Článek
Tuzemské byty zdražily o 22 procent, jak zjistil Eurostat za třetí čtvrtletí minulého roku, evropský průměr přitom dosáhl 9,2 procenta. Pro EU to je největší nárůst od finanční krize v roce 2008, zároveň žádná evropská země od té doby nezaznamenala tak vysoký meziroční vzestup cen jako Česko v třetím čtvrtletí 2021.
Hranici dvacetiprocentního zdražování nedosáhl ani trh s byty v Irsku a Španělsku před prasknutím cenové bubliny právě v roce 2008.
Prudký pád cen až o pětinu během jednoho roku, jaký před čtrnácti lety zažili Irové a Španělé, Čechům podle expertů nehrozí. „Ceny nemovitostí jsou nadhodnocené ve vztahu k ostatním hospodářským číslům, třeba k úrovni mezd,“ připustil guvernér ČNB Jiří Rusnok v rozhovoru pro týdeník Ekonom, okamžitě však odmítl obavy, že „na nemovitostním trhu dojde k nějaké krizi a zásadnímu propadu cen“.
Pokud dojde k nějaké korekci, tak ceny bytů porostou pomaleji, než je běžná inflace. Také šéf největší developerské firmy Central Group Dušan Kunovský očekává, že „ceny bytů porostou nadále, i když by to už nemělo být takovým tempem“.
Dramatický vývoj na trhu s byty připomíná dokonalou bouři, při které se obvykle spojí několik atmosférických jevů.
Růst cen bytů v celé Evropě způsobila politika evropských vlád, které se snažily nevídanými transfery peněz zachránit ekonomiku před pandemickou krizí. Značnou část těchto peněz přitom rodiny i firmy využily k investicím do nemovitostí.
Česko spolu například s Pobaltím nebo Slovinskem patřilo k zemím s největšími transfery, a proto také tuzemské banky loni schválily podle České bankovní asociace o polovinu hypoték víc než v roce 2020, přitom v hodnotě o tři čtvrtiny vyšší. Inflační spirálu roztočila také okolnost, že rostoucí poptávka po bydlení zdražila ceny stavebních materiálů ve větší části Evropy o desetinu.
České ceny mohly růst rychleji než v jiných východoevropských zemích, protože se do cenové krize propadá také bytový trh v Německu a v Rakousku. Investoři proto hledají příležitost v sousedství, jak svědčí fakt, že ceny v českých městech už dohnaly srovnatelně velké metropole západního Německa a Rakouska.
Tuzemská poptávka akcelerovala také tím, že parlament předloni v létě zrušil daň z nabytí nemovitostí. Na konci loňského roku vyrostl zájem i jako důsledek zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Banky proto dnes poskytují nové hypotéky se čtyřprocentním úrokem, tedy s dvojnásobnou sazbou než loni v létě, a podle předpovědi bankovní asociace náklady dlužníků ještě porostou. Kdo tedy mohl, uzavřel smlouvu na financování bytu ještě během podzimu.
