Hlavní obsah

Obce slibovaly snižování daně z nemovitosti. Splnily to jen výjimky

Foto: Miloslav Lubas

Ilustrační foto.

Daň z nemovitosti zdražila zhruba tisícovka obcí v Česku. Zaměřily se zejména na průmysl a obchod. Vyšší daň by mohly obyvatelé ucítit zprostředkovaně, zdražením.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lidé, kteří si buď koupili nemovitost, prodali ji, nebo významně upravili, mají už jen pár posledních dní na podání daňového přiznání, lhůta totiž běží do konce ledna. Na dani z nemovitosti si podle dat Finanční správy letos oproti předchozímu roku někteří vlastníci připlatí.

Zhruba šestina z více než šesti tisíc českých obcí využila možnost upravit výši daně z nemovitosti na celém svém území pomocí takzvaného místního koeficientu. Většina z nich využila koeficient ke zvýšení daně.

„V minulém roce se stala daň z nemovitostí velkým tématem, jelikož došlo vlivem vládního konsolidačního balíčku k nevídanému navýšení, a to minimálně o 80 procent. V reakci na to se přidávaly další a další obce s vyjádřeními, že pro následující období výši daně sníží, jelikož ji mohou ovlivňovat svými koeficienty,“ říká daňový poradce a expert na majetkové daně Petr Koubovský z Rödl & Partner.

Realita je však podle jeho slov nakonec jiná a fenomén snižování nenastal. „Sledujeme spíše stagnaci této daně. Jinak řečeno loňské vysoké částky budou lidé muset hradit i letos,“ vysvětluje odborník.

Výnos daně z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, loni se na ní vybralo 23,12 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 85,6 procenta.

Z čeho se skládá daň z nemovitosti?

Výši daně v jednotlivých obcích ovlivňuje trojice koeficientů, z nichž část je pro obce daná a část ovlivňují svým rozhodnutím.

Základní koeficient je stanovený podle počtu obyvatel. Obce ho pouze mohou zvýšit o jednu kategorii, a to konkrétně pro celou obec, jednotlivé katastrální území nebo jednotlivý městský obvod nebo městskou část, nikoliv pro vybrané části obce.

Dále existuje inflační koeficient, který reaguje na výši inflace. Obce ho nemohou ovlivňovat a může být buď zachován, nebo stopnut. Jeho hodnota nikdy meziročně neklesá. Jeho výše se tentokrát nezvyšuje, zůstává na hodnotě 1.

Posledním je místní koeficient, který je hlavním nástrojem obcí k nastavení míry daně z nemovitých věcí. Nastavovat ho mohou libovolně jak pro celou obec, tak pro jednotlivé městské části, jednotlivé parcely, typy budov apod.

Stanovit ho lze ve výši 0,5 až 5,0. V případě hodnoty 1 se výše daně nijak nemění a použitím hodnoty od 0,5 do 1 tak mohou obce vypočtenou daň i účinně snižovat.

Vyšší daň na průmysl i obchod

Podle Petra Koubovského byla vidět v letošním roce snaha obcí nenavyšovat daň z nemovitých věcí u nemovitostí určených k bydlení. „Naopak mnoho obcí chtělo zvýšit daň u průmyslových a obchodních lokalit se zvýšenou dopravní zátěží,“ uvedl daňový poradce.

Příkladem města, kde došlo k navýšení daně právě u průmyslových zón, je například Turnov. Zatímco majitelům domů a bytů stoupne daň úpravou koeficientu jen o zhruba čtrnáct procent, vlastníci objektů k podnikání zaplatí o 43 procent víc a majitelům rekreačních nemovitostí vzroste daň o dvě třetiny.

„Kdybychom nepřijali vyhlášku, tak by se zvýšila daň z nemovitostí trvale bydlícím obyvatelům o dalších 42 procent, naopak by se snížila pro majitele rekreačních objektů, garáží a pro podnikatele,“ řekl starosta města Tomáš Hocke (Nezávislý blok). To by podle něj nebylo fér.

Zvýšenou daň z nemovitosti u průmyslových zón budou řešit také majitelé nemovitostí v Liberci. „Došlo tam k navýšení daně u průmyslových zón, velkých obchodních center, jako jsou Nisa, Globus, Makro a Kaufland, nebo garáží dopravního podniku a bývalé slévárny a kovošrotu na pomezí Ostašova a Františkova,“ uvádí příklady poradce z Rödl & Partner.

Ačkoliv vlastníci nemovitostí k bydlení navýšení daně v mnoha případech letos nepocítí, mohlo by se u nich částečně projevit zvýšení u průmyslu a obchodu, a to zprostředkovaně přes ceny zboží.

Nemusí jít totiž o zanedbatelné částky. „Například u menší haly o rozloze 3500 m2 s okolními pozemky o rozloze 14 000 m2, kde může základní roční daň z nemovitých věcí činit přibližně 320 000 Kč, obec může koeficientem 5 daň navýšit o 1 280 000 Kč ročně na celkových 1 600 000 Kč ročně,“ vypočítal v komentáři advokát z kanceláře endors Martin Tůma.

Příkladem skokového navýšení daně může být také Ústí nad Labem. To místní koeficient zvýšilo ze 2 na hodnotu 5, nicméně jen pro problémové vlastníky.

„Je to snaha vést majitele nemovitostí tím směrem, aby tam jednak bylo čisto a uklizeno a aby domy nehyzdily veřejný prostor,“ uvedl už dříve primátor města Petr Nedvědický (ANO).

Více zaplatí majitelé přibližně 23 parcelních čísel, například majitelé hotelu Máj, pozemků na Severní Terase nebo činžáků v ulici Sklářská.

Deset obcí daň snížilo

Naopak v Hradci Králové se uchýlilo zastupitelstvo v některých případech ke snížení místního koeficientu z kategorie 3 na 1,3. Snížení daně se dotkne pouze nemovitostí určených k bydlení.

Ke snížení daně na celém území pomocí místního koeficientu sáhlo deset obcí. Na nejnižší možnou hodnotu 0,5 ho nastavily čtyři obce, a to Balkova Lhota na Táborsku, Kouty na Třebíčsku, Kozomín na Mělnicku a Starý Hrozenkov na Uherskohradišťsku.

Daň z nemovitosti je splatná na konci května. Pokud ji finanční úřad vyměří nad 5000 korun, lze ji rozdělit do dvou splátek, kdy první je splatná do konce května a druhá do konce listopadu.

Doporučované