Stavební spořitelny našly nové uplatnění. Radí s dotacemi a mají úspěch

Stavební spořitelny v loňském roce navázaly spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí. Začaly kromě spoření nabízet také dotační poradenství v rámci programů Nová zelená úsporám a Oprav dům po babičce.

Zájem o novou službu, která má pomoci lidem čerpat dotace na energeticky úsporné renovace jejich nemovitostí, podle generálního ředitele Stavební spořitelny České spořitelny Libora Vošického za poslední měsíce kontinuálně roste. Další růst klientů však podle něj ještě přijde.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v úvodním videu.

Jaký podíl na celkové spotřebě energií v Česku mají domácnosti?

Domácnosti se na celkové spotřebě energií v České republice podílejí zhruba 30 procenty, což je poměrně vysoké číslo. Neefektivita budov je velmi vysoká, zhruba 65 procent bytů, v rodinných a bytových domech je energeticky neefektivní. Energetická náročnost je zhruba třikrát vyšší, než by měla být. Pokud by se ale zateplily a pořídily se jim adekvátní zdroje energie, jejich spotřeba by byla výrazně nižší, až o dvě třetiny.

Jak si Česko stojí v evropském srovnání?

V Evropě se v průměru domácnosti na spotřebě energií pohybují kolem 25 procent.

A máme, pokud přihlédneme k aktuálním dotačním programům, které mají motivovat k rekonstrukcím, šanci se v dohledné budoucnosti dostat alespoň na ten evropský průměr?

Ambicí České republiky je, aby byly všechny budovy do roku 2050 z pohledu uhlíkové stopy neutrální. Znamená to, že musíme výrazně zvýšit tempo energetických renovací. Stávající tempo je zhruba kolem jednoho procenta. Abychom tento cíl splnili, musíme se dostat zhruba ke třem procentům ročně.

Stavební spořitelny začaly v letošním roce poskytovat dotační poradenství. Sledujete v Buřince, že zájem ze strany majitelů starších nemovitostí o renovace s dotací roste?

O samotné dotační poradenství je zájem velký. Zhruba od ledna, kdy jsme jej naplno spustili, jsme jednali s 5500 klienty, kteří se dotazovali na to, jaký je nejvhodnější dotační program, který by mohli pro investice do energetických úspor využít.

Jsou to zároveň i ti, kteří reálně odešlou žádost o dotaci?

To určitě ne. Je to proces, který začíná tím, že se člověk snaží dostat k co největšímu penzu informací a ty si nějakým způsobem vyhodnotit. Ne pro všechny jsou vypsané dotační tituly vhodné.

Stavební spořitelny by časem měly získat pravomoce za klienty samotné žádosti odesílat a podávat. Může tato změna přitáhnout ještě více zájemců? Je ta administrativa s tou žádostí spojená natolik složitá, že to může některé klienty odrazovat?

Tak je to naše ambice. Přestože Státní fond životního prostředí proces žádosti výrazně zjednodušil, pro mnoho lidí je stále náročný a složitý. Přece jenom bavíme se o tom, že se čerpají veřejné finance a ty nikdy vlastně nebudou jednoduše čerpatelné tak, jako jsou finance, které jsou v soukromém sektoru. Náročnost je logická a my se budeme od podzimu snažit požadavek klientů zprostředkovat, což celý proces žádosti o dotaci zrychlí.

Jaká opatření klienti nejčastěji zvažují?

Nejčastějšími realizovatelnými investicemi do energetické úspory je fotovoltaika a tepelné čerpadlo, protože to je nejjednodušší způsob, jak vlastně stávající energetické zdroje nahradit. Není to ale dostačující k tomu, aby byl pokles energií v domácnosti skutečně efektivní. Je třeba primárně zamezit tomu, aby energie neutíkala z domu ven, tedy zateplovat.

