Proč v Česku nevzkvétá družstevní bydlení? Chybí páka na dlužníky

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Dostupnost vlastnického bydlení se v roce 2021 dostala na historicky nejhorší úroveň. Přes loňské velmi mírné zlepšení, zůstává situace na rezidenčním trhu s nemovitostmi stále kritická. Podle předsedy Svazu českých a moravských bytových družstev Jana Vysloužila je současný stav s dostupností vlastnického bydlení příležitostí pro družstevní výstavbu bytů.

„Bytová družstva se po revoluci dostala do takového útlumu, kdy jsme se všichni zhlédli ve vlastnickém bydlení. Kdo neměl byt v osobním vlastnictví, jako by nebyl. Přitom v dobách největší slávy bytových družstev dokázala bytová družstva v průměru ročně generovat 20 000 bytů. Jsem přesvědčený o tom, že nyní se znovu skutečně otvírá velká příležitost pro bytová družstva,“ uvedl v podcastu Agenda.

Oproti komerční výstavbě totiž bytová družstva nejsou zakládána primárně za účelem podnikání, ale za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů.

„Proto v rozpisu záloh a poplatků chybí na rozdíl od nájemních bytů jedna velmi důležitá položka, a sice zisk. Konečná výstavba může vyjít oproti běžné tržní ceně komerční výstavby o deset až patnáct procent levněji,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jan Vysloužil.

Už nyní podle jeho slov začínají vznikat v Česku nové projekty družstevního bydlení. „Pomalu se začíná stavět. Máme aktuální zkušenosti zejména z menších obcí, jako je například Dobruška nebo Pacov, ale také Liberec, kde dochází k znovunastartování družstevní výstavby,“ uvedl příklady předseda svazu.

V mnoha případech se do těchto projektů zapojuje také samotná obec, která družstvu poskytuje pozemek k výstavbě. Na oplátku vyžaduje část postavených bytů vyčlenit pro potřebné profese, které v dané lokalitě nejvíce chybí.

Navzdory očekávanému růstu poptávky po družstevním bydlení, ale někteří jeho členové řeší stále palčivějšího otázku. Bytovým družstvům totiž narůstají potencionálně nevymahatelné dluhy. Hrozí, že dlužné částky za neplatiče zaplatí jejich sousedé.

„Podle posledního zjišťování dosáhly potencionálně nevymahatelné pohledávky zhruba 53 procent. Dlužná částka neplatících sousedů přesahuje 170 milionů korun,“ upřesnil.

Důvodem je podle Vysloužila nedostatečná legislativa. V Poslanecké sněmovně se navíc jedná v rámci insolvenčního zákona o nových pravidlech pro oddlužení.

„Novela insolvenčního zákona má sjednotit lhůtu oddlužení na tři roky bez ohledu na dlužníka. Podle posledního znění zákona z roku 2019 mají tuto možnost pouze senioři a invalidní důchodci ve druhém nebo třetím stupni postižení,“ vysvětluje v rozhovoru problematiku Vysloužil s tím, že změna by vytvořila další výhody pro dlužníky a bytová družstva postavila do ještě nevýhodnější pozice než dosud.

Už totiž legislativní změna v zákonném oddlužení obyvatel z roku 2019 se totiž zásadně promítla do míry uspokojení dluhů vůči bytovým družstvům.

„Míra uspokojení dluhů se naprosto zásadně změnila. Klesla z 51 procent na 7,1 procenta. To znamená, že 93 procent dluhů v této kategorii stát jednoduše odpustil,“ popisuje Jan Vysloužil v rozhovoru.

Dlužné částky, které se družstvu nakonec nepodaří vymoci, podle předsedy svazu nakonec zaplatí ostatní členové. Podle Svazu českých a moravských bytových družstev by alespoň částečným řešením problému mohla být změna postavení bytových družstev jako věřitelů.

„Bytová družstva i společenství vlastníků jsou v roli nedobrovolných věřitelů a my navrhujeme, aby se dluhy spojené s bydlením dostaly do přednostního režimu,“ uvedl předseda svazu.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v úvodním videu.