„Chudý jako student“ se vrací. Koleje a priváty podraží o tisíce korun

Studenti si za bydlení v novém školním roce výrazně připlatí. Vysokoškolské koleje zdražovaly po celém Česku. V hlavním městě měsíční výdaje za bydlení na vysokoškolských kolejích vzrostly od loňského roku o desítky procent. Důvody pro zvýšení cen univerzity opírají o nárůst inflace a zvyšování cen energií.

Od září letošního roku navýší ceníky všech svých kolejí například Vysoká škola ekonomická (VŠE).

„K navýšení cen dochází po roce, kdy jsme ceny zvyšovali o inflaci. Koleje VŠE zvyšují ceny o 10 procent. U nově zrekonstruovaných pokojů dochází k navýšení v průměru o 18 procent,“ uvedla pro SZ Byznys Martina Mlynářová z oddělení marketingu a public relations VŠE.

K dalšímu zvýšení ceny kolejného podle jejích slov pravděpodobně ještě dojde v důsledku doposud neznámé ceny za plyn.

Měsíční náklady za bydlení na kolejích se liší v závislosti na počtu spolubydlících, komfortu ubytování a také místě ubytování. V případě VŠE se cena pohybuje od 3 420 Kč na koleji Jarov II, kde však jsou účtovány částečně také energie, až po 7 560 Kč za samostatný jednolůžkový pokoj na Jarově.

I České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) zdraží oproti loňsku bydlení na svých osmi kolejích, a to v průměru asi o 15 procent. Univerzita Karlova (UK) ke zvýšení cen kolejného přistoupila už letos v červnu, a to v průměru o devět procent.

Ke zvýšení cen dochází ale i mimo hlavní město. Například cena vysokoškolských kolejí Masarykovy univerzity v Brně (MUNI) vzrostla průměrně o 36 korun za den. V přepočtu na měsíc si student připlatí navíc asi tisíc korun.

„Hlavní příčinou jsou jednoznačně současné ceny energií, které za poslední dobu vzrostly způsobem, jaký nikdo z nás ještě nezažil,“ dodává tiskový mluvčí MUNI Radim Sajbot.

Ani přes navýšení však nemá univerzita šanci razantní nárůst cen energií v plné výši z poplatků na kolejném pokrýt.

„Pokud bychom se rozhodli promítnout takto razantní nárůst cen energií v plné výši do konečné ceny kolejného, bylo by to pro spoustu studentů skutečně likvidační,“ uvedl Sajbot. I to bylo podle jeho slov důvodem, proč se vedení Masarykovy univerzity rozhodlo, že velkou část navýšených nákladů za energie bude hradit i nadále z vlastních rezerv. „Už teď víme, že nás to bude stát minimálně 60 milionů korun ročně,“ dodal.

Vzhledem k nepředvídatelnému vývoji cen energií a dalším zdražujícím nákladům na bydlení některé univerzity navíc nevylučují, že by v průběhu nového akademického roku ještě cenu navyšovaly.

„Úprava cen v letošním roce proběhla v měsíci dubnu, kdy šlo pouze o cenovou úpravu do výše inflace za rok 2021. S navýšením o výši inflace počítáme i pro rok 2022,“ uvedla Karla Mráčková, tisková mluvčí České zemědělské univerzity v Praze.

Další zvýšení kolejného nevylučuje ale také například Mendelova univerzita v Brně (MENDELU). „Další navýšení vzhledem k rostoucím cenám vstupů ale samozřejmě do budoucna vyloučit nemůžeme,“ řekl pro SZ Byznys její mluvčí Filip Vrána.

I přes navyšování cen poptávka studentů po ubytování na kolejích ve srovnání s rokem 2019 před pandemií koronaviru roste. Plně obsazenou kapacitu má již například Karlova univerzita v Praze.

Zájemce musí odmítat podle ředitele Kolejí a Menzy ČZU Jiřího Macouna také Česká zemědělská univerzita (ČZU), která na svých kolejích v pražském Suchdole poskytuje ubytování asi 1 800 studentům.

Převis poptávky eviduje také brněnská MUNI. „V současné době disponuje Masarykova univerzita v rámci svých kolejních kapacit téměř čtyřmi tisíci lůžky na 31 tisíc studentů a převis poptávky nad nabídkou je tak vysoký, že víme, že pokud bychom disponovali kapacitou o 1 000 lůžek vyšší, vše bychom obsadili,“ dodává Sajbot.

O pět procent vyšší zájem o lůžko na kolejích v porovnání s rokem 2019 pozoruje také Vysoká škola chemicko-technická v Praze (VŠCHT). Podle ředitele Správy účelových zařízení VŠCHT Stanislava Starého patří k důvodům mimo jiné vyšší počet uchazečů o studium na univerzitě a zvýšení cen pronájmů na privátech.

