Spirála refinancování úvěrů na bydlení se brzy roztočí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na tuzemském hypotečním trhu se s očekávaným poklesem úrokových sazeb začne roztáčet spirála s refinancováním úvěrů, shodují se experti bankovního a realitního sektoru v debatě SZ Byznys pořádané v rámci projektu Česká elita.

Na záznam z konference Seznam Zpráv se můžete podívat v úvodním videu.

Až totiž banky hypotéky zlevní díky nižším sazbám ČNB, zkusí se část klientů z vysokých úroků osvobodit únikem k jiné bance, a to třeba ještě před koncem fixačního období. Sami ale vyjednávat o nejvýhodnější variantě nebudou. Na pomoc si vezmou finančního poradce, který refinancování zprostředkuje.

Tento model distribuce se bankám ovšem nelíbí. Kromě velmi častých přesunů klientů do jiných bank, které je stojí vysoké částky, totiž většina z nich musí vyplácet také provize zprostředkovatelům - poradcům. V jejich zájmu jsou právě co nejčastější přechody od banky k bance, protože z nich mají peníze.

„Fungují tu finanční zprostředkovatelé, kteří jsou finančně motivováni, aby tak činili. Dokud velké banky nepřestanou zprostředkovatele využívat, situace se nezmění,“ uvedl Tomáš Spurný, generální ředitel Moneta Money Bank, s tím, že tento model v konečném důsledku zdražuje hypotéku i její úrokovou míru.

Podle Michaela Půpaly, generálního ředitele Modré pyramidy, je v současnosti v Česku takto zprostředkováno zhruba 70 až 80 procent refinancovaných úvěrů.

Míra využití služeb zprostředkovatelů je podle Zdeňka Tůmy, bývalého guvernéra České národní banky v Česku v mezinárodním srovnání mimořádně vysoká.

Už nyní ale první bankovní instituce přichází se změnou. Spolupráci se zprostředkovateli úvěrů skončila v lednu letošního roku Moneta Money Bank, která se chystá produkty nabízet sama a digitálně.

K podobnému kroku v letošním roce přistoupila také Modrá pyramida, která poradcům, jimž byla dosud za přivedení klienta od konkurence vyplácena provize, její vyplácení zrušila.

Podle Zdeňka Tůmy, spoluzakladatele IRQ Funds a bývalého guvernéra ČNB, lze v blízké budoucnosti očekávat, že ke změnám v modelu distribuce bude docházet na celém tuzemském trhu.

„Půjde o změnu zejména ve struktuře provizních schémat. Každá banka to bude pravděpodobně řešit trochu jinak, k transformaci trhu ale dojde. Bezpochyby bude hrát zásadní roli také digitalizace,“ uvedl v debatě SZ Byznys.

Levný přechod klientů z banky do banky dosud umožňovala platná legislativa. Pravidla, za kterých je možné splatit hypotéku před koncem „fixu“, se ale od září letošního roku změní.

Zatímco dosud stačilo za odchod před koncem fixačního období uhradit symbolický poplatek, nově půjde o „pokutu“ ve výši až jednoho procenta ze zbývající jistiny úvěru, maximálně 50 tisíc korun. Podle bank jim ale ani taková „pokuta“ náklady dostatečně nepokryje a takzvané hypoteční turistice změna nezabrání.

Podle Tomáše Spurného ale za modelem využívání finančních poradců stojí i další důvody.

„Je to také otázka finanční gramotnosti a jak jsou lidé připraveni na to, aby udělali jedno z největších životních rozhodnutí - pořízení nemovitosti,“ uvedl.

Obchodní model zprostředkování a finančního poradenství je podle jeho slov navíc nedostatečně regulován a výdaje za něj by měl hradit klient. „Zprostředkovatel by měl pracovat pro klienta a nikoliv pro banku,“ uvedl během debaty bankéř.

„Třetím důvodem je nedostatečná seberegulace ve vztahu k porovnatelnosti. Mezi největšími bankami neexistuje šablona, která by klientovi umožnila přehledně porovnat všechny nabídky,“ uvedl.