Stavěli v povodňové oblasti. V domě mají vlastní protipovodňová opatření

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Povodně, které zasáhly mnoho míst v Česku, otevírají otázku protipovodňových opatření. Právě ta například v Brně nejsou v značné míře dokončena.

„Aktuálně platný rozsah záplavového území při stoleté vodě je zhruba 10 kilometrů čtverečních a potenciálně je ohroženo více než 24 tisíc obyvatel,“ uvedl tiskový mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Situace podle developerských firem v některých lokalitách města dlouhodobě blokuje novou výstavbu.

„V záplavové oblasti poblíž jižní části Brna se nám podařilo dokončit projekt Rezidence U Vaňkovky, kde se nachází 71 bytů a další nebytové prostory. Jsme jednou z výjimek, kterým se kvůli nedokončeným protipovodňovým opatřením podařilo stavební povolení získat. Jednalo se totiž o rekonstrukci nemovitosti, nikoliv novou výstavbu bytů,“ uvedl člen představenstva investora Brode Capital Zdeněk Lust.

Aby se však vůbec podařilo projekt uskutečnit, musel developer do projektu zapracovat vlastní protipovodňová opatření.

„Uvnitř domu máme vybudovanou retenční nádrž, která v případě velkých dešťů, upouští do kanalizační sítě vodu průběžně tak, aby objem bezpečně zvládla. V přízemí máme také obchody, které mají zhruba pět metrů vysoké výlohy. Ty bylo třeba proti riziku vody chránit. Nejpodstatnější jsou tedy protipovodňové zábrany, které jsou uskladněny v garážích. V případě potřeby se naskládají do výloh obchodů, do vchodu do domu a také vjezdu do garáží, kde vytvoří bariéru vysokou zhruba dva metry,“ popsal povinnou ochranu před velkou vodou podnikatel.

Do cen pro konečné kupující se protipovodňová opatření promítají, podle Lusta však nejde o závratné částky.

„Finanční náklady na tato řešení nebyly významné. Celý projekt stál několik set milionů korun. V tomto měřítku opatření nehrála úplně významnou položku. Kdybychom to rozpočítali do ceny na metr čtvereční, šlo by maximálně o tisíce korun,“ uvedl.

Jižní část Brna má však podle dosud zveřejněných investičních plánů potenciál pro mnohem rozsáhlejší výstavbu. Developerská společnost J&T Real Estate zde například připravuje projekt Trio Brno. Ta však zatím stavět nemůže.

„Opatřením obecné povahy v roce 2010 se v Brně upřesnily záplavové zóny, které znamenají v zásadě stavební uzávěru téměř čehokoli pro desítky hektarů jinak efektivně využitelných pozemků včetně našich čtyř hektarů. V našem případě znamená každý rok odkladu zahájení výstavby desítky milionů korun finančních nákladů navíc,“ uvedl člen představenstva J&T Real Estate Jiří Ochetz.

Další desítky milionů korun pak podle jeho slov padnou také na vlastní záplavová opatření.

„Obecně tak budou v Brně kvůli pomalé výstavbě protipovodňových opatření tisíce nedostatkových bytů uvedeny na trh později, než mohly být hotové, a tím pádem budou pochopitelně za vyšší ceny,“ dodal Ochetz za J&T Real Estate.

Podle starosty městské části Brno-jih Davida Grunda musí investoři vzhledem k zveřejněnému harmonogramu výstavby opatření, které město postupně realizuje, se situací počítat.

„To, že některé developerské projekty čekají na dokončení protipovodňových opatření v záplavových oblastech Brna, není nedostatek města. Je to předvídatelný fakt, se kterým investoři musí předem počítat. Dopředu je stanoven harmonogram výstavby, takže pokud někdo projektuje v záplavovém území, kde opatření zatím nejsou realizovaná, vnímám to spíše jako přílišnou nedočkavost developera,“ oponuje starosta.

Realizace protipovodňových opatření je podle brněnského magistrátu v současnosti rozfázovaná do tří hlavních etap, přičemž dokončení fáze, která je aktuálně ve výstavbě, se očekává v dubnu příštího roku. Urychlit výstavbu však například vzhledem k dotacím nejde.

„Jelikož se v případě protipovodňových opatření jedná o rozsáhlé liniové infrastrukturní stavby v zastavěné části města, tak má jejich příprava, ale i samotná realizace celou řadu úskalí: projektová příprava, získání stavebního povolení, majetkoprávní příprava či finance,“ upřesnil tiskový mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

„Realizaci takto nákladných staveb není možné financovat bez dotační podpory, u prioritních etap se bavíme o projektech v řádech miliard. Dotační tituly sice existují, ale nejsou otevřené permanentně, takže je třeba počkat na výzvu,“ dodal.