Stavební spoření má smysl a roste. Stát by podporu neměl rušit, říká bankéř

Ministr financí Zbyněk Stanjura zvažuje, že seškrtá státní podporu pro mezi Čechy stále oblíbené stavební spoření. O výhodnosti i budoucnosti tohoto finančního produktu promluvil v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny a předseda Asociace českých stavebních spořitelen.

Proč by podle vás měla být zachována státní podpora stavebního spoření?

Důvod je velmi jednoduchý. Stavební spořitelny jsou banky, které financují primárně oblast bydlení. Jejich hlavní úlohou je poskytovat úvěry. Pokud by byla státní podpora zrušena nebo byla snížena, mělo by to obrovský vliv na likviditu stavebních spořitelen a celého sektoru, a tím pádem i na úvěry, které stavební spořitelny poskytují.

Jaké dopady by tento krok ze strany státu měl přímo na Stavební spořitelnu České spořitelny?

To se dá těžko předvídat. Nevíme, jak by se zachovali klienti, ale předpokládám, že pokud by přišlo omezení či modifikace státního příspěvku, atraktivita stavebního spoření a chuť lidí ukládat peníze na šest let do stavební spořitelny by se snížila.

Pokud se podíváme na stavební spoření jako investiční nástroj, vezmeme v potaz aktuální státní podporu, úročení a samozřejmě aktuální míru inflace, dá se ještě mluvit o produktu, ve kterém se úspory reálně zhodnocují?

Myslím si, že dá. Na začátku bych řekl, že přirovnávat stavební spoření k investičnímu instrumentu je velmi ošemetné. Je to v podstatě úložka na delší dobu, která má svou specifikaci stanovenou zákonem. To znamená, že pokud bych porovnával stavební spoření s jinými investičními instrumenty, určitě najdeme řadu jiných, které jsou výnosnější. Ovšem míra rizika, kterou alternativní investiční nástroje mají, je daleko větší.

Jak reagoval trh potenciálních klientů stavebních spořitelen na růst inflace? Zmírnil se zájem o nová stavební spoření?

Za prvních sedm měsíců se zvýšil zájem o stavební spoření zhruba o deset procent v porovnání s minulým rokem. A zájem by měl pokračovat. Předpokládávám, že Česká národní banka (ČNB) zvládne inflaci v horizontu jednoho a půl roku ukočírovat a dostaneme se pod pět procent. Takže porovnávat zájem o stavební spoření v aktuální situaci vysoké inflace je předčasné, protože atraktivita vnímaná mezi obyvateli je dostatečná k tomu, aby si stavební spoření i nadále zakládali.

Není to ale jen o tom úroku samotném, je to spíše o tom, proč si lidé stavební spoření zakládají a jak s naspořenými prostředky chtějí nakládat. Nelze opomenout ani právě už zmíněný státní příspěvek.

Čemu přisuzujete tento meziroční nárůst zájmu?

Jedním z faktorů je zvýšená atraktivita nabídky ze strany stavebních spořitelen a druhým je fakt, že lidé si uvědomují, že pokud budou chtít do budoucna mít vlastní bydlení, budou na tuto investici potřebovat naspořené prostředky. Finance naspořené včetně státního benefitu jsou pro ně výhodným instrumentem na horší časy.

Pokud by byl státní příspěvek omezen či zrušen, mělo by pro klienty ještě smysl stavební spoření zakládat?

Vznikla by tu otázka, jakým způsobem celý sektor transformovat. Dnes jsou mateřské společnosti všech stavebních spořitelen velké banky v České republice. Čekali bychom proto na to, jakým způsobem by se zachovali akcionáři a zda by chtěli zachovat stavební spořitelny jako takové, i pokud by podpora státu byla nulová.

Probíhají už tyto interní debaty v České spořitelně?

Zatím neprobíhají.

Výhodou, kterou v současné situaci vysokých úrokových sazeb může stavební spoření klientovi přinést, je právě úvěr ze stavebního spoření, který může být úročen pouze o 3 procenta nad úročení vkladů. Roste dnes zájem o tento typ úvěrů?

Pokud se na to podíváme z pohledu celého sektoru, atraktivita úvěrů od stavebních spořitelen dlouhodobě roste. Před čtyřmi až pěti lety byla proúvěrovanost celého sektoru kolem 70 procent, dnes jsme v podstatě půjčili všechny peníze, které nám lidé svěřili a proúvěrovanost stavebních spořitelen se pohybuje kolem 97 procent. To znamená, že se dostáváme do situace, kdy v případě, že přijdou klienti a budou od nás chtít půjčit peníze na rekonstrukci, renovaci či modernizaci, se může stát, že pro nás bude komplikované uspokojit nabídku v celé šíři, protože právě primární zdroje, které získáváme od občanů, budou příliš nízké na to, abychom uspokojili všechny.

V souvislosti s úvěry ze stavebního spoření se často zmiňuje problém, že není direktivně určen účel úvěru. Máte k dispozici data, která ukazují, v jaké míře se používají tyto úvěry na bydlení?

Pravidelně, ať už každá stavební spořitelna, či na úrovni asociace, si děláme průzkum. Z těchto dat dlouhodobě vyplývá, že zhruba dvě třetiny lidí opravdu využívají úspory ze stavebního spoření na účely bydlení. Ať už je to na účely rekonstrukcí, či zařízení domácností. Zbytek, řekl bych kolem dvaceti procent, jsou prostředky, které lidé mají jako finanční rezervu, ať už pro sebe, nebo pro své děti. Zhruba deset procent prostředků dle průzkumu lidé využívají na jiné účely než na bydlení.

Nejsou dvě třetiny v souvislosti se státním příspěvkem, který je směrován právě na bydlení, ve finále málo?

Já vím, že se vede debata o tom, zdali by stavební spoření nemělo být účelové a neměla by se tato účelovost hlídat také na straně spoření. Stavební spořitelny jsou ale banky, naší úlohou je poskytovat úvěry na bydlení a všechny úvěry, které poskytujeme, jsou účelové, což hlídá ministerstvo financí. Prostředky, které získáváme, a iniciativa od státu v podobě příspěvku na stavební spoření jsou podporou pro získání likvidity tak, abychom byli schopni účelově podporovat oblast bydlení, dnes konkrétně v oblasti energetických úspor, což je velmi atraktivní a stát nad tím má kontrolu a ví, že si lidé tyto prostředky nemohou půjčovat například na koupi automobilu nebo dovolené.

Sám jste zmínil, že zrušení či škrty státní podpory stavebního spoření by byly významným problémem. Nejsou současné debaty příležitostí pro modernizaci modelu stavebního spoření?

V tomto případě nemluvím za asociaci, ale předpokládám, že stejný názor mají i kolegové z ostatních stavebních spořitelen. Rádi bychom tuto diskusi vedli. Jsem si jist, že úloha stavebních spořitelen, popřípadě bankovního sektoru, který bude specializovaný na oblast bydlení, je něco, co by stát měl jednoznačně podporovat. Je ale otázka, jakým způsobem.

Máte vy nějakou konkrétní představu?

Jako celek je to sektor, který plní roli důležitou pro stát, a to zejména oblast modernizace a rekonstrukcí a oblast dostupnosti bydlení. Tam si myslím, že by stálo za úvahu státu, jak využít tento specializovaný sektor se specializovaným produktem, který dnes velmi efektivně funguje. Jak ho využít pro potřeby, které budou prospěšné pro celou společnost.