Hlavní obsah

Nový stavební zákon rychle nebude. Opozice zbrzdila jeho projednávání

Foto: Pexels.com

Vláda chce už přijatý stavební zákon změnit. Ilustrační foto.

Ve Sněmovně se v pátek hlasovalo, zda roční odklad účinnosti některých částí nového stavebního zákona budou poslanci schvalovat zrychleně. Opozice postup vetovala.

Článek

Roční odklad účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona Sněmovna nebude schvalovat zrychleně. Opoziční kluby ANO a SPD v pátek vetovaly postup, jak jej navrhla vláda Petra Fialy (ODS). Předlohu tak v dolní komoře čekají standardní tři kola projednávání.

Navrhovaný odklad vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů, pod něž mají přejít dosavadní stavební úřady při obcích a městech, čelí opoziční kritice. Podle někdejší ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO), která v minulém volebním období nový stavební zákon prosadila, může způsobit právní nejistotu.

Nejvyšší stavební úřad

Podle doposud platného znění stavebního zákona

V čele státní stavební správy měl stát Nejvyšší stavební úřad, který měl vzniknout a převzít roli a některé činnosti Ministerstva pro místní rozvoj.

Nemělo jít však o prostý převod agendy z ministerstva na Nejvyšší stavební úřad. Úřad měl mít více pravomocí a zároveň silnější postavení ve struktuře státní stavební správy, než má aktuálně Ministerstvo pro místní rozvoj.

Nejvyšší stavební úřad má být ústředním správním úřadem, a to nejen ve věcech stavebního řádu, ale i ve věcech územního plánování a vyvlastnění.

Myšlenku Nejvyššího stavebního úřadu plánuje MMR nahradit takzvanou integrací procesů. Jádrem má být digitalizace. Úředníci, občané nebo firmy, kteří staví nebo stavbu plánují, budou do systému přistupovat vzdáleně, přičemž by měl zůstat zachován princip „jeden proces, jedno razítko“.

Takzvaný Portál stavebníka, ve kterém by se měla v příštích letech odehrávat většinová stavební administrativa, ale už dnes hlásí zdržení. Systém podle slov ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) totiž nemůže vzniknout, dokud není k dispozici nový stavební zákon jako takový.

„Nejde digitalizovat proces, když nevíme, jak bude vypadat. Děláme ale vše pro to, aby systém vznikl paralelně se zákonem a mohl být spuštěn v roce 2024, tedy s účinností upraveného zákona,“ řekl Bartoš.

Nový stavební zákon počítá s digitalizací stavebního řízení:

  • O stavební povolení bude možné požádat klidně z domova z gauče v obýváku.
  • Komunikace s úřady bude transparentnější a bude jednodušší hlídat dodržování lhůt.
  • Komplexní digitalizace měla být podle plánů minulé vlády dokončena v polovině roku 2023. Dnes noví vládní představitelé čekají v souvislosti s plánovanými změnami zpoždění. Portál stavebníka by měl začít fungovat o rok později, v roce 2024.

K odkladu není důvod, brání zákon jeho autorka

Schválení odkladu na červenec 2024 by podle Dostálové přineslo nejasné až absurdní důsledky pro územní plánování a obecní stavební úřady by měly postupovat podle už neúčinného zákona. Pozastavila se nad tím, že ponecháním specializovaného stavebního úřadu vláda podle ní říká, že nový zákon je dobrý pro stát, ale nikoli pro občany. Specializovaný úřad bude mít od poloviny příštího roku na starosti velké investiční projekty, jako jsou třeba dálnice.

Naším cílem je zabránit kolapsu stavebního řízení v Česku.
Ivan Bartoš (Piráti), ministr pro místní rozvoj

„Naším cílem je zabránit kolapsu stavebního řízení v Česku,“ hájil předlohu nástupce Dostálové na ministerstvu Ivan Bartoš. Její argumenty odmítl a nesouhlasil ani s tím, že novela by mohla způsobit protiústavní stav. Bartoš poznamenal, že stavebníci budou i nadále chodit vyřizovat povolování staveb tam, kam chodí nyní. „Když se něco odkládá, znamená to, že se nic nemění,“ poznamenal.

Dostálová zopakovala, že loni přijatý nový stavební zákon vznikl kvůli tomu, že byl stav stavebního práva v Česku neudržitelný. „Povolovací proces je jeden z nejdelších na světě,“ uvedla.

Nový zákon má podle ní mimo jiné sjednotit postupy, zabránit možnému ovlivňování stavebního řízení obcemi a zajistit dodržování lhůt. „Destruujete to, o co my jsme se aspoň snažili,“ vzkázala vládním poslancům předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.

Podle Karla Havlíčka (ANO) lidé chtějí, aby stavební řízení bylo rychlé, jednoduché a levné. „Dáváme přednost těm, kteří chtějí stavět, nikoli těm, kdo rozhodují, kdy a jak budou stavět,“ řekl. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale označil za demagogii tvrzení, že vláda nemá na prvním místě občany. „Nikdy se nestalo, aby problém vyřešil vznik nového úřadu,“ poznamenal.

Předseda poslanců SPD Radim Fiala neuspěl s návrhem na odročení projednávání vládní novely do září. Neopakovala se situace z poloviny ledna, kdy se opozici podařilo díky momentální převaze odročit projednávání obdobné koaliční poslanecké předlohy. Většinu dopoledního jednání dolní komory vyplnila pře poslanců prostřednictvím krátkých faktických poznámek. Do řádné debaty je aktuálně přihlášena desítka zákonodárců.

Nový stavební zákon se připravoval řadu let a měl urychlit stavební řízení. Sněmovna ho přes odpor tehdejší opozice schválila loni. Strany, které nyní tvoří vládní většinu, však tehdy vyjadřovaly obavy, že přechod stavebních úřadů pod stát po vzoru třeba finanční správy ochromí stavební řízení a přípravu staveb.

Nynější vláda chce do konce roku projednat ve Sněmovně věcnou novelu stavebního zákona. Ta by podle dřívějšího Bartošova vyjádření měla zcela zvrátit vznik Nejvyššího stavebního úřadu. Koalice se zatím dohodla na tom, že by mělo zůstat 371 stavebních úřadů.

Doporučované