Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česko dlouhodobě řeší problém pomalé výstavby. Zatímco poptávka po bydlení roste, nové projekty často uváznou na mrtvém bodě. Připravují se léta, jejich povolování trvá a když už mají všechna potřebná razítka, často se mění tržní podmínky nebo ochota investorů stavět.
„Jsme svědky toho, že projekt, který někdo chtěl na začátku, nakonec nepotřebuje. Děti mezitím vyrostou, lidé se odstěhují,“ popisuje v Agendě SZ Byznys praxi architekt a člen představenstva České komory architektů David Mateásko.
Podstatnou součástí řešení má být reforma územního plánování. Vláda si ji dala za cíl už ve svém programovém prohlášení, teď ji připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Podle Davida Mateáska by reforma mohla zásadně pomoci, ale její budoucnost je nejistá. „Chci být optimistický, ale někdy už ten optimismus ztrácím,“ přiznává.
Klíčová rozhodnutí se podle jeho odhadů přesunou do dalšího volebního období, což v Česku často znamená změnu směru. „Mám obavy, že i když se dopracujeme k ucelenému návrhu, nebude už vůle v debatě pokračovat,“ uzavírá.
Plány, které zůstávají na papíře
Mateásko popisuje, proč současný stav územního plánování neodpovídá potřebám rychlého a efektivního rozvoje měst a obcí.
„Územní plánování v České republice nevede masivně k výstavbě dobrého vystavěného prostředí. Je zdlouhavé, příliš rigidní, setrvávající v některých postupech,“ hodnotí současný systém. Důsledkem jsou rozsáhlé plochy, které zůstávají nezastavěné. A to i v době, kdy by nové bydlení, služby nebo infrastruktura mohly výrazně zlepšit kvalitu života.
V zahraničí jsou dál
Oproti okolním zemím je situace v Česku výrazně horší. „Když se podíváme do zahraničí, najdeme strategické plány, které jsou veřejné, přístupné online, a vedou se o nich dlouhodobé diskuze. Zapojení obyvatel je běžné, stejně jako prezentace záměrů v digitálním prostoru,“ říká Mateásko.
V Česku podle něj chybí základní kultura plánování. „Budu drzý a odvážný a řeknu, že strategicky dostatečně neplánujeme,“ dodává s tím, že bez jasné vize, co má město být za pět, deset nebo padesát let, nebude možné řídit jeho rozvoj.
Podle České komory architektů by Česko mohlo hledat inspiraci zejména v Rakousku nebo Bavorsku. „Je to kulturně a civilizačně blízký okruh,“ vysvětluje Mateásko.
Připomíná příklad přeměny brownfieldu kolem vídeňského hlavního nádraží. „Záměry se tam začaly připravovat zhruba ve stejné době jako u nás na nákladovém nádraží Žižkov. Dneska vystoupíte ve Vídni a vidíte hotovou městskou čtvrť – bytové domy, školy, školky, parky, kanceláře, obchodní prostory, fungující MHD. U nás se pořád čeká. Máme pár domů a desetiletí promarněného času.“
Reforma by měla změnit pravidla hry
Návrh reformy, na kterém MMR pracuje, stojí právě na těchto zkušenostech. Cílem je podle Mateáska zkrátit dobu plánování a zjednodušit procesy.
„Potřebujeme plánovat v horizontu několika let, ne desetiletí. Pokud existuje dohoda mezi samosprávou, investorem a veřejností, mělo by být možné stavět prakticky okamžitě,“ popisuje princip, který funguje například v Dolním Rakousku nebo Bavorsku. „Změna územního plánu, toho koncepčního dokumentu, může probíhat paralelně nebo až následně. Není potřeba, aby blokovala výstavbu.“
Dalším bodem reformy je posílení role samospráv při pořizování územních plánů. Obce by měly mít větší zodpovědnost, ale také pravomoci. „Často dnes rozhodují státní orgány podle celostátních pravidel, která ale ne vždy odpovídají konkrétní situaci v místě. Samosprávy potřebují mít možnost ovlivnit, co se v jejich městě bude dít,“ říká Mateásko.
Jenže otázkou je, jestli na to všechny obce budou připraveny. „Máme přes šest tisíc obcí, z toho více než šedesát procent má méně než pět set obyvatel. Malé obce často nemají potřebné personální ani odborné kapacity,“ připomíná. Řešením by mohlo být zakládání společenství obcí, které od ledna 2024 umožňuje zákon. „Souvisí spolu z hlediska velikosti území a je potřeba, aby byly ve vzájemné koordinaci,“ dodává.
Příspěvky na infrastrukturu i změna daně
Součástí změn mají být i nové ekonomické nástroje, které pomohou městům zvládat zvýšené náklady spojené s novou výstavbou.
„Je potřeba, aby města, která výstavbu umožňují, získala odpovídající část z výnosů z daní,“ říká Mateásko. Navrhuje také větší využívání tzv. plánovacích smluv s investory. „Je logické, že investor přispěje na infrastrukturu nebo veřejná prostranství, která souvisí s jeho projektem.“
Experti podle jeho slov v současné době zvažují využití i dalších nástrojů, například v podobě poplatků za zhodnocení pozemků.
Agenda
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.
Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
