáno do 30 dnů a u ostatních staveb do 60 dnů,“ upřesnil mluvčí MMR Petr Waleczko s tím, že tuto lhůtu si může stavební úřad ze zákonných důvodů prodloužit, maximálně až o 60 dnů.

Podle starých pravidel pro stavebníky bylo v jednoduchých věcech rozhodnutí nutné vydat do 60 dnů a u zvlášť složitých věcí do 90 dnů.

Odstranění budov zaplatí nově stát

Efektivnější by se nově podle Waleczka mělo stát také samotné odstraňování černých staveb. Nově totiž není možné řízení o dodatečném povolení opakovat. Obce navíc na odstranění nepovolených staveb už nepotřebují finance z vlastního rozpočtu.

„Jako primární problém fyzického odstranění černé stavby je dnes především jeho financování z rozpočtu obce. Protože mnoho obcí nedisponuje dostatkem finančních prostředků na odstraňování těchto staveb, zůstávají často tyto stavby v území. Nově poskytne obci finanční prostředky na výkon rozhodnutí stát. Tyto poskytnuté prostředky bude následně sám stát vymáhat po stavebníkovi černé stavby,“ popsal nová pravidla mluvčí MMR Petr Waleczko.

Zásadní změnou, která se váže na vymáhání poskytnutých prostředků po stavebníkovi, je podle právní poradkyně ČKAIT Evy Kuzmové fakt, že výkon může být podle nového stavebního zákona prováděn formou exekuce.

„V případě, že majitel uloženou povinnost sám dobrovolně nesplní a stavbu ve stanovené lhůtě neodstraní, stavba bude odstraněna exekučně,“ uvedla expertka na stavební právo.

Exekučních případů by v souvislosti s neúspěšným dodatečným povolováním staveb mohlo přibývat.

Zároveň upozornila, že odstraňování staveb podle nového stavebního zákona se u jiných než vyhrazených staveb (např. dálnice, dráhy nebo vodní nádrže) uplatní až u řízení zahájených po 1. červenci letošního roku.

Doporučované