Avšak kvůli omezeným kapacitám vysokoškolských kolejí se velká část studentů hledání svého ubytování mimo univerzitní koleje nevyhne. Podle odhadů Českého statistického úřadu jen letos zamíří na univerzity zhruba 50 000 nově zapsaných studentů.

Jenže neobsazených nájemních bytů je v současnosti nejméně od roku 2018 a na jeden byt se hlásí rekordní množství zájemců. Studenti se tedy musí připravit na delší hledání a na to, že jim bydlení v soukromí ukousne z rozpočtu výrazně více než loni.

Ceny nájmů se v současnosti zvedají skokově po celém Česku a v některých městech se dostaly na historická maxima. Problém budou mít především ti, kteří chtějí bydlet sami nebo jen ve dvojici – oproti loňskému roku si často připlatí o více než tisícikorunu, ukazují data realitního portálu Bezrealitky. Vybírat si zároveň budou z nejmenšího množství nájemních bytů za poslední roky.

„Meziměsíční nárůst ve vyhledávání inzerátů je momentálně dvouciferný a jsme teprve na začátku,“ zmiňuje Jan Škrabánek, šéf Bezrealitky. „Pokud tedy někdo shání studentské spolubydlení, měl by ho skutečně začít hledat okamžitě. Nejenže má nyní poslední šanci dosáhnout na lepší cenu před další vlnou zdražování, musí se také připravit, že hledání bude trvat výrazně déle než loni. Hlavně v Praze a Brně hledají bydlení i tisícovky běžných domácností.“

O ty nejlepší byty se v současné době zajímají stovky domácností a studentů. Není tak v silách majitelů odpovědět všem ihned. Škrabánek proto upozorňuje, že by studenti měli být především trpěliví a vydržet. Hledání bytu se letos může protáhnout i na pár týdnů. Ideální je podle něj reagovat na nové nabídky hned a ideálně si sehnat doporučení z předchozích bytů.

„Doporučujeme jim odepisovat z mobilu na nové nabídky okamžitě. Teď nejde o hodiny, ale skutečně o minuty,“ dodává Škrabánek, který zároveň doporučuje letos studentům bydlet pohromadě ve větší skupině – klidně po šesti. Velké byty se totiž majitelům obecně pronajímají hůře a je o ně menší zájem. Na metr čtvereční pronajaté plochy tak vychází levněji než menší.

Zájem o nájemní bydlení, měřený počtem vyhledávacích dotazů, dlouhodobě roste také podle dat portálu Sreality.cz. „Několik let po sobě se jejich celkový objem každoročně zvyšuje a tomu odpovídá i letošní prozatímní vývoj. V červnu šlo v meziročním srovnání o 15% nárůst, v červenci křivka rostla o 11 procent,“ uvádí Hana Kontriš, manažerka týmu inzertních služeb Sreality.cz.

Zvyšující se počet dotazů se podle jejích slov váže také k poptávce samostatných pokojů k pronájmu. „Na datech vidíme, že zájem o tuto kategorii kontinuálně roste. V důsledku energetické krize a stoupajících nákladů na bydlení je patrné, že část zájemců začíná o něco častěji hledat samostatné pokoje než celé byty. Letošní nárůst těchto dotazů je zatím dokonce vyšší než nárůst poptávky po pronájmech bytů obecně,“ dodává Kontriš pro SZ Byznys.

Tradičně nejdražší je pro studenty Praha. Dva vysokoškoláci bydlící v 70metrovém bytě v současnosti zaplatí více než 12 tisíc měsíčně na osobu. Pokud se rozhodnou bydlet ve čtyřech, cena se poprvé přehoupne v průměru přes sedm tisíc korun na osobu. Obojí je zhruba o pětinu více než loni.

V Brně si dva lidé ve středně velkém bytě musí připravit více než 10 tisíc korun, čtyři osoby pak mohou i s poplatky bydlet za necelých šest tisíc.

Praha ani Brno však nezdražují nejvíce – ceny za spolubydlení totiž nejrychleji rostou ve Zlíně, Pardubicích a Českých Budějovicích. A situace se podle Škrabánka z Bezrealitky.cz bude v září zhoršovat i v dalších krajských městech. Důvod je prostý – mají méně nájemních bytů než česká a moravská metropole a nejsou připravena na vlnu zájmu.

Studenti tak pravděpodobně letos navážou na trend z roku 2018 – kvůli volnější kapacitě bydlení i cenám budou stále více mířit za hranice měst. Před čtyřmi lety to vedlo k výraznému protažení dojezdové doby – v Praze a okolí studenti pro nižší cenu akceptovali 80 minut od dveří domova ke dveřím univerzity.