Někteří naši ukrajinští kolegové už odešli, říká šéf svazu stavebníků

Ve stavebnictví panuje nejistota. K zdražování energií a nedostatku stavebních materiálů se nově přidává obava z odchodu ukrajinských pracovníků. Těch v českých stavebních firmách pracuje přibližně dvacet tisíc. Někteří už odešli, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Jaká jsou aktuálně nejpalčivější témata, která se v českém stavebnictví v kontextu dění na Ukrajině řeší?

Už od minulého týdne řešíme hlavně povolávací rozkazy, které některým ukrajinským pracovníkům ve stavebnictví dorazily. V tomto ohledu vládne velká míra nervozity. Je těžké získat nějaká jednotná čísla těch, kteří odcházejí nebo budou odcházet zpět na Ukrajinu bojovat o svou vlast. Už nyní ale víme, že někteří naši ukrajinští kolegové odešli. Celkově aktuálně ve stavebnictví pracuje přibližně 20 tisíc Ukrajinců.

Jak velký problém může být odchod pracovníků zpět na Ukrajinu pro české stavebnictví?

Samozřejmě to problém být opravdu může. Je ale potřeba říct, že jsme v posledních dvou letech prošli covidovým obdobím, kdy jsme neustále řešili úbytek pracovníků. Všichni ale očekávali, že letos doba nestability konečně skončí, stal se ale bohužel pravý opak.

Budou stavební firmy jejich místa operativně vyplňovat? Kým?

Na toto téma bych zatím nespekuloval. Nevíme, jak se celá nešťastná situace odehraje a zda k jejich exodu nakonec opravdu dojde. V tuto chvíli máme také scénář, že do Česka naopak dojde k přílivu Ukrajinců. Ale pokud by k výraznějšímu odchodu opravdu došlo, problém by to byl a stavební firmy by musely hledat náhrady.

Jak to bude s dodávkami stavebních materiálů v příštích týdnech a měsících? Ovlivní válka mezi Ruskem a Ukrajinou jejich dostupnost a cenu?

Co se týká dostupnosti, nemyslím si, že by se měla situace oproti té aktuální nějak dramaticky zhoršit, alespoň tedy v tom kontextu rusko-ukrajinské války. Na českém trhu letos bude dramaticky vládnout vysoká poptávka a také růst cen energií, který v loňském roce přišel.

Jsou to právě energie, které se v současné chvíli začínají promítat do ceny jednotlivých výrobků a komodit, hlavně tedy těch, které jsou energeticky náročné.

Jaké ty cenové nárůsty letos očekáváte?

Bavíme se tu o možném nárůstu v rozmezí dalších deseti až třiceti procent.

V kontextu možného odpojení Ruska od systému SWIFT ruský prezident Vladimir Putin hrozil, že na oplátku přestane vyvážet zemní plyn do Evropy. Z ruských zdrojů pochází 28 procent ropy a 38 procent zemního plynu v Evropské unii. I krátký výpadek by tak způsobil další skokové zdražení energií. Jaké dopady by to mělo na české stavebnictví?

Postihlo by to především celou ekonomiku a každého občana Česka. Z pohledu stavebnictví by to bylo dramatické hlavně pro ty výrobce, kteří jsou závislí na dodávkách plynu. Ty by to postihlo extrémním způsobem, protože už navýšení ceny v minulém roce pro ně znamenalo významný dopad na ekonomiku, a je otázka, zda se celý nárůst podaří přenést do ceny toho zboží.

Jací výrobci by byli tedy nejvíce zasaženi?

Problém by se týkal především těch, kteří potřebují k výrobě zásadní množství energie. Zmínil bych například cihlářství, cementárny, ocelárny nebo výrobce plastových výrobků.

Dá se očekávat, že se letos v kontextu tohoto dění mohou některé stavební projekty zpožďovat?

Myslím si, že to se očekávat dá, hlavně pokud nebudou investoři akceptovat vnější vlivy, které stavebním firmám aktuálně komplikují jejich práci. Bude potřeba se domluvit a vzájemně se snažit vyjít si vstříc.

Jinak budou tyto zvyšující se náklady znamenat hospodářský problém pro některé slabší stavební firmy, který může v konečném důsledku skončit jejich bankrotem.

Přijde tedy do Česka příval bankrotů stavebních firem?

I to se může stát, ale zatím ten signál nemáme. Stavební firmy zatím hlásí naplněné kapacity zakázkami a investiční aktivita se zatím nezastavila. Firmy mají nasmlouváno, řekl bych, tak do konce roku. Je ale otázkou, co se bude dít v příštích měsících. To ovlivní vyhlídky na rok 2023.