Článek
Česko je dlouhodobě jednou ze zemí Evropy s nejhorší dostupností vlastního bydlení. Pořídit si novou vlastní nemovitost vyjde podle Deloitte Property Indexu v průměru na ekvivalent 13,3 hrubých ročních mezd. V posledních letech však bytovou krizi v Česku roztáčí i nájemní trh, kde ceny vlivem rostoucí poptávky rychle rostou.
Na zhoršující se stav tuzemské dostupnosti bydlení v poslední době reagovala vláda řadou iniciativ, které mají situaci zlepšit. Kromě dotační a úvěrové podpory pro obce a města, které mají realizovat vlastní výstavbu dostupných nájemních bytů, nyní Národní rozvojová banka (NRB) chystá další projekt – investiční fond, do kterého se chystá zapojit také soukromé investory.
„Do chystaného investičního fondu je Národní rozvojová investiční připravena z veřejných zdrojů vložit 950 milionů korun, a to z prostředků z Národního plánu obnovy. Stejnou částku správce fondu musí získat také od nezávislých soukromých investorů,“ popisuje Martin Potůček předseda představenstva Národní rozvojové investiční, dceřinné společnosti NRB.
Z vkladů investorů bude fond pořizovat rezidenční nemovitosti a provozovat je v režimu dostupného nájemního bydlení.
Dostupné nájemní bydlení
Co je to dostupné nájemní bydlení:
Dostupné nájemné nepřevyšuje 90 % výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě.
Jeho výše se vypočítává ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlení. Dostupné nájemné může pronajímatel každoročně k 1. červenci, nejdříve však po 12 měsících, upravit o míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců, nejvýše ale o čtyři procenta.
Kdo na něj má nárok:
Nájemníci, kteří nejsou vlastníky nebo spoluvlastníky nemovitosti určené k bydlení.
Nájemníci, jejíchž průměrný čistý příjem nepřesahuje příjem domácností nacházejících se v 8. příjmovém decilu všech domácností v Česku.
Domácnost, jejíž člen pracuje v oborech zdravotnictví, školství, zajišťování veřejné bezpečnosti, integrovaného záchranného systému, poskytování sociálních služeb nebo výkonu veřejné správy.
Domácnost, jejíž člen je obětí domácího násilí.
Cílovým investorem mají být podle Martina Potůčka primárně větší institucionální investoři, u kterých bude tato investice součástí jejich aktivit v oblasti společenské odpovědnosti.
Výnosnost investičního fondu má být totiž vzhledem k požadované strategii, která zahrnuje správu a pronájem nemovitostí, pouze za devadesát procent tržního nájemného, nižší, než pokud by šlo o běžné investice do tržních nájmů.
„Výnos by bez očištění o náklady spojené se správou fondu mohl dosahovat zhruba čtyř procent,“ upřesnil Martin Potůček.
O budoucnosti investičního fondu v minulém týdnu mluvil na tiskové konferenci vlády také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Za získané finance by podle jeho slov mohlo vzniknout portfolio zhruba tří stovek bytů.
„Bylo by možné postavit v první fázi 300 až 350 bytů rovněž v režimu Dostupného nájemního bydlení. Fond by mohl být spuštěn v druhé polovině roku,“ řekl ministr.
Investiční fond poroste
Částka dosahující téměř dvou miliard korun je podle předsedy představenstva rozvojové banky pouze pilotním záměrem. „Pokud bude fond úspěšný, mohl by přitáhnout další investory, Evropskou investiční banku nebo Evropský investiční fond. Projekt by mohl časem nabírat výrazně větších rozměrů,“ dodal Martin Potůček.
Z pohledu soukromých investic, které mají podpořit řešení bytové krize v Česku, se aktuálně na půdě Poslanecké sněmovny řeší také návrh na rozvolnění pravidel pro správu úspor v penzijních fondech. Ty by od letošního března měly dostat novou možnost investovat do bydlení, a to zejména do projektů nájemních bytů.
„Otevřeme možnost, aby penzijní fondy mohly investovat do bydlení. A to ještě v tomto volebním období,“ uvedl bez dalších podrobností ministr financí Zbyněk Stanjura v Otázkách Václava Moravce na České televizi.
Právě penzijní fondy by podle slov Martina Potůčka mohly být časem potenciálním investorem chystaného fondu.
Ministerstvo pro místní rozvoj do nového nástroje, jak v Česku rozšířit portfolio dostupných nájemních bytů, vkládá velké naděje. „Poprvé díky němu v Česku dojde k propojení veřejných investic se soukromým kapitálem za rovných podmínek. Budou sledovat veřejně prospěšný cíl podpory dostupných bytů, který bude zároveň dávat soukromému investorovi ekonomický smysl,“ uvedl tiskový mluvčí resortu Petr Waleczko.
Jak už dříve uvedl ministr financí, v rámci spolupráce veřejného a soukromého sektoru na výstavbě bydlení, stát nyní jedná také o dalších modelech spolupráce. Variantou by mohla být nedávno zveřejněná iniciativa developerské společnosti Central Group nazvaná Design & Build.
„Komerční segment sám o sobě nestačí,“ uvedl už dříve v pořadu Agenda SZ Byznys majitel společnosti Dušan Kunovský. „Snažíme se ve spolupráci s dalšími firmami a institucemi na trhu nastavit v dobrém smyslu takzvaně baťovský systém, který umožní, aby vznikaly tisíce bytů,“ vysvětlil Kunovský.
Základním principem má být právě spojení s komerční stranou – developerskou společností, která projektu dodá vzorové postupy, smlouvy a pro výstavbu využije typových řešení. „Každý nový projekt, který se rozhodne samospráva postavit, by už nemělo být pokaždé objevování Ameriky,“ říká Dušan Kunovský.
Řešením je podle jeho slov optimalizace stavby z hlediska konstrukce, dispozic nemovitosti a statiky. To však neznamená, že by domy byly totožné.
„Vnější architektura může být velmi odlišná, ale využití ‚mašiny‘, která zanechá vnitřní střeva domu stejná, může ušetřit až dvacet procent celkové investice,“ vysvětlil s tím, že lišit se může i střecha budovy a podobně.
