Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Stát v loňském roce představil velké plány, jak regulovat platformy a majitele bytů, kteří nabízí krátkodobé ubytování. Teď se ale zdá, že se obsah chystaného zákona o cestovním ruchu sype. Poslanci se chystají z původního návrhu vyjmout možnost obcí regulovat krátkodobé ubytování podle vlastní potřeby.
„Pozměňovací návrh je výsledkem politického kompromisu, který je nutný k zajištění dostatečné podpory zákonodárců pro novelu zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu,“ uvedla Karolína Nová, mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které za novelou zákona o cestovním ruchu stojí.
Obce a města měla mít pravomoc určit maximální počet dní v roce a období, kdy je na jejich území možné nabízet krátkodobé ubytování přes online platformy. Současně měla mít možnost určovat také minimální počet metrů čtverečních na ubytovanou osobu.
Přetíženo objemem nemovitostí užívaných turisty je zejména centrum hlavního města. Konkrétně Praha 1 se chystané regulace chystala využívat.
„Dochází k výraznému narušování kvality života obyvatel. Z bytů v centru se stávají prostory pro krátkodobé ubytování, což vede ke zvýšenému hluku a rušení v domech. V důsledku toho se i ostatní obyvatelé stěhují pryč,“ popsala už dříve situaci starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská.
„Pokud nebude zákon poskytovat flexibilní nástroje pro obce, budeme muset o to důsledněji využívat kontrolní a sankční mechanismy, které už dnes existují – a zároveň nadále volat po systémové změně, která umožní městům reálně chránit kvalitu života svých obyvatel,“ dodává pro SZ Byznys starostka Prahy 1.
Jistou formou kontroly by podle jejích slov mohlo být sledování informace, zda má každý byt, který je využíván ke krátkodobému ubytování, patřičnou kolaudaci.
„Tu by provozovatel měl doložit dříve, než bude zanesen do registru. Bez zanesení do registru nebude možné nabízet takový byt na ubytovacích platformách,“ dodala Radoměřská.
Podle MMR ale nařízení, kdy by pronajímatelé procházeli kontrolou ještě před samotnou registrací, Evropská unie neumožňuje. Obavou jsou pak například možné žaloby pro ušlý zisk.
Naopak podle předsedy České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí (ČAPUS) Matěje Koutného by vyškrtnutí pravomoci obcí bylo pro trh dobrou zprávou. „V současnosti je třeba sbírat data a analyzovat trh. Teprve až se ukáže z dat jasný vztah krátkodobého ubytování k problémům, jako je dostupnost bydlení, je možné nastavovat regulace,“ uvedl.
Jádro zákona podle MMR ale zůstává, a to právě ve snaze získat informace od hostitelů a platforem, přes které jsou nemovitosti nabízeny.
Česku chybí informace
Ty totiž k reálnému obrazu tuzemského trhu chybí. Není například jasné, kolik pronajímatelů na trhu v reálu nemovitosti poskytuje, o jaké nemovitosti jde, jak často jsou pronajímány a za jakou cenu.
Proto má vzniknout nová digitální platforma eTurista, v jejímž rámci se budou muset registrovat pronajímatelé a také platformy, přes které budou nabídky inzerovány.
„Zásadním problémem je dnes to, že kontrolní orgány často nemají přehled o tom, kde a v jaké míře k této činnosti dochází. Zavedením registračních čísel a jejich povinném zadávání u každé nabídky příslušné instituce získají informace o místě a frekvenci poskytování služeb. Tím dojde k omezení šedé zóny a zlepší se vymahatelnost zákonů,“ uvádí mluvčí resortu Karolína Nová.
Odhadovat velikost šedé ekonomiky je tedy v tomto odvětví složité, nicméně podle propočtů ministerstva není hlášených 40 až 70 procent pobytů přes online platformy.
„Kvůli tomu může stát ročně přicházet o téměř 800 milionů korun na daních. Obce a města navíc tratí asi 55 milionů za rok na poplatcích z pobytu,“ uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Lukáš Černohorský.
Poplatek až 4krát vyšší
Právě změnu zákona by někteří poslanci rádi využili také jako příležitost zvýšit příjmy městských a obecních pokladen z poplatků z pobytu. Zveřejněný pozměňovací návrh, který budou poslanci probírat ve třetím kole schvalování novely zákona, hovoří o jeho zvýšení až na čtyřnásobek, tedy 200 korun za noc.
„V roce 2023 Praha vybrala na poplatcích z pobytu celkem 801 milionů Kč při aktuální sazbě 50 Kč na osobu na noc,“ stojí ve zveřejněném návrhu skupiny poslanců. Peníze by mohly být podle nich následně využity na klíčové projekty, jako jsou opravy a rozvoj infrastruktury, rekonstrukce veřejných prostor a zlepšení služeb jak pro turisty, tak pro rezidenty.
„V kontextu zemí Evropské unie jde o poměrně vysokou hranici. Je navíc otázkou, zda by toto zvýšení nemělo spíše negativní vliv na centralizaci ubytování, která je například v hlavním městě problémem,“ komentuje návrh Koutný z ČAPUS.
V centru Prahy by podle jeho slov takové zvýšení poplatku ubytovatelé zvládli reflektovat poměrně snadno, pro nabídku na kraji města by ale takové zvýšení mohlo znamenat, že se klientovi pronájem už nevyplatí.
„Na druhou stranu nástroj poplatku jako pobídky turismu a zvýšení příjmu do městské kasy je legitimní. Předpokládám, že trh by se s tímto zvýšením vyrovnal,“ dodal Koutný.
