Končí rok, kdy Češi ztratili iluze o vlastním bydlení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bydlení ve vlastním bytě se po letošním roce stalo vzdálenější fantazií pro další domácnosti v Česku, které kvůli vysokým cenám a drahému financování buď záměr pořídit vlastní byt odložily do budoucnosti, nebo úplně zrušily.

Odložená poptávka na trhu způsobila, že prodejní ceny mírně poklesly, ale odrazila se i v oblasti nájemního bydlení.

„Vzhledem k propadu hypotečního trhu v minulém roce na realitním trhu razantně poklesla poptávka. O to více pak vzrostl zájem o nájemní byty, neboť lidé, kteří by byli bývali zamířili do vlastního, si to už nemohli dovolit,“ říká tiskový mluvčí Bezrealitky František Brož.

Jev, který se podle jeho slov na tuzemském trhu začal projevovat už od druhé poloviny loňského roku, zapříčinil růst zájemců usilující o pronájem bytu.

„Průměrný počet zájemců na inzerát bytu se pohybuje téměř okolo čtyřiceti lidí. V  Praze je to dokonce padesát šest,“ uvedl pro SZ Byznys Brož.

V kontextu rostoucí poptávky po nájmech stoupala také jejich cena, která se podle Petra Hány, ředitele oddělení zaměřeného na nemovitosti a stavebnictví v poradenské společnosti Deloitte, na konci letošního roku drží na historickém maximu.

Celkový průměr v zemi se ve třetím kvartálu letošního roku pohyboval na 293 korunách za metr čtvereční. Oproti druhému čtvrtletí tohoto roku cena stoupla o 4,6 procenta, ukazují data Deloitte Rent Indexu.

„Na velkých trzích je zvýšená poptávka a tedy i růst cen nájmů dán především ekonomickou atraktivitou těchto lokalit. Tato místa přitahují větší množství lidí, kteří zde chtějí například pracovat či studovat a musí se tu i ubytovat,“ vysvětluje důvody zdražování nájemních bytů Petr Hána.

​​Zvyšování průměrné nabídkové ceny nájemného sleduje v posledním půlroce také realitní portál Sreality.cz.

„Řada zájemců o koupi bydlení vyčkává a spekuluje na jejich pokles. K tomu ale u dobře řešených bytů minimálně ve velkých městech s dobrou vybaveností nedochází. Tito lidé tak raději volí formu nájemního bydlení. Zájemců je tedy více a pronajímatelé si tak mohou říci o vyšší částku, protože si mohou mezi zájemci vybírat,“ komentuje vývoj Hana Kontriš, manažerka týmu inzertních služeb Sreality.cz.

Podle dat Bezrealitky se v souvislosti s rostoucím zájmem o nájemní bydlení a také růstem jeho ceny začínají měnit parametry, podle kterých bydlení zájemci vyhledávají.

„Obecně je tu dnes trend menších bytů o menších dispozicích. Poměrově k těm větším jsou sice dražší, částka nájemného je ale nominálně nižší,“ popisuje Brož z Bezrealitky.cz.

Podobný trend vyplývá také z průzkumu společnosti Generali Investments. Realitu těchto požadavků znázorňuje příklad bydlení v pražském bytě.

Zatímco v roce 2018 bylo možné si za částku 20 000 Kč v Praze pronajmout třípokojový byt s rozlohou 66,8 metru čtverečního, dnes stejný rozpočet umožní bydlení v bytě s pouze dvěma pokoji o celkové ploše 53,6 metru čtverečního.

Podle dat Bezrealitky vzrostl také zájem o pronájem bytů v takzvaném metropolitním prstenci – městech okolo Prahy s dobrou dostupností do hlavního města.

„Například dojezdový čas z Berouna do centra Prahy může být srovnatelný s dojezdovým časem z některé z okrajových částí do centra Prahy, cena ale bude ve Středočeském kraji až o třetinu příznivější,“ dodává.

Změnu trendu v cenách ani v poptávce podle odborníků nelze čekat ani v příštím roce.

„Lze očekávat mírný růst cen nájmů. Na trhu se objevují a budou se více rozvíjet projekty zaměřené na institucionální nájemní bydlení,“ upozorňuje Petr Hána z Deloitte.

Nájmy by na trhu, kde dosud v porovnání s vlastnickým bydlením hrály jen okrajovou roli, měly podle jeho slov posilovat. „Trhu nyní kromě vysokých úrokových sazeb hypoték a vyšších cen nemovitostí neprospívají ani vyšší ceny energií a stavebních materiálů. Nově se tedy důležitou součástí našeho životního cyklu a stylu bydlení stane nájemní bydlení,“ vysvětluje expert.

Kvůli snížené dostupnosti vlastnického bydlení lze tak podle jeho slov přepokládat, že se posune hranice věku, kdy si lidé pořizují či budou schopni pořídit vlastní byt.

„Někteří pak mohou v nájmu strávit celý život. Pro mladší generace to bude zcela běžné a v západních zemích Evropy to tak funguje již dnes,“ dodává Petr Hána.

S tímto vývojem v kontextu zhoršující se situace v dostupnosti bydlení počítá také vláda, která v letošním roce rozpoutala debatu o tom, jak zlepšit vztahy mezi nájemníky a pronajímateli.

Dosud totiž bylo pro většinu obyvatel v Česku nájemní bydlení považováno pouze za dočasnou a krátkodobou alternativu, a to zejména kvůli krátkodobým smlouvám, které jsou v posledních letech u českých pronajímatelům nejčastější variantou.

Podle průzkumu Ministerstva pro místní rozvoj má opakovanou smlouvu na dobu určitou ve stejném bytě od stejného pronajímatele 67,7 procenta nájemců. To znamená, že v tuzemské populaci je aktuálně až 700 tisíc lidí, kteří opakovaně uzavírají krátké nájemní smlouvy.

„Každý pátý z nich měl před posledním prodloužením smlouvy obavy ze ztráty bydlení, tedy že nebude mít možnost bydlet ve standardním bytě,“ uvedl resort k výsledkům svého průzkumu.

Návrh změn, který představilo MMR letos v říjnu, obsahuje například úpravu pravidel pro vydávání nájemních smluv. Mezi nájemníkem a pronajímatelem by tak nově bylo možné uzavřít smlouvu na dobu určitou kratší než tři roky nejvýš dvakrát za sebou.

„Následující třetí a každá další nájemní smlouva by už musela být uzavřena v délce minimálně tří let nebo na dobu neurčitou,“ představilo plán MMR na pondělní debatě.

Ve hře jsou také nový způsob pro zvyšování nájemného a rozkaz k vyklizení bytu nebo domu.