Majitelé nemovitostí si připlatí. Od ledna roste koeficient

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Začátek nového roku přináší v důsledku snahy vlády zvýšit příjmy státní pokladny řadu změn. V rámci takzvaného konsolidačního balíčku, který od ledna změnil několik desítek zákonů, došlo také na daň z nemovitosti. Majitelé nemovitostí si od letošního roku na této dani připlatí průměrně o osmdesát procent původního poplatku. Podle odhadů Ministerstva financí díky tomu města a obce získají zhruba 10 miliard korun navíc.

„Daňové zatížení segmentu nemovitých věcí v Česku je dlouhodobě bagatelní, což dále zvýraznilo zrušení daně z nabytí nemovitých věcí v roce 2020,“ uvedlo Ministerstvo financí ve svém vyjádření, kterým vysvětlovalo potřebu daň zvýšit.

Podíl daně z nemovitých věcí na celkovém HDP za rok 2021 dosahoval 0,2 procenta, což Česko zařadilo na 35. místo ve srovnání zemí OECD z celkových 36.

Podle Petra Koubovského, daňového poradce kanceláře Rődl & Partner a vedoucího sekce majetkových daní Komory daňových poradců ČR, může být celkové zatížení plátce daně ještě vyšší, a to kvůli takzvaným místním koeficientům, které mohou obce vyhláškou upravit v rozmezí 1,1–5,0.

„Teoreticky by tak mohla daň z nemovitých věcí vzrůst až desetkrát, což je ovšem krajní možnost a nepředpokládám, že by k ní obce ve větší míře přistoupily,“ uvádí Petr Koubovský.

„I minimální nárůst však bude takřka dvojnásobný. Například majitel bytu v Praze o rozloze 60 metrů čtverečních, který dosud odváděl na dani přibližně 1600 Kč, teď zaplatí více než 3000 Kč. O kolik daň konkrétně vzroste, rozhodnou místní koeficienty obcí,“ uvedl.

A řada měst a obcí k zvýšení daně z nemovitosti prostřednictvím místního koeficientu v letošním roce přistoupila.

Příkladem je Písek, kde vedení od letošního ledna zvýšilo koeficient daně z 1 na 1,4. „Ke zvýšení došlo po třinácti letech a přesně kopíruje inflaci za toto období. Zvýšení daně bude pro město znamenat příjem 16 milionů korun ročně, který vykompenzuje snížené daňové příjmy,“ uvedla pro SZ Byznys tisková mluvčí města Petra Měšťanová.

Nemovitostní daň od ledna 2024 zvýšila také Jihlava, a to z úrovně jedna na 1,5, a sjednotila základní koeficient, který dosud platil pouze v centru města. „Uvědomujeme si, že jednotlivé místní části mají různý přístup k veřejným službám,“ řekl náměstek primátora Jiří Pokorný. Náklady na služby v okrajových částech jsou podle něj zároveň podstatně vyšší než v centru. Podle radnice jde třeba o provoz MHD, správu komunikací či zeleně.

Vedení města Cheb zvýšilo koeficient daně z nemovitosti v lokalitách průmyslových parků.

„Od letošního roku je daň v platnosti a dá se konstatovat, že hlavním ukazatelem tohoto navýšení je současná ekonomická situace státu a nutnost navýšení příjmů do městské kasy. Předpokládáme, že navýšení příjmů se bude pohybovat v rozmezí šesti až osmi milionů korun,“ uvedla Simona Liptáková, tisková mluvčí radnice.

Debata o dalším navýšení daně z nemovitosti podle jejích slov bude otevřena i v příštím roce. Variantou by bylo zahrnutí i jiných lokalit města.

Mimo samotného zvýšení sazby pro výběr daně se vláda shodla i na dalších úpravách. Novinkou, kterou dosud tuzemská nemovitostní daň neznala, je automatická valorizace podle inflace. Koeficient zavedený už v letošním roce se ale v peněženkách majitelů nemovitostí projeví nejdříve příští rok.

Cílem mechanismu je obcím a městům zajistit příjmy, které v důsledku inflace nebudou reálně klesat. Výjimku pro zvýšení daně o inflaci tvoří zemědělská půda, u které se výše poplatku vypočítává podle jejího ocenění.

Mimo inflační koeficient vláda upravila také definici stavebního pozemku a zpevněné plochy, zdanila garáže a rekreační objekty, snížila podporu stavebního spoření a zrušila daňovou výjimku pro takzvané manažerské byty.

Otázkou zůstává, jak by stát, jehož primárním záměrem zvýšení daně z nemovitých věcí bylo zvýšení příjmů státní pokladny, na tomto kroku mohl vydělat. Výnosy z této daně totiž historicky spadaly a dále patří do rozpočtů měst a obcí.

Stát se tyto nově nabyté prostředky v pokladnách obcí chystá kompenzovat, a to prostřednictvím snížení podílu obcí na sdílených daních v rámci rozpočtového určení daní.

Konkrétně se jedná o snížení podílu na dani z příjmu fyzických a právnických osob. V současnosti jde obcím 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daní z příjmů.

„Doufáme v co největší růst ekonomiky, aby se tento rozdíl pokryl,“ uvedla tisková mluvčí Svazu měst a obcí ČR Alexandra Kocková. Na finální hodnocení dopadů zvýšení daně z nemovitosti a naopak snížení podílu na sdílených daních je podle jejích slov zatím příliš brzy.

„Zákon teprve vstoupil v účinnost. Stále trvá naše obezřetnost strany přímých dopadů na municipality,“ dodává.