Článek
Proč je v Česku bydlení ve vlastním tak drahé? Většina odborníků na poli realit v tom má jasno. Málo a příliš pomalu se staví – jen vyřízení stavebního povolení, které musí získat řadu razítek a dalších formalit, může pro velké projekty o tisících bytů trvat i více než 10 let.
Odpovědí na problematiku pomalého stavebního řízení se měl stát nový stavební zákon, který byl po dlouhém vyjednávání zahájeném už za minulé vlády schválen letos na jaře.
Spolu s ním by se měla poprvé v Česku spustit také digitalizace stavebního řízení. V praxi lidé budou moci požádat o stavební povolení elektronicky a stavební úřady povedou elektronické spisy staveb, do kterých bude možné online nahlížet.
Tak by to mělo teoreticky fungovat. Jenže proces digitalizace, který připravuje současná vláda a jehož provoz se už dvakrát odsunul na pozdější termín, dostal další ránu.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) totiž zrušil tendr, který měl rozhodnout o dodavateli systému pro digitalizované stavební řízení. Antimonopolní úřad reagoval na námitky vůči soutěži, které vznesla společnost System Servis, a informace zveřejnil na svých webových stránkách.
Pro zrušení výběrového řízení se ÚOHS rozhodl ze dvou důvodů. Vyhlašovatel, tedy Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), podle stanoviska ÚOHS nestanovil dostatečně jasně podmínky pro využívání už hotového softwaru v navrženém řešení, tedy jestli dodavatel může využít už existující programy, nebo musí celý systém tvořit od počátku.
Právě použití takzvaného standardního softwaru by však podle tiskové mluvčí MMR Veroniky Hešíkové celou digitalizaci urychlilo a zlevnilo. „Navíc návrh řešení včetně hotového softwaru se předem vypracuje ve spolupráci s dodavatelem,“ uvedla pro SZ Byznys.
Dalším problémem byly také schvalovací lhůty v procesu, jejichž definice nebyla údajně jasná.
„I tyto termíny ale stanovíme společně s dodavatelem v rámci prováděcího projektu, abychom určili, kolik času bude potřeba. Toto je ve prospěch dodavatele – je to způsob dodávání, který je v soukromém sektoru naprosto běžný. Touto cestou jsme šli i s ohledem na náročnost testování,“ argumentovala proti druhé námitce mluvčí ministerstva.
Rozhodnutí předsedy ÚOHS Petra Mlsny je pravomocné a rezortu tak zbývá jediná obrana – správní žaloba. Mluvčí MMR potvrdila, že se její podání v rezortu připravuje.
Ministerstvo našlo jinou cestu
Ačkoliv spor o dodavatele pokračuje, stanovené lhůty, které se vážou na nový stavební zákon, začínají tlačit ministerstvo do kouta. Digitalizované stavební řízení by totiž mělo začít fungovat pro všechny stavby od 1. července 2024.
Proto se úřad Ivana Bartoše (Piráti) rozhodl vybrat dodavatele digitalizovaného stavebního řízení jiným způsobem – jednacím řízením bez uveřejnění.
Tento typ výběrového řízení je z pohledu veřejné zakázky speciální v tom, že se nemusí oznamovat ve věstníku veřejných zakázek. Zadavatel zároveň oslovuje omezený počet dodavatelů, v některých případech dokonce pouze jediného.
Vyhlášení tohoto řízení je však možné pouze takřka v krajní nouzi a při splnění řady vymezených podmínek.
„V současné chvíli má rezort podepsanou smlouvu s dodavatelem, který už veřejné správě úspěšně dodal několik obdobných agendových systémů a se zakázkami tohoto typu má řadu zkušeností,“ potvrdila mluvčí MMR pro SZ Byznys.
I proti tomuto typu vyjednávání však ÚOHS aktuálně vede správní kroky. Tiskový mluvčí úřadu Martin Švanda to uvedl pro ČTK. Podle jeho slov obdržel úřad dva podněty žádající zákaz plnění této smlouvy. Správní řízení však zatím neskončilo.
Pokud bude antimonopolní úřad postupovat podobně i u dalších zakázek tohoto typu, mohlo by to podle tiskové mluvčí MMR Hešíkové vážně zkomplikovat celkovou digitalizaci veřejné správy.
Obavy o další zpoždění
Toho se obává také Radek Motzke, advokát a expert na stavební právo. „Obávám se, že je vzhledem k aktuální situaci ohrožen termín rozběhnutí elektronického stavebního řízení, které by se v rámci nového stavebního zákona mělo rozběhnout od prvního července příštího roku,“ potvrdil pro SZ Byznys.
Uvedení systému do provozu by navíc mělo podle jeho slov přijít dřív než začátkem července.
„Úředníci by měli mít nějaký čas na to, aby se s novým systémem naučili. Tu dobu bych měřil spíše v měsících, ne jenom v týdnech, nebo dokonce dnech. Je to obrovská změna v jejich práci. Myslím si, že elektronický systém by musel být nachystaný už na jaře, například v dubnu nebo květnu, aby bylo možné s ním od počátku července už pracovat,“ komentuje situaci advokát.
Pokud by byla elektronizace dokončena krátce před termínem účinnosti, nastal by podle jeho slov chaos.
„Variantou by případně mohlo být krátce předtím schválení novely, která by odložila účinnost stavebního zákona o několik měsíců,“ dodává expert na stavební právo.
Úvodní dodávka informačních systémů se však na Ministerstvu pro místní rozvoj stále plánuje na první kvartál roku 2024. „Následně dojde k jejich testování. Stavební úřady a stavebníci z řad veřejnosti budou mít systém k dispozici od května 2024,“ říká za ministerstvo Veronika Hešíková.