V první polovině letošního roku postupně docházelo k různým změnám v podmínkách čerpání jednotlivých dotací. Jak ty změny hodnotíte?

Jsou jednoznačně pozitivní. Například v programu Oprav dům po babičce se rozvolnilo opatření, které dosud umožňovalo renovaci jenom za předpokladu, že ve vlastnictví byla pouze jedna nemovitost. Nyní žadatelé mohou vlastnit více nemovitostí, což rozhodně vedlo k většímu zájmu.

Změn se dočkala kromě samotných podmínek i výše podpory některých opatření. Snížila se například podpora pro výstavbu fotovoltaiky. Naopak se zvýšila podpora na zateplení. Jak tyto kroky mění u klientů poptávku?

Konkrétně u fotovoltaiky je to specifické. Cena fotovoltaických panelů klesá, takže se mění jak výše investice, tak také částka, kterou mohou lidé v rámci dotačních programů čerpat. Nejdůležitější ale je, aby pokračovala spolupráce ve vytváření úvěrových nástrojů, které budou v rámci renovací pro klienty výhodnější. Úroková sazba na úvěry je oproti běžné tržní sazbě zhruba poloviční. Jsou zároveň dostatečně dlouhé (až na 20 let) a nepotřebují zajištění nemovitostí. To je přesně ten instrument, který v kombinaci s okamžitými penězi z dotace umožní lidem získat prostředky na energeticky úsporné opravy.

Jaká je ta aktuální sazba, kterou nabízíte u těchto zvýhodněných úvěrů?

Sazba byla do konce roku 2024 vyhlašovaná letos v březnu ještě předtím, než došlo k sérii snížení úrokových sazeb ze strany centrální banky. Aktuálně je na úrovni 3,38, takže stále je výrazně nižší než tržní průměr. Už ale není poloviční, jako byla v době, kdy byla poprvé vyhlášena. Ale model nebo mechanismus stanovení této úrokové sazby i do budoucna bude poloviční sazba proti aktuální tržní sazbě.

Pokud by se vyplnila predikce některých hypotečních expertů a úroková sazba na konci roku klesla ke čtyřem procentům. Ta zvýhodněná by klesla na dvě procenta?

Ano. Rozhodnutí o její výši ale padne v lednu příští rok a bude záležet, jak se budou chovat tržní úrokové sazby.

Přilákala výhodnější úroková sazba klienty? Čekáte letos v této oblasti rekordy?

Zájem se opravdu zvýšil natolik, že by to pro úvěry mohl být v Buřince rekordní rok. Bavíme se o nárůstu zhruba 10 až 15 procent v porovnání s minulým rokem.

Co spolupráce s ministerstvy znamená pro budoucnost stavebních spořitelen? Minulý rok byl pro ně turbulentní a tak trochu se rozhodovalo o jejich budoucnosti.

Dosavadní činnost společně s novou službou, kterou jsme se zavázali poskytovat v oblasti dotačního poradenství, je, řekl bych, budoucností stavebních spořitelen. Jsem rád, že jsme našli ideální spolupráci v oblasti, která je důležitá nejenom pro stát, ale především celospolečensky a v neposlední řadě i klimaticky pro Českou republiku.

Právě se začátkem letošního roku se změnila výše maximální státní podpory, kterou může klient za rok získat. Klesla z 2000 Kč na polovinu. Nastala kvůli tomu nějaká změna?

Ta největší obava, jak bude vypadat stavební spoření, která ovlivnila nižší zájem, proběhla už minulý rok. Tím, že se podmínky vyjasnily a podpora alespoň částečně zůstala, se situace zklidnila a sledujeme opět zájem o stavební spoření. Státní podpora není totiž jediný faktor, který rozhoduje. Daleko důležitější je, jak vypadají úrokové sazby na trhu a co nabízí za produkty konkurence. Klesající úrokové sazby na termínovaných vkladech opět vyvolaly zvýšený zájem o stavební spoření.