Hlavní obsah

Poslanci opět odložili zákon o podpoře bydlení. Co by měl změnit?

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Poslanci ani dnes nedokončili třetí čtení návrhu nového zákona o podpoře bydlení, který má pomáhat lidem v bytové nouzi. Poslanci se nemohou dohodnout a budou o něm znovu jednat 16. dubna. Jaké změny navrhuje?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

O zákoně o podpoře bydlení Sněmovna během dnešního jednání opět nerozhodla, protože uplynula doba vyhrazená pro schvalování zákonů. Poslanci přitom začali o zákoně jednat už minulý týden, ale debatu přerušili a vrátili se k ní dnes.

Chystaná legislativa stojí na třech základních pilířích, které mají ochránit více než milion obyvatel před bytovou nouzí. Jedná se o garantované nájemní bydlení, kontaktní místa s asistenty, kteří by pomáhali lidem hledat a získat bydlení.

Na finálních detailech se ale poslanci stále neshodnou a podle některých není jisté, jak a zda by vůbec pomohl.

Někteří jeho odpůrci zpochybňují celý koncept zákona, podle jiných budou problém tvořit spíše úpravy, které na sebe zákon nabalil v předchozích dvou kolech schvalování.

Kromě snížení počtu kontaktních míst, která mají obyvatelům nabízet poradenství, zhruba na polovinu, by výrazný vliv na efekt zákona mohlo mít také zavedení úplně nového parametru, který žadatelům o podporu měří jejich příjmy.

Na život v garantovaném nájemním bytě by totiž měli mít šanci dosáhnout pouze domácnosti s příjmem, který nepřesáhne 1,43násobku životního minima.

Životní minimum domácností v Česku

Životní minimum
Jednotlivec4 860 Kč
První dospělá osoba v domácnosti4 470 Kč
Druhá a další osoba v domácnosti4 040 Kč
Dítě do 6 let2 480 Kč
Dítě od 6 do 15 let3 050 Kč
Dítě od 15 do 26 let3 490 Kč

Domácnost: 1 dospělý + 1 dítě (7 let)

Životní minimum:

Dospělý: 4 470 Kč

Dítě (7 let): 3 050 Kč

Celkem: 7520 Kč

1,43násobek životního minima: 10 753 Kč

Na fakt, že tento krok významně omezí počet lidí, na které by se mohla vztahovat podpora, už dříve upozorňovala například Platforma pro sociální bydlení. Podle jejího výpočtu by tak mohlo mít nárok na garantovaný pronájem zhruba 24 tisíc osob. Už v úvodních přípravách zákona však kabinet mířil s podporou na více než 160 tisíc osob.

Tento vývoj, který zavedení nového parametru přináší, potvrdil i současný ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

„Zákon míří na milion lidí s tématem poradenství. Ovšem pro podpůrná opatření se skupina kvůli zavedení parametru 1,43 násobku životního minima zúžila. Jsou to ale stále vyšší desítky tisíc lidí,“ uvedl během debaty v Poslanecké sněmovně Petr Kulhánek.

„Navíc je tu shoda, že bude nařízením vlády po publikaci ve Sbírce zákonů zvýšen na 1,6násobek. A pokud se to ukáže jako nedostatečné, může být zákon s tímto parametrem novelizován,“ upřesnil ministr pro místní rozvoj.

Dodal zároveň, že zákon o podpoře bydlení není všespásný. „Jeho ambice je, abychom bytovou nouzi snížili o 30 procent,“ dodal Kulhánek.

Podpora bydlení dle připravovaného zákona

Dle Ministerstva pro místní rozvoj přináší zákon o podpoře bydlení tři hlavní nástroje, s jejichž pomocí chce stát řešit situaci lidí v bytové nouzi:

I. Kontaktní místa pro bydlení v obcích s rozšířenou působností

Tato centra nabízejí základní poradenství (třeba posouzení situace a návrh možných řešení), sbírají také data. Jejich funkce je hlavně preventivní. Vzorem pro tato centra je Velká Británie. Už nyní fungují třeba v Plzni, Liberci, Mostě, Jihlavě nebo Českých Budějovicích.

Otázkou bude samotná dostupnost bytů, které by bylo možné v rámci garančního systému pronajímat.

Zákon totiž počítá se systémem, kdy by majitelé dali byt k dispozici a obec či kraj by jim garantovaly příjem a zařízení všech formalit. Zaručený příjem ale bude ve výši 90 procent tržního nájemného obdobného bytu v lokalitě. Vlastníci by tak na poskytnutí bytu prakticky tratili.

Podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) by do systému mělo každoročně přibývat tři tisíce bytů, z toho 2000 by mělo být obecních a 1000 soukromých.

Náklady zákona o podpoře v bydlení

Roční náklady zákona o podpoře bydlení
Opatření financovaná dle zákonaRoční náklady v 5. roce
Kontaktní místa v obcích 483 mil. Kč
Krajské úřady a resorty65 mil. Kč
Garance pro majitele bytů227 mil. Kč
Obecní podporované byty182 mil. Kč
Asistence v bydlení611 mil. Kč
IT systém 20 mil. Kč
Celkem1,588 mld. Kč
Zdroj: výpočet MMR

Investice penzijních fondů do bydlení

V rámci zákona o podpoře bydlení by také měly získat možnost investovat na trhu bydlení penzijní fondy. Politici si slibují, že do výstavby tak přitečou miliardy korun.

Při maximálním podílu investic do nemovitostí, který návrh stanovuje na dvacet procent, by na trh fondy mohly při nejoptimističtějším scénáři přivést zhruba dvacet miliard korun.

Klíčová podle odborníků bude nabídka trhu, jejíž aktuální stav příliš optimismu nedává. „Projekty zde určitě momentálně nejsou a jde spíše o příslib do budoucna,“ říká člen správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a ředitel Central Europe Holding Jiří Pácal.

Rozkaz k vyklizení bytu

Součást nového zákona je i takzvaný rozkaz k vystěhování. Jeho cílem bude primárně zrychlit a zjednodušit vystěhování nájemníka, který nemovitost navzdory ukončení smlouvy odmítá opustit.

Podle ekonoma a pedagoga z Právnické fakulty UK Libora Duška (Piráti) v současnosti soudní spory v průměru trvají zhruba 14 měsíců, v Praze dokonce 21.

Podle advokátky a předsedkyně Sdružení nájemníků ČR Lenky Veselé bude možnost proti němu podat odpor. „V tom případě bude muset proběhnout soudní řízení, které by však nemělo trvat déle než šest měsíců,“ dodává Veselá na možnost průtahů i tohoto procesu.

S otázkou nájemních vztahů souvisí také další úprava zákona, která zavádí možnost doručování písemností prostřednictvím datových schránek jako formy komunikace v nájemních vztazích.

Jednou ze změn, která vznikla během dvou kol schvalování, jsou i  daňové slevy na družstevní byty. Družstevníci by tedy, stejně jako v případě lidí s hypotečním úvěrem, měli možnost odečíst si z daní podíl poplatníka v bytovém družstvu.

Doporučované