Praha chystá novou čtvrť pro 25 tisíc lidí. Takhle by měla vypadat

Bubny-Zátory. O přestavbě tohoto území v pražských Holešovicích se mluví už od minulého století. Proměnu dnes poměrně zanedbané lokality plánuje už čtvrtá pražská politická reprezentace.

Odhalení vítězné podoby budovy Vltavské filharmonie, která se má stát symbolickým klíčem ke zvelebení celého území, opět téma revitalizace rozvířilo. Podaří se tentokrát dotáhnout plány na přeměnu holešovického území do konce a jak bude lokalita vypadat?

Hlavní město představilo v prosinci 2020 územní studii navrženou atelierem Pelčák a partner architekti s atelierem Thomas Müller + Ivan Reimann Architekten, která počítá s bydlením až pro 25 000 obyvatel, kompletní veřejnou vybaveností a velkým centrálním parkem.

„V současnosti se v rámci lokality projednává změna územního plánu a Odbor územního rozvoje připravuje vyhodnocení připomínek a námitek veřejnosti. Na základě vyhodnocení stanoví další postup,“ říká Marek Vácha, tiskový mluvčí IPR Praha.

Oproti minulým plánům restrukturalizace, kde byl kladen důraz například na robustní silniční infrastrukturu nebo vysoké věžové stavby, má být ten současný takzvaně „uživatelsky přívětivější“. „Prosazuje pěší prostupnost a občanskou vybavenost,“ komentuje návrh Vácha z IPR Praha.

„Odemčení“ jednoho z největších pražských brownfieldů bude záviset na tom, zda bude v rámci veřejného připomínkování nutná další změna územního plánu. Ta by se následně musela znovu projednávat.

„Po vypořádání všech připomínek může být do roka nová podoba schválená,“ uvedl koncem letošního února Petr Hlaváček, 1. náměstek pražského primátora.

O tom, kdy se začnou stavět první domy, bude podle Marka Váchy, tiskového mluvčího IPR Praha, rozhodovat kromě zdlouhavých povolovacích procesů také ekonomické klima v Česku.

„Pokud se podíváme na globální trhy, inflaci, válku na Ukrajině a další světové události a ukazatele, nejspíše nás nečekají léta hojnosti. Nicméně věříme, že k prvnímu kopnutí do země by mohlo dojít okolo roku 2025. Stále věříme, že kompletní nová čtvrť může vzniknout okolo roku 2040,“ uvedl pro SZ Byznys.

Kromě projektu Vltavské filharmonie, která se zveřejněním své podoby vzbuzuje široký zájem veřejnosti, by měla na území jednoho z největších nákladových nádraží v Česku vzniknout kompletně nová čtvrť, která zajistí domov pro 25 tisíc obyvatel.

Vítězný návrh Vltavské filharmonie dánského studia BIG:

Součástí nové čtvrti Bubny-Zátory má být také nový Centrální park, který povede až do Stromovky. Na území bude i řada dalších důležitých veřejných prostranství – náměstí u Vltavské filharmonie, Památník ticha nebo revitalizovaný prostor nádraží Bubny.

V rámci restrukturalizace je připravena také úprava dopravních spojů. Na území kolem stanice metra Vltavská se bude mísit autobusová, tramvajová i osobní doprava, přičemž doprava na konci Hlávkova mostu, kudy denně projede kolem desetitisíce vozů, má zamířit pod úroveň terénu. V rámci kvalitní dopravní obslužnosti se má posílit také vlakové spojení. Trať by měla patřit k chystané rychlodráze na letiště. Vlak však bude sloužit i jiným pražským lokalitám.

Cílem plánovaných úprav lokality má být i omezení pražské automobilové dopravy, což by měla vyřešit právě dobrá dopravní obslužnost čtvrti.

„Čtvrť bude napojena na všechny druhy dopravy včetně železniční trati na letiště. Asi bychom těžko hledali území, které by bylo tak dobře obsloužené. Zároveň je to území v těsné blízkosti centra města. Věříme, že doprava, kterou bude generovat to místo samotné, nebude nijak zatěžující,“ uvedla Lada Kolaříková ze Sekce plánování města IPR.

Je však na místě znovu připomenout, že na území Bubnů vznikne přibližně 11 tisíc nových bytů, přičemž velká část obyvatel bude pravděpodobně vlastnit auto, která mohou oblast dopravně zahustit. V rámci parkování je u nových bytových domů myšleno na podzemní garáže.

Jaká bude celková investice do této velké restrukturalizace celé oblasti, lze podle IPR Praha jen těžko kalkulovat. Podle Marka Váchy má jít ale s jistotou o stovky miliard korun soukromého i veřejného kapitálu.

„Jelikož nelze odhadnout ceny materiálů, energií a prací například za 10 let, neradi bychom zde činili predikce z křišťálové koule. Samotná výstavba a vznik nové čtvrti však nepřímo zajistí mnoho pracovních míst a dalších příležitostí pro pražskou i národní ekonomiku,“ dodal Vácha.